#43 - Valerie a týden divů (1970)

Český film mezi 101 nej­lep­ší­mi horo­ry? Já vím, asi bys­te spíš čeka­li „Spalovače mrt­vol“, ale on se sem dostal nená­pad­ný, ale geni­ál­ní sní­mek „Valerie a týden divů“. Nádherný, poe­tic­ký a odváž­ný. Ano, i tako­vá byla čes­ko­slo­ven­ská, potaž­mo čes­ká kine­ma­to­gra­fie.

Valerie a týden divů

Valerie a týden divů

ČSSR, 1970, 77 minut

Režie: Jaromil Jireš

Scénář: Jaromil Jireš a Ester Krumbachová pod­le pří­bě­hu Vítězslava Nezvala

Hrají:

Jaroslava Schallerová (Valerie)

Helena Anýzová (Babička, Elsa, Matka, Rusovláska)

Petr Kopřiva (Orlík)

Jiří Prýmek (Tchoř)

Musím říct, že pro mě osob­ně je nesku­teč­ně potě­šu­jí­cí, že se mezi 101 horo­ry obje­vil i sní­mek z našich luhů a hájů, respek­ti­ve teh­dy ješ­tě z čes­ko­slo­ven­ské pro­ve­ni­en­ce. A o to více mě zará­ží, že po roce 1968 mohl vznik­nout sní­mek, kte­rý je nato­lik odváž­ný, i když nut­no říci, že niko­li poli­tic­ky jako spí­še z hle­dis­ka inti­mi­ty a sexu­a­li­ty.

Pro mě osob­ně je Jaromil Jireš jed­ním z nej­lep­ších čes­kých reži­sé­rů své doby a musím říct, že jeho „Valerie a týden divů“ mě doslo­va strh­la svou ima­gi­na­cí a nád­her­ný­mi obra­zy, kte­ré jsou divá­ko­vy před­vá­dě­ny. Skoro se mi ani nechtě­lo věřit, že něco tak krás­né­ho je téměř zapo­me­nu­to a já jsem o tom nikdy pořád­ně nesly­šel. Myslím si, že ten­to film je mno­hem více uzná­va­ný v zahra­nič­ní než ve své domo­vi­ně. A je to ško­da, pro­to­že „Valerie a týden divů“ je nato­lik fan­task­ní, horo­ro­vý, pohád­ko­vý a záro­veň sym­bo­lic­ky upřím­ný, že by si jej čes­ká kine­ma­to­gra­fie měla urči­tě pama­to­vat a čes­ký divák by jej měl zhléd­nout. Přiznám se, že jsem asi ješ­tě nevi­děl sní­mek, kte­rý by byl na pome­zí ero­tic­ké­ho fil­mu 70. let a umě­lec­ké­ho díla té nej­lep­ší kate­go­rie.

Jaromil Jireš nám sdě­lu­je pohád­ko­vý pří­běh o Valerii, tři­nác­ti­le­té díven­ce, kte­rou zastih­ne­me ve chví­li, kdy se stá­vá ženou. Nutno říci, že Jaroslavě Schallerové bylo v době natá­če­ní sku­teč­ně 13 let, na což mimo­cho­dem vůbec nevy­pa­dá, ale ješ­tě více je pro mě v dneš­ní době zará­že­jí­cí, že jsou zde její obna­že­né scé­ny, kte­ré by dnes byly pova­žo­vá­ny za mini­mál­ně nevhod­né. Musím říct, že v tomhle jsou někte­ří fil­ma­ři poměr­ně odváž­ní, a pokud je to ku pro­spě­chu věci, jako v tom­to pří­pa­dě, není na tom nic trestu­hod­né­ho. Film je o pozná­vá­ní vlast­ní sexu­a­li­ty a ero­ti­ky kolem sebe. Snímek nepřed­sta­vu­je sex v jeho expli­cit­ní podo­bě, ale dosta­teč­ně na to, aby k němu cen­zu­ra moh­la být přís­něj­ší. Vše je dokres­le­ním toho, jak se dív­ka vyví­jí, jak se mění její chá­pa­ní svě­ta, jak pozná­vá své city a své tou­hy, kte­ré jsou do jis­té míry incest­ní, což je dal­ší ukáz­ka toho, jak odváž­ný může film být, ale přes­to si doká­že zacho­vat for­mu, kte­rou nelze hod­no­tit jinak než jako umě­lec­kou.

Ve sním­ku jsou momen­ty, kte­ré lze pova­žo­vat spí­še za odka­zy na fil­my niž­ší kate­go­rie, pro mě osob­ně je to posta­va Graciána, u níž je mi pro­tiv­né její herec­tví, spí­še diva­del­ní a málo uvě­ři­tel­né, jinak ale hod­no­tím sní­mek sku­teč­ně vel­mi pozi­tiv­ně a jsem vel­mi potě­šen tím, jak nád­her­né fil­my se v čes­ko­slo­ven­ské kine­ma­to­gra­fii skrý­va­jí. Film je horo­ro­věj­ší než mno­hé ame­ric­ké sním­ky a má poe­ti­ku, kte­rou moder­ní horo­ry postrá­da­jí. Čerpá z kla­sic­kých čes­ko­slo­ven­ských pohá­dek, jež jsou horo­ro­věj­ší než fil­my, kte­ré si na stra­chu sku­teč­ně zaklá­da­jí. Pro mě osob­ně je nadá­le jed­nou z nej­ho­ro­ro­věj­ších pohá­dek „Sedmero krkav­ců“ (prav­da, to už je čes­ký film), nebo pohád­ka „O prin­cezně Nastěnce a léta­jí­cím šev­ci“.

„Valerii a týden divů“ hod­no­tím jed­no­znač­ně pozi­tiv­ně, pro­to­že podob­né obra­zy jsem v žád­ném jiném fil­mu nevi­děl, i když prav­da, Tchoř tro­chu při­po­mí­ná Nosferatu, ale na tom bych nevi­děl nic špat­né­ho. A musím říct, že poe­tič­těj­ší zná­zor­ně­ní prv­ní men­stru­a­ce se bude těž­ko hle­dat.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Nádherné scé­ny, kte­ré se vrý­va­jí do pamě­ti, úžas­ná schop­nost spo­jit žán­ry, kte­ré se sice nevy­lu­ču­jí, ale v sou­čas­né době nejsou pří­liš spo­jo­vá­ny – pohád­ka a horor.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Nemám co vytknout. Snímek může být nároč­něj­ší na pocho­pe­ní a sle­do­vá­ní, je spí­še sle­dem obra­zů než jed­no­li­tým dějem a logič­nost je sno­vá, což nemu­sí kaž­dé­mu sedět, ale i přes­to je „Valerie a týden divů“ sním­kem, kte­rý zane­chá­vá dojem.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 6.1.2020

---

Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.

---

---