Daleko od hlučícího davu

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

“V oněch dřívějších dnech chovávala pohrdání pro dívky, jež se sta­ly otro­kyněmi prvního pohledného mladíka, který se roz­ho­dl je pozdra­vit… cítila, jak si sama dostačuje.”

--- Thomas Hardy, Daleko od hlučícího davu

Thomas Hardy ve svém romá­nu Daleko od hlučícího davu stvo­řil jed­nu z nej­vět­ších žen­ských postav všech dob. Napsal epic­ké dílo - věč­ný milost­ný pří­běh. Energická vik­to­ri­án­ská stat­kář­ka Bathsheba Everdenová (pozo­ru­hod­ně moder­ní i v roce 2015) byla zpo­čát­ku oby­čej­nou ven­kov­skou dív­kou. Poté, co zdě­di­la od své­ho strý­ce far­mu, se z ní sta­la odhod­la­ná, impul­ziv­ní žena, kte­rá nyní musí čelit nesčet­né­mu množ­ství život­ních roz­hod­nu­tí. Je obklo­pe­na a uvá­dě­na do roz­pa­ků zají­ma­vý­mi nápad­ní­ky - sed­lá­kem Gabrielem Oakem, svůd­ným ser­žan­tem Troyem a boha­tým vel­kostat­ká­řem, panem Boldwoodem. Jak se zmí­tá v pro­ple­ten­ci váš­ní, posed­los­tí a zra­dy, musí najít svou vlast­ní ces­tu za tím, po čem oprav­du tou­ží.

Venkovská krá­sa a šibal­ský humor, kte­ré Bathshebu cha­rak­te­ri­zu­jí, uči­ni­li Hardyho dílo jed­ním z nej­po­pu­lár­něj­ších romá­nů všech dob. Jeho pří­běh inspi­ro­val v prů­bě­hu let od jeho vydá­ní (1874) vel­ké množ­ství diva­del­ních a fil­mo­vých adap­ta­cí. Bathsheba dokon­ce inspi­ro­va­la autor­ku Hunger Games, Suzanne Collinsovou, kte­rá pojme­no­va­la Katniss Everdeenovou pod­le Hardyho hrdin­ky.

Hardyho dílo bylo napo­sle­dy zfil­mo­vá­no Johnem Schlesingerem v roce 1967 v hlav­ní roli s Julie Christie. Tato sou­čas­ná adap­ta­ce s Carey Mulliganovou v roli Bathsheby (Stud, Škola živo­ta) vznik­la pod režij­ním vede­ním Thomase Vinterberga (Lov, Rodinná osla­va).

Jak je mož­né, že Hardyho komic­ky chy­bu­jí­cí, ale hlu­bo­ce lid­ské posta­vy, i po 140ti letech půso­bí oprav­do­vě? Odpověď spo­čí­vá v jejich ráz­ném tem­pe­ra­men­tu a slo­ži­tos­ti. Scenárista fil­mu David Nicholls pozna­me­ná­vá: “Daleko od hlu­čí­cí­ho davu v sobě nese prv­ky tragé­die, ale také obrov­skou leh­kost, jas a roman­ti­ku, kte­ré jsou pro­lo­že­ny dojem­ný­mi i dra­ma­tic­ký­mi momen­ty. To vám dá sku­teč­ný pocit život­ní ener­gie.”

Vinterberg, kte­rý se roz­ho­dl zůstat věr­ný Hardymu a jeho zápa­lu, váš­ni a fas­ci­na­ci žen­skou sílou, kte­rá se v jeho psa­ní zdá být tak bez­pro­střed­ní, dodá­vá: “Je to pří­běh úžas­ných postav, kte­ré jsou napsá­ny s vel­kou hloub­kou a dojem­ně zasa­ze­ny do kra­ji­ny kolem. Chtěl jsem zkom­bi­no­vat epic­kou krá­su s věro­hod­nos­tí a pou­ká­zat na zra­ni­tel­nost a křeh­kost těch­to postav na poza­dí vel­ko­le­pé­ho teré­nu a dra­ma­tu.”