Francouzské komedie bývaly svého času slušným pojmem, který zaručoval velmi dobrou zábavu. Jen si vzpomeňte na všechny ty Fantomasy, Četníky, Asterixe, apod. Koneckonců i dnes se v zemi galského kohouta urodí ledacos hodně slušného, například i u nás velmi populární Blbec k večeři, či z těch novějších filmů Le Prenom (Jméno).
Humor některých kultur je nepřenosný, ledacos českého v nečeském prostředí bez znalosti společensko-kulturního kontextu nevyzní, ale mám dojem, že francouzské snímky jsou do našeho prostředí celkem přenositelné. „Co jsme komu udělali?“ není výjimkou, ačkoli vychází ze situace, která v ČR běžná rozhodně není.
Svět se zmenšuje, lidé migrují i do míst, která by před sto lety jen obtížně našli na mapách. Tento fakt se nám může klidně i nelíbit, ale nic na něm nezměníme. Film „Co jsme komu udělali?“ pojednává o následcích fungování společnosti, která je založena na multikulturalismu (Francie). Rodina Verneuilových byla obdařena čtyřmi krásnými dcerami, což otce, který je patriotistický gaullista potěšilo, nicméně tři z nich si vzalo za manžely jedince, kteří svoji etnicitou zrovna moc francouzští nejsou (Žid, Arab, Číňan). Jistě, jsme tolerantní, ale vše má asi své meze a lavina předsudků, kterou rodiče drží jen tak tak na uzdě může kdykoli vyplout ven.... Zejména když i poslední dcera si přivede poněkud výrazného nápadníka.
Ano, film je založen na etnických stereotypech a na zajímavých situacích, které pramení z jejich konfrontace. Scény ale podle mě nevyznívají nijak rasisticky, xenofobně, naopak jsou milé a takříkajích „rozdávají rány na všechny strany“. Nevolá se tu po „nebezpečí z přistěhovalců a nutnosti boje proti němu“, jak poukazují některé extrémnější politické síly, nevzpomíná se tu s extrémní nostolagií na „starou dobrou Francií“, apod. Film ukazuje současnou Francii jako místo celkem poklidného soužití několika kultur (jasně, to asi úplně pravda není, ale upřímně, kdo kdy u komedie řešil její reálné zobrazení společenské situace?). Humor zde přítomný - a to je určitě u komedií jádro pudla - je podle mě vkusný, nápaditý a hlavně...zábavný. Návštěvy kina nelituji a dost často jsem se při sledování upřímně zasmál.
6. března 2022 Asterix a Obelix Asterix a Obelix je francouzsko-italsko-německý film režiséra Clauda Zidiho z roku 1999. Claude Zidi, režisér mnoha populárních komedií, natočil první hranou adaptaci komiksu Asterix, […] Posted in Speciály
6. května 2015 Dejte mi pokoj - 60 % Tak tohle marné přání vyslovuje Michel Leproux, když už ho všichni kolem dohání k šílenství. Tento vášnivý milovník hudby a sběratel starých gramodesek totiž našel na bleším trhu […] Posted in Filmové recenze
5. června 2013 Levandulový olej Suroviny: levandule panenský slunečnicový olej plátno sklenice Postup: Do čisté, suché sklenice vložíme levandulové květy, které zalijeme olejem tak, aby byly všechny celé ponořené. Láhev […] Posted in Domácí rady
30. března 2019 Výročí slovenské státnosti Nedávno uplynulo přesně 80. let od vzniku prvního samostatného Slovenského státu. Existence tohoto státního útvaru je pochopitelně stále relativně živým předmětem mnoha diskusí, […] Posted in Články
21. června 2021 The Fisherman - Fishing Planet Hned na počátku se sluší říct, že tahle hra je nejspíše tou nejvíce rozsáhlou a nejdetailnější virtuální rybařinou současnosti. Ovšem je to zároveň i to, co hru dělá nedostupnou pro lidi […] Posted in Recenze her
13. ledna 2022 Neuvěřitelná dobrodružství se Snovíkem - čtení pro prvňáčky Franta je docela obyčejný kluk. Chtěl by zažít spoustu legrace a velké dobrodružství, prostě ty nejkrásnější prázdniny. Jenže to vypadá, že ho čekají spíše otravné a nudné dny. Jednou […] Posted in Recenze knih
12. srpna 2019 Michal Balcar - Urban Když jste se začetl do scénáře poprvé, jak se vám líbil? Moc, protože si myslím, že je napsaný chytře a nedělá z diváků, a hlavně z dětí, hlupáky. Jak byste popsal svoji postavu? Urban […] Posted in Rozhovory
Nejnovější komentáře