Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading......, protože se srazí s asteroidem velikosti Texasu. Je bezpodmínečně nutné, co nejdříve přistát na asteroidu, hluboko pod jeho povrch zavrtat silné jaderné nálože, odpálit je a pak se jen modlit, aby to celé pomohlo. Záchrana světa tímto brizantním způsobem je práce jako stvořená pro partu drsných naftařů v čele s Harrym S. Stamperem (Bruce Willis), který zachází s vrtnou plošinou a výbušninami jako neurochirurg s jemným laserovým skalpelem. Astronautický výcvik NASA je rychlý a za pár dní jsou dva raketoplány s jadernými náložemi a samorostlými spasiteli světa na palubě připraveny ke startu. Zvládne Stamper a jeho muži sebevražedně riskantní akci?
Michael Bay je u filmových fanoušků těžce uchopitelný tvůrce, který má jak své fanoušky (především ze začátku své kariéry) tak i odpůrce, přičemž někteří začínali být stylu Michaela Baye lehce otráveny už Mizerami 2, přičemž jeho následující filmy jako série Transformers nebo menší snímky Pot a krev či 13 hodin: Tajní vojáci z Benghází jsou tituly, které jsou ve větší převaze brány jako pád na dno toho Míšy Baye, který světu kromě všeho dodal také Skálu, dodnes jeden z nejlepších akčních filmů všech dob. A vlastně právě u filmu, který Michael Bay dodal hned po Skále, tedy u Armageddonu se již objevili první náznaky toho, že dost možná u většiny Míša svého vrcholu dosáhl právě u Skály. Jenomže jak už bylo zmíněno je obecné přijetí všech Bayových filmů po Skále těžce uchopitelné a člověk by si tak měl uvědomit především jednu věc- Minimálně v roce 1998 nám Michael Bay skutečně dodal ještě jednu velkolepou akční pecku (moje nestoudné fandovství Bayových Transformerů teď budeme směle ignorovat), která mě osobně uvedla v potvrzení toho, že Michael Bay prostě umí v takovém případě, že je za jeho zády producent, který ho nechá projevit veškeré jeho trademarky, ale zároveň ho pořád drží za obojek a hlídá ho, aby se ze řetězu neutrhl zase tak moc.
Po Bayově debutu, kterým byli první Mizerové a následné Skále je Armageddon třetí Bayův film a všechny tyto filmy měli společného také producenta- Jerryho Bruckheimera. Ten už na konci 90. let po filmech jako Top Gun, trilogii Policajt z Beverly Hills, Con Airu nebo právě Bayově Skále začal platit za čím dál tím více zkušenějšího producenta a především hitmakera. Právě po úspěchu Skály a Con Airu se Bruckheimer stál stalicí u Disneyho, respektive jeho pobočky Buena Vista Pictures a dokazuje to i fakt, že ve stejný rok jako Armageddon také Bruckheimer pro BV realizoval snímek Nepřítel státu v režii Tonyho Scotta. Po úspěchu Skály ovšem nic nebránilo tomu, aby mohl Bruckheimer zajistit velkolepější projekty a to i takové, které doslova pojednávají o meteoritu, který by měl zničit celou planetu Zemi. Rozpočet se tak mohl vyšplhat na 140 milionů dolarů a právě Bay, kterému ještě během natáčení Skály hrozil od hlavounů vyhazov kvůli příliš velkému vyhazování financí (těsně předtím než Connery hlavouny ubezpečil, že Bay odvádí skvělou práci a svým způsobem mu tak tato čerstvě zesnulá legenda kdysi zachránila kariéru) se po dvou úspěšných spolupracích s Bruckheimerem mohl s tímto produkčním mágem opět spojit a vznikl tak akční snímek, který obsahuje veškeré klasické trademarky Michaela Baye od velkolepých explozí po velmi specifický humor.
Právě zde se nejen u Armageddonu, ale i veškeré tvorby Michaela Baye objevuje zásadní háček- Člověk si musí uvědomit do jaké kolonky Michaela Baye zařadit! Michael Bay není režisér, který by točil oscarová dramata (jednoduše proto, že i filmy jako Pearl Harbor a především Pot a Krev či 13 hodin trpí jednoznačným Bayhemem, což dokazuje, že když už nic jiného tak má Bay právě aspoň ten autorský rukopis) a je to především režisér akčních filmů. A jakožto režisér těchto akčních filmů jednoduše točí akční filmy, které jsou akční co nejvíc to jde. Pro účely toho správného akčního filmu je Bay a jeho styl jednoduše adekvátní, protože tenhle chlápek opravdu umí točit akci stylově a zároveň si u toho všeho umí ohlídat vizuální stránku. Jeho filmům se tedy snadno můžou vyčítat věci jako, že jsou tupé (některé opravdu jsou..... ale tím zábavným způsobem v nejlepším možném slova smyslu) či bezduché (to je rozbor na delší dobu), přesto ale Michael Bay opravdu umí, což krom té Skály, Mizerů nebo Transformerů dokazuje také právě ten Armageddon, který pro mně osobně dodnes představuje jeden z nejlepších akčních filmů všech dob.
Armageddon je v samotném podžánru bayovek jednoduše skoro až labutí písní. Michael Bay zde předvádí to co mu šlo předtím i později vždycky nejlépe- Umí skvělou akci, při ní dávkovat správné napětí, zároveň též ale humor a také odsun na vážnější trať. Armageddon se v tomhle ohledu může pochlubit především povedeným scénářem, který krom jasného McGuffinu také především obsahuje bravurně napsané postavy a každý z naftařů tak má svou vlastní osobnost a výsledná chemie je i díky skvělému castingu prostě parádní. Za scénářem tohoto filmu stojí J. J. Abrams, kterému s ním pomohl Jonathan Hensleigh a je zajímavé, že podobně jako Bay je Abrams těžce uchopitelný filmový tvůrce, který má stejně tak výrazný počet jak fanoušků tak i haterů. Přesto je ale i on klíčová osoba pořád jednoho z nejlepších Bayových filmů.
Celé herecké obsazení stěžejních postav je seskládáno z neskutečně sehrané bandy herců. Je tu Bruce Willis, Ben Affleck, Steve Buscemi, Michael Clarke Duncan, Liv Tyler, Billy Bob Thornton, Owen Wilson nebo William Fichtner a jedná se tedy skutečně o skvadru sympatických a talentovaných herců, kteří mají naštěstí v rámci Armageddonu skutečně také štěstí v tom, že k sobě navzájem všichni sedí. Romantická linka mezi Benem Affleckem a Liv Tyler funguje uvěřitelně a zároveň by divák skutečně skoro až uvěřil reálné romanci, Bruce Willis se zde nachází v tom bodu kariéry, kdy se ještě pořád snažil a jeho Harry Stamper je prostě borec, Billy Bob Thornton zde předvádí jednu ze svých nejpamětihodnějších rolí a pak jsou tu právě Steve Buscemi, Owen Wilson nebo Michael Clarke Duncan, přičemž platí, že každá postava si nějaký moment je schopná ukrást pro sebe a nejedná se o bezduché figurky. A to i především proto, že je vidět, že si svoje role fakt užívají.
Armageddon je neskutečně stylová akční vrcholná zábava, která je jedním z těch blockbusterů, která vlastně položila základy pro většinu moderních blockbusterů. Bay dokázal, že umí natočit úžasnou akci a člověk, který si jeho Bayhem zamiluje to celkově bude mít s Armageddonem strašně snadný. Je to jednoduchý film, ale zároveň ne béčko. Není to ztělesnění uměleckého díla, ale zároveň také ne ztělesnění brakových děl. Je to prostě vrcholná akční zábava, která je natočena za ty největší možné peníze (bavíme se o roce 1998, kdy rozpočet 140 milionů dolarů pořád nebyl povinností každého blockbusteru) a výsledkem je velkolepý a vrcholný akční blockbuster, který má zároveň skutečně napínavé a především emocionálně silné finále.
Právě zde stojí za to si připomenout, že Bay ať se to nezdá tohle střídání atmosféry za pochodu prostě umí a je to jeden z těch důvodů, proč ho pořád bráním dodnes (i když Six Underground bylo příliš silná káva i pro mně). Armageddon má navíc tu neskutečně silnou píseň od Aerosmith (I Don´t Want to Miss a Thing dodnes patří mezi moje nejoblíbenější písně) a především skutečně překvapivě jednoho z emocionálně nejsilnějších finále všech dob. Ano, tahle přepálená akční šílenost si dovoluje mít i něco jako je hloubka..... nebo alespoň minimálně pokus o ní. A překvapivě to nejsou úsměvně trapné momenty, ale skutečně působivé momenty. Armageddon prostě už kvůli těmto faktorům nejde nemilovat.
Právě už dost možná v Armageddonu lze naleznout základy pro druhou etapu Bayovy kariéry, které jsou následně vidět i v Pearl Harboru a definitivně se předvedou právě až v Mizerech II. Ale právě zde se objevuje ta zásadní klíčová otázka- Má se Armageddon skutečně srovnávat s Apokalypsou? Nebo s Forrestem Gumpem? Se Schindlerovýn seznamem? Samo sebou, že ne. Armageddon se prostě musí především cenit v rámci sekce akčních filmů, právě zde se ale též může ocenit fakt, že krom efektivní a nepřepálené akce zde funguje i to napětí, i ten humor a i ty emotivní pasáže. A i samotná snaha o to se prostě musí cenit, v případě Armageddonu ale skutečně platí, že se ty emocionální momenty prodávat prodá. A navíc jsou u toho opět mega exploze, americké vlajky nebo někdy až příliš těžce uchopitelné hlášky. Jenže..... Není právě tohle ten Michael Bay, kterého tak milujeme?
Trailer:
Verdikt: 5 z 5
Photo © 1998 Touchstone Picture
![Fotři jsou lotři [30%]](https://kritiky.cz/wp-content/uploads/2011/02/Fotti-480x480.jpg)
(4,91 z 5)