Lze vás vůbec v této amorální době šokovat? A pokud ne, proč čtete čtvrtou recenzi na film, který jste již dávno viděli? Je Miloš Zeman skutečně jezevec? To a další zásadní otázky lidské existence by recenze filmu neměla obsahovat, ať už jí zamýšlíte jako seriózní studii nebo vychrstnutý kýbl. Když se pohybujete mezi těmito hranicemi, dopadne to vždy fiaskem.
Jako fiasko mohla klidně skončit dnes již notoricky známá filmová trilogie Pán prstenů a některé zkušenosti z biografu (v jistých chvílích bibliografu a v dalších blbografu) tomu odpovídají. Nemohl za to film, ale skřeti v přesile. Tváří v tvář Jacksonově filmu se tomu těžko věří, ale před premiérou Společenstva prstenu, i s prvními trailery stále existovaly důvody k pochybnostem a to nejen kvůli cejchu nefilmovatelnosti, ale především složitosti fungujícího a rozsáhlého světa, který tvůrce J.R.R. Tolkien v knihách stvořil. Převést takto komplikovaný svět, kde mýtus je historickým faktem do vizuálně konkrétní formy chce nejen notnou dávku odvahy, ale i představivost, neřku-li vizionářství. Svět Pána prstenů Středozemě není jenom barvitou plochou s fantaskními bytostmi a rozmanitou přírodou, je to místo kultur a národů, které mají společnou minulost a navzájem se ovlivňují, a právě povahám těchto národů je potřeba prostředí přizpůsobit, stylizovat jej, aby nám při konfrontaci několika z nich byť jen pouhým pohledem bylo jasné o jakou situaci se jedná. To vše je pouze základem, na kterém se dá teprve dá stavět, základním předpokladem pro rozehrání děje.
Návrat krále je posledním dílem celé trilogie, a tak logicky uzavírá děj a přivádí nás na konec dlouhých cest rozděleného společenstva. Ve chvíli, kdy s mrazením v zádech a posvátnou úctou, zabořeni do plyšového křesla s dlaní plnou mastných lupínků shlédnete zlatá písma „Lord of the Rings“ („Pán prstenů“ překvapivě), znamená to, že bezesporu (i beze spóru) přichází něco velkého. A možná přijde i kouzelník. Za nezbytné účasti hudby Howarda Shoreho se vytváří tušení následujících smrští nebo ticho před bouří chcete-li. Jackson si nás hned ze začátku podá, když diváckou lačnost natahuje jako strunu na skřipec poněkud únavným, avšak efektním prologem o nalezení prstenu a Sméagólově přerodu v Gluma v průběhu desetiletí, o jeho závislosti, lásce a nenávisti, které cítí a bezvýchodnosti jeho situace. Tento kontrastní vztah pak předurčuje jeho způsob chápání světa, jediný, kterého je schopný a který je omezen pouze touhou po prstenu, jehož se stal otrokem. A z minulosti rychle do neblahé přítomnosti s kvaltem šaraticového notorika hledajícího volnou kabinu na sjezdu střevních potížistů. Ocitáme se s Frodem, Samem a Glumem na samých hranicích Mordou, ve kterém má být Prsten zničen, právě v okamžiku, kdy se musejí vydat na další vyčerpávající pochod blíže ke svému cíly. Ve stejných okamžicích prožívají hobiti Peregrin Bral a Smělmír Brandorád oddychové chvíle vítězství u Sarumanovi pevnosti Orthank. Okamžiky oddychu zažívají i Rohanští společně s Gandalfem a Aragornem po triumfu u Helmova žlebu. Radovat se, je však předčasné, a protože nikdo (až na hobity) není nijak zvlášť pošetilý, příležitost k radosti (kromě hobitů) výrazně nevyužívá. A vše se dál komplikuje, když Peregrin pohlédne do palantíru, čímž sice ohrozí osud Středozemě, ale ve svém důsledku paradoxně přispěje k jeho záchraně, když se mu vyjeví část z nepřítelových záměrů. Zkrátka kdo by příběh neznal lépe než příjmení své babičky za svobodna. Nemá tedy cenu se jím podrobně zajímat.
Společenstvo prstenu nás přesvědčilo, že Jackson je člověk schopný vybudovat výpravný velkorysý příběh a rozmáchlými gesty jej zhmotňovat ve fantastických obrazech crčících atmosférou jako tatínkova zahradní stříkačka. Dvojka (Dvě Věže) se hnala v ďábelském tempu, velmi dobře zvládajíc svou nelehkou roli prostředního dílu. Nabídla nám vizuálně bombastické scény vojenských střetů a celkově byla akčnější. Co čekat od Návratu krále? Nic menšího než syntézu obou a ačkoliv je výpravnost společným jmenovatelem pro všechny filmové okamžiky nyní snad ještě výraznějším, Jackson vytvořil prostor pro některé základní citové vztahy hrdinů (Frodo - Sam – Glum, Aragorn – Arwen), avšak těm vedlejším se nevěnoval nijak (Éowin – Faramir), byť na ně nenápadně odkazuje. Emoce ovšem nemůžeme hledat jen v „mezilidských“ vztazích, nebo vlastně můžeme, ale nakonec se mrazivému úžasu a dojatosti nad některými scénami, především u zapalování hranic, jako signál z Minas Tirith Rohanu o pomoc, které cestuje Středozemí, jako prosebný výkřik po vrcholcích hor mezil oblaky a nakonec klesá do nížiny a končí opět u jednoho člověka (Aragorn), jako ona vyřčená prosba, naléhavá a přesto nevyřknutá, budeme vtlačovat hlouběji do sedačky, či v jiné extrémní poloze sledovat průběh filmu. Dále lze uvažovat o příchodu Rohanské jízdy, emocionálním projevu krále Theodéna, emocionálním pádu krále Theodena a neméně emocionální smrti krále Theodena a pochopitelně o všech následujících scénách od tohoto okamžiku.
A Pán prstenů záhy končí, jako malý a celkem bezvýznamný příběh z Kraje. Že vás to nešokuje? A může vás v této amorální době vůbec něco šokovat? Pokládejte si tuto otázku pokaždé před zrcadlem a nejméně třikrát denně a možná budete v šoku. Tím se nám celá recenze zacykluje a s koncovkou není problém.
Části seriálu: Pán prstenů
- Co napsat o Pánovi prstenů, aby jste byli šokovaní?
- Glum alias Andy Serkis
- Hobit: Bitva pěti armád - 90 %
- Hobit: Neočekávaná cesta
- Hobit: Šmakova dračí poušť
- Pán Prstenů - Společenstvo Prstenu
- Pán prstenů: Dvě věže - cesta k Mordoru pokračuje!
- Pán prstenů: Dvě věže - Není to horší... Není to lepší... Je to zkrátka jiné...
- Pán prstenů: Dvě věže - Z trilogie Pána Prstenů druhý nejlepší.
- Pán prstenů: Návrat krále - 11 zasloužených Oscarů
- Pán prstenů: Návrat krále - Nadchází čas rozhodující bitvy o přežití Středozemě.
- Pán prstenů: Návrat krále - Srazí vás do kolen.
- Pán prstenů: Prsteny moci - Epizoda 1: Stíny minulosti + Epizoda 2: Na moři
- Pán prstenů: Společenstvo Prstenu
- Pán prstenů: Společenstvo prstenu - Frodo, Sam, Smělmír, Peregrin, Gimli, Legolas, Gandalf, Aragorn a Boromir - ti všichni vás provedou pohádkovým světem...
- Pán prstenů: Zajímavosti z natáčení - Aneb článek, který jsem tvořil čtyři hodiny.
Nejnovější komentáře