Film je pokračováním divácky úspěšné komedie Líbáš jako Bůh.. Přivede osud Heleny, ženy v nejlepších letech se zkušenostmi z jednoho manželství a jejích blízkých, do kin novou vlnu diváků? Ve filmu se dále rozehrává vztah Heleny (Kamila Magálová), jejího milence Františka (Oldřich Kaiser), bývalého manžela Karla (Jiří Bartoška) a energické Bohuny (Eva Holubová), exmanželky Františka.
Přibližme si příběh textem distributora: Helenin bývalý manžel, úspěšný spisovatel, Karel se sice konečně odstěhoval ze společné domácnosti a může žít naplno svůj život svůdníka, ale začíná zjišťovat, že mu cosi chybí. Na Františkovu exmanželku Bohunu, energickou dámu, zvyklou vše řídit, pak situace dopadá ještě tíživěji. Oba hledají cesty, jak Františka a Helenu znovu získat pro sebe. František s Helenou zvolí z nastalé situace jediné rozumné východisko – rozhodnou se být chvíli sami a daleko, a tak vyrážejí na romantickou exotickou dovolenou do Maroka. Ale i zde je dostihnou nejen potíže, ale i jejich bývalí partneři, kteří ve Františkových a Heleniných cestovních lapáliích, k nimž patří ztracená zavazadla, ukradené doklady a řada dalších problémů, vidí příležitost, jak se vrátit do jejich života. Pro náš pár teprve teď nastává opravdová zkouška jejich vztahu.
Jedním z propojujících činností ve filmu jsou telefonické hovory. František se na čas odstěhoval k Heleně, ale je ve stálém telefonickém spojení se svou bývalou ženou Bohunou. Telefonování má vůbec ve filmu velký prostor a je jen málo scén, kde nezvoní telefon nebo někdo nemluví do mobilu. Hrdinové se nemohou o ničem rozhodnout, aniž by něco neřešili s někým po telefonu. Helena volá své sestře Kristýně (Nela Boudová) a řeší s ní její nové známosti. V nouzi nepohrdne ani svým bývalým manželem, který je evidentně potěšen. Taky energická Bohuna si užívá volání na všechny strany a volat umí i únosci v Maroku. Bez telefonu by film byl poloviční. No dejme tomu, že chceme být moderní a všem ukážeme, jak nám telefonování naplňuje život. Pravda je, že telefonické hovory ve filmu nejsou jen podnětem k další akci, ale občas jen natahují čas.
Nový příběh, který se souběžně rozvíjí, je seznámení Kristýny a jejího nápadníka Láďi (Jiří Langmajer). V podstatě je celý tento vztah jen kostrbatě propojován s využitím laciných vtípků a „humorných“ scének. Stejně tak prázdná a zbytečná je postava Moniky (Tereza Kostková), která je obdivovatelkou spisovatele Karla. Nepřinesla do příběhu nic a jedinou radost pro herečku asi byla možnost obléknou výrazné šaty.
Naopak jinou novou postavou, která se ve filmu objevuje na krátkou chvíli, je psychiatr (Petr Nárožný) s nabídkou báječných doporučení pro nešťastnou Bohunu. Jeho racionální a dobře míněné rady dostanou v podání Evy Holubové patřičný komický rozměr. Škoda jen, že se postava psychiatra v příběhu dál nerozehrála. Tak zůstala veškerá akční iniciativa na Evě Holubové, která ukázala opět svůj smysl pro situační komiku a nezaváhala ani při akčních scénách s únosci.
Z hereckých výkonů hodnotím za výbornou Oldřicha Kaisera, který musel vybalancovat svou postavu ve scénách komických a akčních, ale také přesvědčit o svém neodolatelném šarmu. Bez akčního zapojení to platí i pro Jiřího Bartošku. Marie Poledňáková napsala hlavním mužským hrdinům postavy takřka na tělo.
Ve filmu je také mnoho akčních scén a honiček, které mají podtrhnout lehce bláznivou atmosféru dovolené plné nedorozumění v exotickém prostředí Maroka. Tady je na divákovi, zda mu budou situace připadat směšné nebo spíš trapné. Jinak se podařilo tvůrcům přenést na filmové plátno krásně romantické záběry západu slunce na pláži, tajemné uličky Marrákeše i ruch na náměstí Djemaa El Fna.
Film je odlehčen hudbou Petra Maláska, který napsal hudbu i k filmu Líbáš jako Bůh. Hudební doprovod není žádná bomba, a tak si divák vychutná písně v podání Oldřicha Kaisera a spol. Je vidět, že Marie Poledňáková vsadila na osvědčený tým spolupracovníků a patřil do něj i střihač Adam Dvořák, který dal filmu nádech akční grotesky. Naopak kamera pracovala nově pod vedením zkušeného Vladimíra Smutného a bylo to dobře. Záběry na noční tajemnou Prahu se podařilo sladit s klidnými záběry s romantickou atmosféru scén točených v Maroku.
Přenesení děje do Maroka byl správný tah. O co je scénář slabší, o to víc se může divák podívat na neznámé exteriéry a interiéry. Film Líbáš jako ďábel má ambice zaujmout nenáročnou zábavou s dobrými herci.
Nejnovější komentáře