Chiara Lubichová - L’Amore vince tutto

Chiara Lubich Lamore vince tutto

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Film byl shléd­nut na slo­ven­ské tele­vi­zi, kde ho měli ozna­če­ný jako pre­mi­é­ru. Vydán byl v led­nu 2021 a pojed­ná­vá o živo­tě zná­mé ital­ské kato­lic­ké akti­vist­ky Chiary Lubichové, roze­né pod jmé­nem Silvia Lubich. Chiara Lubichová je zná­má tím, že v roce 1943 zalo­ži­la hnu­tí Fokoláre, ke kte­ré­mu se hlá­sí v dneš­ní době, více jak pět mili­ó­nů lidí, mno­ho čle­nů má také v České repub­li­ce. Byla také autor­kou mno­ho knih, a také obdr­že­la mno­ho oce­ně­ní, z nichž nej­zná­měj­ší zís­ka­la roce 1977, a to Templetonovu cenu.

Herečka Cristiana Capotondi je hlav­ní hrdin­kou fil­mu Chiara Lubich - L’Amore vin­ce tut­to v pře­kla­du „Láska vyhrá­vá všech­no“, kte­rý reží­ro­val ital­ský reži­sér Giacomo Campiotti. Film vzni­kl k pří­le­ži­tos­ti sté­ho výro­čí naro­ze­ní Chiary Lubichové. Příběh se ode­hrá­vá ke kon­ci dru­hé svě­to­vé vál­ky a lehce po jejím skon­če­ní, v roce 1943 do roku 1950, kdy nastal zásad­ní zlom v jejím živo­tě.

Děj fil­mu se ode­hrá v Trentu rod­ném měs­tě Chiary Lubichové, kde půso­bí jako mla­dá 23. letá uči­tel­ka a zou­fa­le se sna­ží pocho­pit hrůz­nost vál­ky.  Po pří­mě­ří 8. září se pro­chá­zí roz­bom­bar­do­va­ným měs­tem a zasta­ví se před obra­zem Madony, kde sly­ší údaj­ný hlas Boha.  O tom­to zážit­ku se svě­ří otci Casimirovi, kte­rý si všim­ne její­ho sil­né­ho odhod­lá­ní, že se chce posvě­tit. Upozorní jí na sku­teč­nost, že by moh­la činit poká­ní z odří­ká­ní, kte­ré­mu se bude muset poz­dě­ji podří­dit. Po nalé­há­ní ji nako­nec otec Casimir posvě­tí, a začne žít pod­le evan­ge­lia, kon­krét­ně s jed­ním poslá­ním pomá­hat všem ostat­ním. V tom­to jí pomá­ha­jí i její pří­tel­ky­ně Ines, Natalia, Dori a dal­ší s nimiž se postup­ně sezná­mí v pro­ti­le­tec­kém kry­tu, kde přes zákaz před­čí­tá z evan­ge­lia. Její rodi­če a sest­ra, se roz­hod­nou ode­jít z roz­bom­bar­do­va­né­ho měs­ta, ale Chiara chce ve měs­tě zůstat, a tak se v půli ces­ty roz­hod­ne se vrá­tit a nadá­le pomá­hat lidem spo­leč­ně se svý­mi kama­rád­ka­mi, se kte­rý­mi se opět setká. Není to pro ní, ale vůbec jed­no­du­ché, pro­to­že násled­ným zalo­že­ním hnu­tí Fokoláre, zača­ly výsle­chy Svatého ofi­cia pro­ti ní, jeli­kož je žena a není jep­tiš­ka. Byla to žena, kte­rá zača­la pomá­hat lidem, a to se mno­ha lidem nelí­bi­lo. Gino, její bra­tr, kte­rý je lékař se násled­ně roz­hod­ne bojo­vat po boku par­ty­zá­nů a odchá­zí z domo­va. Až po skon­če­ní vál­ky moh­la Chaira zno­vu obe­jmout své­ho bra­t­ra, kte­rý byl mezi­tím zajat, a poté osvo­bo­zen. Biskup Carlo De Ferrari si Chairu poté před­vo­lá, a i když s ní ve všem sou­hla­sí a podě­ku­ji jí za její pomoc dru­hým, upo­zor­ní jí, že koneč­né roz­hod­nu­tí ohled­ně fun­go­vá­ní hnu­tí Fokoláre musí nechat na Svatém ofi­ciu. V roce 1952, je povo­le­no fun­go­vá­ní Hnutí foko­lá­re, ale pod pod­mín­kou, že Chiara odstou­pí z funk­ce a pře­ru­ší svou veš­ke­rou čin­nost. Zmatená Chiara chá­pe, že je správ­né při­jmout sta­no­ve­né pod­mín­ky a je i nadá­le oddá­na z postran­ní při­ná­šet svě­tu Ježíšovo slo­vo. Sílu a víru jí poté doda­lo setká­ní s dáv­nou kama­rád­kou Ines.

Jen vsuv­kou: 5.12.1964 Svatý Pavel VI. defi­ni­tiv­ně schvá­lil Hnutí foko­lá­re. Předsednictvím Hnutí foko­lá­re byla pově­ře­na prá­vě Chiara Lubichová, kte­rá při­spě­la ke sblí­že­ní kato­lic­ké církve s pra­voslav­nou. Byla prv­ní nemus­lim­skou bílou ženou, kte­rá pro­mlu­vi­la v meši­tě Harlem, a jako kato­lič­ka byla také vyzvá­na, aby pro­mlu­vi­la k tisí­cům budd­his­tic­kých mni­chů v Thajsku a Japonsku. Vybudovala si také hlu­bo­ké vzta­hy s hin­du­is­tic­kým a židov­ským svě­tem.

Film není určen pou­ze pro nábo­žen­sky zalo­že­ným lidem, ale je svým způ­so­bem zamě­ře­ný pro všech­ny, pro­to mě veli­ce zau­ja­lo jeho zpra­co­vá­ní. Jedná se o důle­ži­tý pří­běh žen­ské posta­vy, kte­rá se pro­sa­zu­je s vůlí a auto­ri­tou. Herecké obsa­ze­ní bylo dob­ré, obje­vi­li se i zná­mé tvá­ře jako Andrea Tidona, zná­mé­ho z fil­mu Život je krás­ný. V dal­ších rolích si zahrá­li her­ci Aurora Ruffino, Greta Ferro, Eugenio Franceschini, Roberto Citran, Paolo Graziosi, Maurizio Fanin a dal­ší.  Film má 109 minut při kte­rých, si mys­lím, že se nebu­de­te nudit a obo­ha­tí­te si své obzo­ry. Je ško­da, že film se ofi­ci­ál­ně nedá shléd­nout v ČR. Na čes­ké tele­vi­zi byl v roce 2008 odvy­sí­lán 21minutový doku­ment s názvem Chiara Lubichová - Životní pří­běh zakla­da­tel­ky Hnutí foko­lá­re.

Foto

• Popis: Ukázka z tele­viz­ní­ho fil­mu Chiara Lubich - L’amore vin­ce tut­to
• Zdroj: RaiPlay
• Datum: 4. led­na 2021
• Autor: Ventus Portus
• Držitel autor­ských práv: Rai Fiction, Eliseo Multimedia
• Licence na používání:EDP Wikipedie:Obrázky chrá­ně­né autor­ským právem#Snímky obra­zov­ky chrá­ně­né autor­ským prá­vem

Tento obrá­zek je sním­kem tele­viz­ní­ho pro­gra­mu chrá­ně­né­ho autor­ský­mi prá­vy. Má se za to, že ji lze na Wikipedii repro­du­ko­vat s ome­ze­ním na polož­ky, kte­ré se pří­mo týka­jí díla, v sou­la­du s čl. 70 odst. 1 záko­na ze dne 22. dub­na 1941 č. 633 o ochra­ně autor­ské­ho prá­va a dal­ších práv sou­vi­se­jí­cích s jeho výko­nem, ve zně­ní záko­na ze dne 22. květ­na 2004 č. 128, neboť se jed­ná o „shr­nu­tí, [...] cita­ci nebo [...] roz­mno­žo­vá­ní výňat­ků nebo čás­tí díla [...]. 128, neboť se jed­ná o „shr­nu­tí, [...] cita­ce nebo [...] roz­mno­že­ni­ny pasá­ží nebo čás­tí děl [...]“ pou­ží­va­né „pro úče­ly kri­ti­ky nebo dis­ku­se“ nebo pro pou­hé ilu­strač­ní úče­ly a pro neko­merč­ní úče­ly, a pro­to­že pří­tom­nost ve Wikipedii nepřed­sta­vu­je „hos­po­dář­skou sou­těž o uži­tí díla“. Podle odstav­ce 3 musí být vždy „uve­den název díla, jmé­na auto­ra, nakla­da­te­le a v pří­pa­dě pře­kla­du i pře­kla­da­te­le, pokud jsou tyto úda­je na roz­mno­že­ni­ně uve­de­ny“. Tento obrá­zek nesmí být pou­žit pro jiné úče­ly bez před­cho­zí­ho sou­hla­su drži­te­le práv.