Deuce Bigalow: Evropský gigolo - Deuce Bigalow: European Gigolo

Film Deuce Bigalow: Dobrej striptér není gej­zí­rem inte­lek­tu­ál­ní­ho humo­ru, ale klid­ně při­znám, že u něj vždy dob­ře poba­vím. Dobrej striptér nabí­zí sit­co­mo­vé vtíp­ky, kte­ré ale obvykle nejsou trap­né a dokon­ce ani nechut­né. Samozřejmě, že něko­mu ten­to styl (a také Rob Schneider) nesed­ne, ale já mezi tyto lidi nepa­t­řím. Proto jsem byl doce­la nad­še­ný, když jsem se dozvě­děl, že se chys­tá dru­hý díl, kte­rý pře­su­ne pří­běh do Evropy. A jak se Starý kon­ti­nent vypo­řá­dal s muž­skou šlap­kou Deucem? Dost své­ráz­ně… Deuce (Rob Schneider) je stá­le stej­né nemeh­lo, smo­lař a obdi­vo­va­tel bra­da­vek. Když se mu omy­lem poda­ří (vlast­ně není to tak úpl­ně jeho vina) poštvat jinak míru­mi­lov­né del­fí­ny na seni­o­ry s poru­chou zra­ku a je nař­čen z pedo­fi­lie, roz­hod­ne se uprch­nou do Amsterdamu, kam ho pozval jeho kama­rád a býva­lý pasák T.J. (Eddie Griffin). A je doce­la pře­kva­pen, jak mír­né mra­vy tu vlád­nou. Tráva se tu kou­ří o sto šest, pro­sti­tu­ce je tu legál­ní. Velký kon­trast opro­ti kon­zer­va­tiv­ní Americe. Sice je troš­ku nepří­jem­né, že tu fanouš­ci USA občas dosta­nou cihlou po hla­vě, ale to se dá zvlád­nout. Ale vrah muž­ských pro­sti­tu­tů je už vět­ší pro­blém. Navíc je z jeho zlo­či­nů obvi­něn T.J.. Deuce se tak musí opět paso­vat do role gigo­la, aby našel tu, kte­rá za vraž­da­mi nej­vý­kon­něj­ších sam­ců Evropy sto­jí…

Jistě, že dív­ky na kte­ré nara­zí jsou tak troš­ku jiné. Jedna má hrb jako Sněžku, dal­ší uši přes půl hla­vy, jiná (rodač­ka z Černobylu) se „kochá“ peni­sem mís­to nosu (a nechtěj­te vědět, co se sta­ne když kých­ne…). Pokračování se tak čás­teč­ně inspi­ru­je prv­ním dílem, ale zase tu nejde o tak vel­ké vykrá­dá­ní, že bys­te měli pocit neu­stá­lé­ho deja­vu. Spousta scén je ori­gi­nál­ních a sluš­ně zábav­ných. Ale něko­lik je také pěk­ně nechut­ných, a i přes­to, že jsem viděl žvý­ká­ní psí­ho lej­na v Prci, prci, prcič­ky: Svatba nebo gur­mán­ské pojí­dá­ní sper­ma­tu v Sexy pár­ty. Minimálně jeden moment v Evropském gigo­lo­vi mě dost zasko­čil. Je tu pár uklouz­nu­tí, kte­rá jsou zby­teč­ně nechut­ná a fil­mu moc nepo­má­ha­jí. Kdyby se scé­nář troš­ku mír­nil, vůbec bych si nestě­žo­val. Jak doká­zal prv­ní díl i bez zby­teč­né­ho plýtvá­ní těles­ný­mi teku­ti­na­mi, se dá vytvo­řit vcel­ku zábav­ná kome­die.

Někdy se ale daří fil­mu sluš­ně poba­vit. Je tu doce­la prvo­plá­no­vi­tý humor, ale co, když fun­gu­je, tak proč ne. A navíc, nabíd­ne sluš­nou pře­hlíd­ku pově­do­mých tvá­ří z celé­ho svě­ta, jako je Alex Dimitriades (Škola zlo­me­ných srd­cí), Carlos Ponce, Til Schweiger, Lil´Kim nebo Rachel Stevens. Příjemným pře­kva­pe­ním pro mě bylo i to, že se film nebo­jí dělat si legra­ci z toho, jak jsou Američané „oblí­be­ní“ v Evropě nebo troš­ku paro­do­vat cho­vá­ní turis­tů, kte­ří navště­vu­jí Evropu.

Nakonec ale stej­ně pře­vlá­dá mír­ná pachuť, kte­rá je způ­so­be­ná tím, že tu někdo pří­liš tla­čit na pilu. Snaha o občas­né zne­chu­ce­ní je samo­ú­čel­ná a nefun­gu­je. Tedy fun­gu­je ve smys­lu toho, že se vám jed­nou udě­lá doce­la nevol­no, ale vtip­né to zrov­na není. Jiskra prv­ní­ho dílu tu pořád je, jen­že dá troš­ku více prá­ce jí vykře­sat.