Andělé v bílých pláštích-světlo v bouři

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Máte rádi his­to­ric­ké romá­ny? Chcete si pře­číst sil­ný pří­běh o jed­né sil­né ženě a mno­ha léka­řích? Právě vám je určen 2.díl his­to­ric­ké­ho romá­nu s názvem Andělé v bílých pláštích-světlo v bou­ři, kte­rou vydal Ikar ve spo­leč­nos­ti Euromedia Group v Praze. 

Mladá zdra­vot­ní sest­ra Lilly se v nemoc­ni­ci Waldfriede sta­rá o malé paci­en­ty, kte­ří trpí pohy­bo­vý­mi potí­že­mi násled­kem tuber­ku­ló­zy. Své prá­ci napros­to odda­ná a vůbec si neu­vě­do­mu­je, že se postup­ně zami­lo­va­la do své­ho nad­ří­ze­né­ho Rudolpha Kirsche. Ale i ona mu není lhos­tej­ná. Sama si nese tajem­ství, kte­ré nikdo v nemoc­ni­ci neví. Pokud jej pro­zra­dí, bude muset opus­tit svou milo­va­nou prá­ci. Doba je zlá a nacis­ti si vší­ma­jí Židů, kte­ří jim jsou trnem v oku a nevy­ne­cha­jí ani léka­ře, kte­ří se sta­ra­jí o bez­bran­né paci­en­ty. Dokáže se Lilly posta­vit prav­dě do očí a ris­ko­vat svou prá­ci ve pro­spěch své­ho milo­va­né­ho Rudolpha? Jak to nako­nec vše dopad­ne, tak to už vám roz­hod­ně nepro­zra­dím a dopo­ru­čím vám si tuto skvě­lou kni­hu pře­číst.

Autorka se v romá­nu opí­rá o sku­teč­né udá­los­ti. Řada těch­to udá­los­tí i jed­na­jí­cích osob byla pozmě­ně­na a dopl­ně­na. Autorka čer­pa­la infor­ma­ce z jed­né magis­ter­ské prá­ce, kte­rou o Waldfriede napsa­la Ulrike Weilandová k 80.jubileu této insti­tu­ce. Kniha začí­ná pro­lo­gem v roce 1925, je roz­dě­le­na na tři díly, má cel­kem 488 stran, 77 kapi­tol a je zakon­če­na epi­lo­gem v roce 1936 a čte se vel­mi dob­ře. Tento román se zabý­vá těž pro­ble­ma­ti­kou víry adven­tis­tů sed­mé­ho dne, ale moci Adolfa Hitlera i pro­ná­sle­do­vá­ní a vyhla­zo­vá­ní Židů. Musím říci, že čte­ní toho­to romá­nu jsem si oprav­du uži­la. Jelikož moje původ­ní povo­lá­ní je zdra­vot­ní sest­ra, moc jsem si přá­la něco tako­vé­ho zažít jako sest­ra Lilly a vcí­ti­la jsem se do její­ho pří­bě­hu. Velmi jsem ji přá­la, aby byla šťast­ná a své tajem­ství, kte­ré muse­la v sobě držet muse­lo být straš­né. Autorka veli­ce dob­ře popi­su­je pro­ble­ma­ti­ku víry adven­tis­tů sed­mé­ho dne, se kte­rou jsem se v reá­lu vlast­ně nikdy nepo­tka­la a bylo to zají­ma­vé, dále také obdo­bí vál­ky a pro­ná­sle­do­vá­ní Židů, což bylo hroz­né. Na romá­nu mě zau­ja­lo to, že je zalo­žen na sku­teč­né udá­los­ti, i když někte­ré čás­ti byly pozmě­ně­ny, ani to neztrá­ce­lo na své krá­se a čte­ní jsem si uži­la od prv­ní stra­ny až do kon­ce. Dějové lin­ky byly nesmír­ně zají­ma­vé a vůbec jsem nemě­la čas se nudit. Válečné romá­ny čím dál více vyhle­dá­vám a jejich čte­ní mně dává smy­sl.

2.díl his­to­ric­ké­ho romá­nu

Ukázka z kni­hy:

Když kolem půl­no­ci po vydat­né veče­ři opus­ti­li domek, pano­va­lo ven­ku ticho a vět­ši­na nemoc­nič­ních oken už byla tem­ná. Mezi stro­my dopa­da­lo na ces­tu jen svět­lo měsí­ce  pou­lič­ních lamp.

„Děkuji za skvě­lou veče­ři,“ pro­nes­la Lilly, ale záro­veň vědě­la, že ta slo­va ani v nejmen­ším nemo­hou vyjá­d­řit radost z toho, co pro ni ten večer zna­me­nal.

„Bylo mi potě­še­ním,“ opá­čil. „A když bude­te chtít, může­me si to zopa­ko­vat. Ale radě­ji někde, kde bude tep­lo. Třeba u mě doma.“

Lilly se začer­ve­na­la. „Víte, já…já vám musím něco říct, ale nevím, jak začít.

„Prostě spusť­te,“ vybí­dl ji Kirsch.

„Nějak nemohu…ale musím.“ Lilly zaklo­ni­la hla­vu a zahle­dě­la se na noč­ní oblo­hu, na níž záři­ly hvězdy. Noc byla doko­na­lá. I díky tomu, že má ved­le sebe Rudolfa Kirsche.

V poza­dí ale číha­ly stí­ny minu­los­ti. Přepadl ji strach. Co když ji Kirsch zavrh­ne? Co když bude lito­vat své­ho vel­ké­ho ges­ta?

Nebyla si jis­tá tím, co cítí, stej­ně jako Kirschovými úmys­ly. Ale copak s ním může navá­zat vztah a skrý­vat před ním své tajem­ství?

Chvíli pře­šla­po­va­la na mís­tě a pak na něho zpří­ma a pohléd­la. „Já..já mám syna.“

Lilly se tak hla­si­tě roz­bu­ši­lo srd­ce, až se obá­va­la, že to pro­fe­sor usly­ší.

Neudělala chy­bu?

Překvapeně se na ni podí­val. „Ale vy..Ve vašich papí­rech o tom nic není a byd­lí­te pře­ce v nemoc­ni­ci.“

Lilly str­nu­la. Je po všem? Pokud ano, tak si to asi zaslou­ží…

Několik slov o autor­ce:

Corina Bomannová se naro­di­la v roce 1974 v Parchimu. Původně pra­co­va­la jako asi­s­tent­ka na sto­ma­to­lo­gic­ké kli­ni­ce, ale její fan­ta­zie a lás­ka k his­to­rii byly sil­něj­ší. Svoji spi­so­va­tel­skou vášeň zúro­či­la do té míry, že dnes pat­ří k úspěš­ným autor­kám knih pro mlá­dež a his­to­ric­kých romá­nů.
Se svou rodi­nou žije v malé ves­nič­ce v Meklenbursku-Vorpommern.

Euromedia Group vyda­la její best­selle­ry Motýlí ost­rov, Zahrada v měsíč­ním svi­tu, Vůně jasmí­nu a Čas vlčích máků a prv­ní díl nové ságy Paní ze Severu — Agnetino dědic­tví.

Autorka: Corina Bomannová

Překlad: Zuzana Soukupová

Žánr: belet­rie, roman­ti­ka, his­to­ric­ký román

Vydáno: Vydala Euromedia Group, a.s.,Ikar, Praha, 2024

Počet stran: 488

Vazba kni­hy: pev­ná s lami­no­va­ným pota­hem

ISBN: 978-80-249-5444-8

Knihu může­te kou­pit zde:

Kniha ANDĚLÉ V BÍLÝCH PLÁŠTÍCH: Světlo v bou­ři - Corina Bomannová | knizniklub.cz

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře