Hledá se Dory - 80%

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

„Hledá se Dory.“ „Počkat, kdo?“ „Dory!“ „Tak jo, my vám ji pomů­že­me najít.“ „Tak jo, a koho vlast­ně hle­dá­me?“.  Tak by se dal zjed­no­du­še­ně popsat dlou­ho oče­ká­va­ný ani­mák Hledá se Dory, kte­rý vznik­nul díky spo­lu­prá­ci Disney a Pixaru, pod vede­ním reži­sé­ra Andrewa Stantona. Tvůrci měli o něco leh­čí prá­ci, pro­to­že za dobu, kte­rá uply­nu­la mezi ani­má­kem Hledá se Nemo a tvor­bou Hledá se Dory tech­no­lo­gie dost pokro­či­la. Avšak tvůr­ci byli vázá­ni tím, že pokrok nemů­že být až tolik znát a dru­hý díl této legen­dár­ní pohád­ky musí být podo­bou vázán na ten prv­ní. Nemusíte se ale bát, na barev­nos­ti a pes­t­ros­ti moř­ské­ho oce­á­nu se nešet­ři­lo, nao­pak si zkus­te všim­nout malých detai­lů, kte­ré vás vtáh­nou pod vodu ješ­tě víc.

Pojďme se koneč­ně pono­řit do moř­ské­ho svě­ta. Po tom, co se Marlin a Dory vrá­ti­li z dob­ro­druž­né ces­ty napříč celým oce­á­nem, kde zachra­ňo­va­li Marlinova syna Čika, ne počkat.. Nema a potka­li spous­tu nových přá­tel jako napří­klad žra­lo­ky nebo žel­vy, zjiš­ťu­je­me, že po dlou­hých 13 letech, kte­ré dělí tyto dva díly od sebe, se toho vlast­ně moc nezmě­ni­lo. Nemo má pořád nemoc­nou plou­tev, Dory stá­le trpí výpad­ky krát­kobl­bé pamě­ti a Marlin je furt stej­ným pesi­mis­tou. Aby toho neby­lo málo Dory je ješ­tě k tomu pla­vo­mě­síč­ná a mlu­ví ze spa­ní.

Jednoho dne si Dory vzpo­me­ne. Ne, tohle není vtip, ona si pros­tě váž­ně vzpo­me­ne na to, že někdy měla rodi­če. Přeneseme se tedy o pár chvil zpět, kdy byla Dory ješ­tě malou rybič­kou a rodi­če jí uči­li jak správ­ně pla­vat a sbí­rat mušlič­ky. Při pohle­du na Marlina a Nema se jí po své vlast­ní rodi­ně zastesk­ne a než bychom řek­li švec, tři ryb­ky jsou na ces­tě skrz oce­án. Tentokrát ale nemí­ří na adre­su P Sherman 42 Wallaby Sydney, ale pří­mo do kali­forn­ské Perly záli­vu Morro Bay, kde se nachá­zí pečo­va­tel­ské akvá­ri­um řídí­cí se zása­dou záchra­na – uzdra­ve­ní – osvo­bo­ze­ní.

Právě tady se setká­me s mno­ha roz­to­mi­lý­mi posta­vič­ka­mi jako dlou­ho­do­bou kama­rád­kou Dory – Nadějí, což je krát­ko­zra­ká velry­ba, dále se sezná­mí­me s věč­ně nepří­jem­nou cho­bot­ni­cí Hankem (je však tře­ba dodat, že Hank má srd­ce, respek­ti­ve všech­ny tři na pra­vém mís­tě) a bělu­hou Baileym, kte­rý má vsu­ge­ro­va­ný pro­blém se svou echo­lo­ka­cí.

Dle mého názo­ru je ško­da, že mod­rá ryb­ka Dory neob­je­vu­je zákou­tí oce­á­nu jako kdy­si a vět­ši­nu času ve skle­nič­ce, nebo jiné nádo­bě pro­zkou­má­vá pro­stře­dí akvá­ria za pomo­cí prá­vě Hanka. Nemůžeme však zapo­me­nout na prů­vod­ce v akvá­riu, kte­rým tvůr­ci čes­ké­ho zně­ní roz­hod­ně pře­kva­pi­li, není jím totiž nikdo jiný, než Marek Eben. Prostředí akvá­ria však tvůr­cům nemů­že­me úpl­ně zazlí­vat, moh­li si totiž skvě­le pohrát s pro­po­je­ním lid­ských prv­ků a moř­ské­ho svě­ta, což jsme u prv­ní­ho dílu Hledá se Nemo vidě­li pou­ze v ordi­na­ci zuba­ře.

Jak to tedy s Dory dopad­ne, se dozví­te až při zhléd­nu­tí toho­to fil­mu. Já můžu jen pro­zra­dit, že při sle­do­vá­ní vás vždy pře­kva­pí, do jaké situ­a­ce se ryb­ky doká­žou dostat a kdo všech­no se doká­že ztra­tit. A když si mys­lí­te, že už je oprav­du konec, že se tvůr­ci nej­spíš roz­hod­li, že u Hledá se Dory nepů­jde roz­hod­ně o hap­py end, vždyc­ky se najde něco, co vám dodá ješ­tě nadě­ji. Mně osob­ně už to ke kon­ci (když se Dory už asi po mili­on­té ztra­ti­la) při­šlo tro­chu nud­né, ale z reak­cí ostat­ních návštěv­ní­ků kina jsem zjis­ti­la, že šlo nej­spíš jen o můj sub­jek­tiv­ní pocit. Za mě tedy Hledá se Dory pěk­ných 80%, ale kla­si­ce Hledá se Nemo se až tolik nevy­rov­na­la, kaž­do­pád­ně jde o skvě­lý ani­mo­va­ný film, kte­rý potě­ší nejen děti, ale i dospě­lá­ky, kte­ří se rádi vrá­tí do spo­leč­nos­ti Nema, Dory a Marlina.