Gru se po posledním plánu, který obsahoval uloupení měsíce, rozhodl kvuli dolkám seknout se zlodušinou a obrátit se na stranu dobra. S doktorem Nefariem se snaží založit živnost na výrobě džemů. Tyhle plány jdou ovšem stranou, když Grua unese agentka Lucy z Antipadoušské ligy. Chtějí po něm totiž pomoc. Svět ohrožuje nový terorista, který ukradl novou chemickou sloučeninu, která ze všech živých tvorů je schopná vytvořit nezničitelné a nekontrolovatlné bestie. Gru sice ze začátků pomoc odmítá, avšak co nevidět se z práce pro ligu stává možnost, jak vyplnit díru po padoušských plánech...Jednička byla poměrně zábavnou záležitostí. I když totiž využívala téměř všech klasických nešvarů animáků podobného ražení, tak nějak jí to nešlo míti za zlé. Nápaditost tomu totiž nechyběla, příběh taky nebyl zrovna špatný, pohled záporáka byl podobně zábavný jako v případě animáku Megamysl a do toho mimoni, kteří se ukázali jako hlavní síla této značky. Popravdě, malí žluťáci a Agnes jsou ty dvě věci, které se vám zaručeně vybaví, když se řekne Já, padouch.
Dvojka si je toho moc dobře vědoma a tak ani v jednom pohledu nepolevuje. Zaslouží si navíc jakousi malou formu uznání za to, že se vás nesnaží přecpat těmito dvěma elementy úplně k prasknutí. No možná v případě žlu´táků, ale kdo by jim to měl za zlé. Problém druhého padoucha vězí totiž trochu někde jinde. Ano samozřejmě, pořád je to animák který se dokáže v konkurenci většinou nemastných animovaných příběhů více než prosadit, ovšem ono kouzlo jedničky je bohužel to tam. Já, padouch 2 je totiž více než čímkoliv jiným takovou sázkou na jistotu. Ve stylu kdo nic moc nedělá, nic moc také neskazí no ne?
Ve světle jedničky totiž působí její pokračování možná až příliš sebeúčelně, předvídatelně a celkově to spíše než napínavý film připomíná několikátou jízdu na horské dráze. Už totiž víte, co přijde za další zatáčkou, kde bude jízda o něco divočejší a kde leží konec cesty. Neznamená to, že byste se nudili, to ani omylem, avšak prostě to postrádá tu jiskru, která by z toho udělala něco víc, než jen další nepočmárané plátno, kde může opět vyniknout skupinka malých pomocníků a jedno z nejrozkošnějších animovaných dětí v historii filmu vůbec.
Ten kdo tak čeká o něco víc než to, bude možná po shlédnutí filmu tak trochu zklamaný. Pierre Coffin a Chris Renaud přivádějí k životu svého černého koně pro děkovací jízdu po vyhraném závodu. Dvojka sice vydělala v kinech daleko více, než její předchůdce, obsah nám ale trochu zvětral. Pořád je to zábavný animák který nabízí několik zajímavých postav a snesitelné okolí a který za celou hodinu a půl nestihne začít nudit. Ovšem z jedničkou tak solidně načrtnutého prostředí se dalo vytřískat mnohem mnohem víc. Co naplat. Tak jako tak se dočkáme za dva roky minimálně Mimoní sólovky. Tak zase příště.
Gru je zpět a mimoni s Agnes jakbysmet. Dvojka Já, padouch je zábavným rodinným animovaným snímkem, který obstojně těží z popularity nastolené prvním dílem. Tam kde by ovšem mohl šlapat na plyn a dopovat obdobnou dávku invence a nekonvenčního humoru, zařazuje nižší rychlostní stupeň a vsází spíše na sebeúčelnost a jistotu. V rámci konkurence pořád solidní nadprůměr, v porovnání s předchůdcem menší kvalitativní propad.
Koktejl:
50% Mimoni
20% Agnes
30% To vše ostatní
Části seriálu: Já, padouch
- Já, padouch 2 | Despicable Me 2 [60%]
- Já, padouch: Osvěžující, ale klišé plný animák, který neurazí
