Akihiko Hirata: Od vojenské akademie po ikonu Godzilla - neobvyklá cesta japonského herce

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Akihiko Hirata měl na her­ce neob­vyk­lé záze­mí: jeho for­mál­ní vzdě­lá­ní zača­lo v mateř­ské ško­le zalo­že­né japon­skou císař­skou armá­dou v době vál­ky a pokra­čo­va­lo na vojen­ské aka­de­mii, kte­rá byla tokij­skou odpo­vě­dí na West Point. Po absol­vo­vá­ní Tokijské uni­ver­zi­ty (nej­pres­tiž­něj­ší japon­ské uni­ver­zi­ty) se Hirata vydal na herec­kou dráhu, což bylo v roz­po­ru s oče­ká­vá­ním rodi­ny. Jeho prv­ní role ve fil­mech „I moc­ní roní slzy“ (1953) a „Poslední obje­tí“ (1953) mu při­nes­ly pozor­nost reži­sé­ra Ishirô Hondy, kte­rý Hiratu oka­mži­tě obsa­dil nej­pr­ve do své roman­ce z 2. svě­to­vé vál­ky „Sbohem Rabaul Saraba Rabauru“ (1954) a poz­dě­ji téhož roku do role, kte­rá měla defi­no­vat Hiratovu kari­é­ru: Daisuke Serizawa, kte­rý jako jedi­ný při­šel na způ­sob, jak zni­čit mon­strum „Gojira“ (1954). Tento film udě­lal hvězdy z mno­ha her­ců, kte­ří měli to štěs­tí v něm hrát, i když Hirata tíhl spí­še k dru­hým hlav­ním a cha­rak­ter­ním rolím. Často byl ozna­čo­ván za nej­zná­měj­ší­ho ze všech her­ců, kte­ří se obje­vi­li ve fil­mech Gojira (obje­vil se v šes­ti pokra­čo­vá­ních), ale to bylo způ­so­be­no jak jeho popu­la­ri­tou u reži­sé­rů, tak jeho zvi­di­tel­ně­ním díky fil­mům o mon­strech.

Často se vysky­to­val myl­ný názor, že název „Godzilla“ byl ame­ric­ký­mi dis­tri­bu­to­ry ame­ri­ka­ni­zo­ván z názvu fil­mu Gojira. Název Godzilla byl ve sku­teč­nos­ti nápa­dem spo­leč­nos­ti Tôhô a její­ho mezi­ná­rod­ní­ho obchod­ní­ho oddě­le­ní. „Godzilla“ nebo „Go-dzi-la“ je správ­ná výslov­nost slo­va „Gojira“ v jeho rod­né japon­šti­ně a Godzilla byla popsá­na spo­leč­nos­tí Tôhô jako „Godzilla“ v jejich ang­lic­ky psa­ném pro­dej­ním kata­lo­gu z roku 1955, tedy celý rok před­tím, než našli ame­ric­ké­ho dis­tri­bu­to­ra. Film se v tom roce dokon­ce krát­ce hrál v japonsko-amerických kinech v Los Angeles a New Yorku pod názvem „Godzilla“, než jej pře­vza­la spo­leč­nost Transworld a násle­du­jí­cí­ho roku jej vyda­la v ame­ri­ka­ni­zo­va­né ver­zi s Raymondem Burrem pod názvem „Godzilla, King of the Monsters!“. Od té doby je spo­leč­nost Tôhô jedi­ným vlast­ní­kem názvu Godzilla.

Scény destruk­ce a lid­ské pani­ky ve fil­mu účin­ně kopí­ru­jí vzhled a atmo­sfé­ru sku­teč­ných zpra­vo­daj­ských fil­mo­vých scén váleč­né devasta­ce, kte­ré by byly divá­kům v 50. a 60. letech 20. sto­le­tí bolest­ně zná­mé, a dodá­va­jí těm­to scé­nám na rezo­nan­ci a věro­hod­nos­ti, kte­rou moder­ní divá­ci neza­ži­jí. Nejlepším způ­so­bem, jak tuto repli­ku zažít, je před zhléd­nu­tím fil­mu zhléd­nout sku­teč­né zpra­vo­daj­ské fil­my o zká­ze dru­hé svě­to­vé vál­ky v Evropě a Japonsku. Během řádě­ní netvo­ra v cen­t­ru Tokia je jed­nou z budov, kte­ré zni­čí, diva­dlo Toho. Někteří fanouš­ci, kte­ří film sle­do­va­li v tom­to kině, si sku­teč­ně mys­le­li, že na něj někdo úto­čí, a sna­ži­li se z kina utéct.

Zdroj: IMDb

Všechno nej­lep­ší k naro­ze­ni­nám, Akihiko Hirato!

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře