Její tělo - mezi skokem a pádem - 75%

Film Její tělo (2023) reži­sér­ky Natálie Císařovské při­ná­ší dra­ma­ti­za­ci živo­ta Andrey Absolonové, čes­ké sko­kan­ky do vody, kte­rá po váž­ném zra­ně­ní páte­ře ukon­či­la vrcho­lo­vou spor­tov­ní kari­é­ru a sta­la se úspěš­nou por­no­he­reč­kou pod pseu­do­ny­mem Lea De Mae. Snímek se sna­ží zachy­tit kom­plex­nost její­ho živo­ta a roz­hod­nu­tí, kte­rá uči­ni­la, aniž by sklou­zl k laci­né sen­za­ci.​ Kromě doku­men­tů reži­sér­ky Natálie Císařovské může­me znát mimo jiné i její seri­ál Ulice. Na scé­ná­ři k fil­mu spo­lu­pra­co­va­la Natálie Císařovská se scé­nárist­kou Anetou Honzkovou a vychá­ze­ly pře­de­vším z roz­ho­vo­rů se sestrou Andrey Absolonové, Lucií. Film je nyní vol­ně k dis­po­zi­ci ke shléd­nu­tí na iVysílání až do 26.dubna 2025.

Co pra­ví ano­ta­ce:

„Třiadvacetiletá vrcho­lo­vá spor­tov­ky­ně Andrea se při­pra­vu­je na olym­pij­ské hry v Atlantě. Jako mis­try­ně repub­li­ky ve sko­ku do vody nic jiné­ho než tvr­dý svět tré­nin­ků a závo­dů nezná. Až do chví­le, než si pora­ní páteř. Její spor­tov­ní kari­é­ra náh­le kon­čí. Touha po úspě­chu ji ale při­ve­de ke kari­é­ře por­no­he­reč­ky. Stejně jako své tělo ovlá­da­la a vyu­ží­va­la ve spor­tu, vyu­ží­vá jej při natá­če­ní por­no­fil­mů. Má slá­vu, pení­ze, kom­fort­ní život, nezá­vis­lost. Nakonec ale pře­ce jen musí zpo­ma­lit… Film je inspi­ro­ván pří­bě­hem Andrey Absolonové, kte­rá byla v 90. letech jed­nou z našich nej­ú­spěš­něj­ších sko­ka­nek do vody a poslé­ze nemé­ně úspěš­nou por­no­he­reč­kou Leou De Mae.“

Jaké jsou plu­sy a mínu­sy?

Silnou strán­kou sním­ku je vizu­ál­ní zpra­co­vá­ní a herec­ké výko­ny, jejichž síla je ve výra­zu očí, tvá­ří a těla – tedy i beze slov. Již název, Její tělo, napo­ví­dá, že vše se točí kolem těla, kte­ré hlav­ní posta­va vyu­ží­vá k dosa­ho­vá­ní svých cílů. V prů­bě­hu fil­mu jsou nad­ho­ze­ny otáz­ky, kte­ré zůsta­ly nezod­po­vě­ze­ny, ale i tak měly svůj smy­sl. Přestože film nabí­zí sil­né vizu­ál­ní zpra­co­vá­ní, cit­li­vý divák postřeh­ne jis­tý odstup a chlad v emo­ci­o­nál­ním vyzně­ní. Jenom dodám, že někte­ří kri­ti­ci pou­ka­zu­jí na nedo­sta­tek emo­ci­o­nál­ní hloub­ky – já to vidím jako umě­lec­ký záměr postih­nout duši a men­ta­li­tu hlav­ní hrdin­ky tak, aby se co nej­ví­ce při­blí­ži­li sku­teč­nos­ti. Příběh je vyprá­věn s urči­tým odstu­pem, což sice může vést k poci­tu chlad­nos­ti a nedo­sta­teč­né­ho pro­po­je­ní s divá­kem, ale mě se ten­to styl prá­vě veli­ce líbil a mys­lím, že byl zvo­len zce­la tref­ně. Tento pří­stup může být rov­něž výsled­kem doku­men­ta­ris­tic­ké­ho záze­mí reži­sér­ky, kte­ré se odrá­ží v jejím sty­lu vyprá­vě­ní.​ Slovenská hereč­ka Natália Germáni (Andrea) v hlav­ní roli podá­vá pře­svěd­či­vé ztvár­ně­ní, jenž odha­lu­je vnitř­ní svět pro­ta­go­nist­ky, kte­rá se na prv­ní pohled jeví býti poně­kud povrch­ní ženou, zamě­ře­nou na výkon, dosa­ho­vá­ní cílů a pře­dem vyty­če­ných snů. V ero­tic­kých scé­nách dublo­va­la Natálii Germani por­no­he­reč­ka Alexis Crystal, zahra­nič­ní­ho por­no­her­ce Pabla zase Martin Valihora, slo­ven­ský bube­ník a v reál­ném živo­tě man­žel hereč­ky Natalie Germani. Ve fil­mu účin­ku­jí i vrcho­lo­vé spor­tov­ky­ně, pře­de­vším z Německa. Zuzana Mauréry, jako prag­ma­tic­ká mat­ka, při­ná­ší do fil­mu dal­ší roz­měr, uka­zu­jí­cí rodin­né záze­mí i tla­ky a oče­ká­vá­ní. Kamera (Klára Belicová) a soun­d­track, při­spí­va­jí k atmo­sfé­ře fil­mu a pod­tr­hu­jí jeho este­tic­kou strán­ku. Hudbu k fil­mu slo­žil Aid Kid, vlast­ním jmé­nem Ondřej Mikula, spo­leč­ně s Jonatanem Pastirčákem (zná­mým také jako Pjoni).​ Ondřej Mikula pat­ří k nej­zná­měj­ším před­sta­vi­te­lům elek­tro­nic­ké hud­by u nás a spo­lu­pra­co­val na růz­ných pro­jek­tech, včet­ně fil­mo­vé hud­by.​ Producenty fil­mu byli Viktor Schwarcz, Alena Müllerová a Katarína Krnáčová. Dodám zají­ma­vost, že „Španělské“ závo­dy, na kte­rých si Andrea (Natalia Germani) pora­ni­la páteř, se natá­če­la na pla­vec­kém sta­di­o­nu v Praze v Podolí a scé­na ze „špa­něl­ské­ho hote­lu“ je z olo­mouc­ké­ho hote­lu Theatre.

Závěr

Její tělo je ambi­ci­óz­ní celo­ve­čer­ní debut doku­men­ta­rist­ky Natálie Císařovské, kte­rý se sna­ží nabíd­nout pohled na tra­gic­ký život jed­né oby­čej­né ženy, jež se pohy­bo­va­la mezi svě­tem vrcho­lo­vé­ho spor­tu a por­no­prů­mys­lu. Film se vyhý­bá laci­né sen­za­ci a nabí­zí este­tic­ky půso­bi­vé zpra­co­vá­ní, avšak pro něko­ho může postrá­dat hlub­ší emo­ci­o­nál­ní pro­po­je­ní s divá­kem. Přesto sto­jí za zhléd­nu­tí pro ty, kte­ří hle­da­jí fil­my s netra­dič­ním téma­tem a sil­ný­mi herec­ký­mi výko­ny.​

---