JAKUB KOHÁK

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Pochází z Prahy. Vystudoval praž­skou FAMU (obor pro­duk­ce). Je zná­mý nejen jako herec, komik, ale i jako reži­sér reklam a video­kli­pů. Jako herec se před­sta­vil ve fil­mech, např.: v pohád­ce Čert ví proč (2003), v kome­dii U mě dob­rý (2008), v dra­ma­tu Hlídač č. 47 (2008) a v kome­di­ích Okresní pře­bor - Poslední zápas Pepika Hnátka (2012) a Vejška (2014), napo­sle­dy se obje­vil v kome­dii Dvojníci (2016). Pro Českou tele­vi­zi zre­a­li­zo­val ske­čo­vé pásmo Pečený sně­hu­lák (2014), v seri­á­lu si zahrál nejen hlav­ní roli, ale je pod ním pode­psán i jako reži­sér. Každý všed­ní den ho poslu­cha­či můžou sly­šet ve vysí­lá­ní radia Evropa 2, kde hájí jejich prá­va jako tzv. „Bombucman“.

Role Josefa se ve Vaší fil­mo­gra­fii vymy­ká, proč jste kývl na tuto dra­ma­tic­kou posta­vu syna?

Postava Pepy je nekon­flikt­ní, jde o poho­do­vé­ho člo­vě­ka, kte­rý bere vše s nad­hle­dem, ale žád­ný bom­barďák to není. Tato posta­va mě oslo­vi­la prá­vě tím, že to nejsem úpl­ně já, že tedy bude potře­ba hrát, vytvo­řit něko­ho jiné­ho. Pan reži­sér Bajgar měl jis­tě důvod, proč obsa­dil prá­vě mě a tře­ba­že byl od toho­to své­ho zámě­ru zra­zo­ván, neu­stou­pil. Jsem mu za to vděč­ný, plně jsem se mu oddal a vytvo­řil Josefa, jak nej­lé­pe jsem uměl.

Role neroz­dě­lu­ji na dra­ma­tic­ké, komic­ké apod., ale jen na dob­ré a špat­né. A tahle se mi oprav­du líbi­la. Navíc hra­ji syna Jiřího Bartošky, tak­že rozu­mí­te - hezou­na!

Ústřední téma Teorie tyg­ra pojed­ná­vá o pro­mě­ně tyg­ra v krá­lí­ka. Podtitul tragi­ko­me­die zní: „I ocho­če­ní muži mohou zdi­vo­čet”, co Vy na to jako muž?

Je to náš kaž­do­den­ní život. Nejdříve jsme plní síly a vzdo­ru, nespou­ta­ní a divo­cí, ovšem s věkem, part­ner­ka­mi, dět­mi a men­ší­cím se vol­ným časem měk­ne­me… Je ovšem něko­lik soli­té­rů, kte­ří si svůj mla­dic­ký život drží i přes pokro­či­lej­ší věk. Otázka je, zda je to správ­né. Já osob­ně jsem pro neú­pl­né „zbač­ko­ro­va­tě­ní“, občas­né pře­tr­že­ní oko­vů a zazlo­be­ní.

Jak pra­cu­je Radek Bajgar s her­ci ve srov­ná­ní s ostat­ní­mi reži­sé­ry, jak pro­bí­ha­ly zkouš­ky a samot­né natá­če­ní?

První reak­ce: měli jsme čte­nou zkouš­ku, kam při­šli všich­ni při­pra­ve­ní a sou­stře­dě­ní, což mě dost pře­kva­pi­lo. Pan reži­sér svo­ji prá­ci bral nesmír­ně zod­po­věd­ně a peč­li­vě, byl do díla oprav­do­vě pohrou­žen, pře­peč­li­vě nám vysvět­lo­val kaž­dou moti­va­ci našich postav, tak­že se neda­lo sejít z ces­ty, i kdy­by se chtě­lo!

Natáčení pro­bí­ha­lo bez pro­blé­mů, nála­da byla výbor­ná, pan Bartoška vtip­ko­val a sta­ral se o zába­vu, her­ci hrá­li, osvět­lo­va­či sví­ti­li, mas­ké­ři mas­ko­va­li…

Teorie tyg­ra je herec­kým fil­mem - hvězd­ně obsa­ze­ným včet­ně Vaší fil­mo­vé rodi­ny, jak se Vám žilo a tvo­ři­lo v této rodin­ce?

Já jsem si při­šel jako tako­vé to dítě, kte­ré je dlou­ho prin­cát­ko a všich­ni mu říka­jí „náš Josífek“ a pak se v puber­tě něco sta­ne a vyros­te tako­vé „hova­do“ - já. Nevěřícně na mě kou­ka­li, jako­by si říka­li: „po kom ten­to muž je“? Já si mys­lím, že jsem po mamin­či­ně tatín­ko­vi… Spolupráce byla ovšem báječ­ná, všich­ni byli milí a pří­jem­ní.

Natáčení pro­bí­ha­lo v loň­ském tro­pic­kém létě, zavzpo­mí­nej­te na atmo­sfé­ru na pla­ce.

Mně se líbi­lo, že vosy moc neo­tra­vo­va­ly, že mě ani jed­na nepích­la, že jsem viděl něko­lik míst, kam bych se jinak nikdy nepo­dí­val a strá­vil s fajn lid­mi spo­leč­ný čas. Nelíbilo se mi, že pan Bartoška kupo­val hol­kám zmrz­li­nu a mně - fil­mo­vé­mu synáč­ko­vi - nikdy.

Teorie tyg­ra pojed­ná­vá s humo­rem o pod­stat­ných lid­ských věcech, jako jsou ztrá­ta svo­bo­dy, hle­dá­ní smys­lu živo­ta a sna­ha svo­bod­ně žít. Jak tato téma­ta vní­má­te Vy osob­ně?

Já si podob­né zále­ži­tos­ti vůbec nepři­pouš­tím - pře­mýš­let nad živo­tem tím­to způ­so­bem je pro mě slo­ži­té, sva­zu­jí­cí, zby­teč­ně váž­né a moc kon­krét­ní. Beru náš výskyt zde jako dar, jako návště­vu na země­kou­li, kte­rá zača­la a také skon­čí. Důležité je pro­žít tu návště­vu se ctí, vese­le a s nad­hle­dem.

Pokud bys­te měl nalá­kat divá­ky do kina na Teorii tyg­ra, co bys­te jim vzká­zal?

V kině divák koneč­ně uvi­dí, jaké děti by měli Eliška Balzerová s Jiřím Bartoškou - mě a Táňu Vilhelmovou!

Na jakých pro­jek­tech prá­vě teď pra­cu­je­te?

Na pod­zim by měl do kin při­jít film Tomáše Vorla Instalatér z Tuchlovic, kde jsem vytvo­řil hlav­ní roli. Svoji prv­ní a mož­ná i posled­ní hlav­ní. Jinak se pil­ně učím hind­šti­nu - plá­nu­ji totiž pro­ra­zit v Bollywoodu…