Jindřich Skokan (rozhovor)

(2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

Loading...

Jaké pro tebe bylo samot­né natá­če­ní?

Film Na krát­ko je mým prv­ním fil­mem. Do té doby jsem s kame­rou a fil­mo­vá­ním zku­še­nos­ti vůbec neměl. Pan reži­sér Jakub Šmíd si mě vybral při před­sta­ve­ní Dismanova roz­hla­so­vé­ho dět­ské­ho sou­bo­ru. Líbilo se mu, jak říkám text chlap­ce, kte­rý byl v kon­cen­t­rač­ním tábo­ře. Pak mě pozva­li na kame­ro­vé zkouš­ky. Z fil­mo­vá­ní samot­né­ho jsem byl nejdřív straš­ně ner­vóz­ní. Vůbec jsem nevě­děl, co mám čekat, ale jak štáb, tak her­ci byli napros­to úžas­ní.

Co pro tebe bylo při natá­če­ní nej­hor­ší?

Nedívat se do kame­ry. To jsem se musel odna­u­čit. Kamera pro mě před­sta­vo­va­la pub­li­kum, kte­ré při fil­mo­vá­ní vlast­ně nemá­te. Nakonec jsem se to odna­u­čil, ale trva­lo to. Zatím jsem měl zku­še­nos­ti jenom z diva­dla a to je něco úpl­ně jiné­ho. Publikum rea­gu­je hned, když udě­lá­te chy­bu na jeviš­ti, nemů­že­te ji vzít zpát­ky.

A co tě nej­víc pře­kva­pi­lo?

Určitě mě pře­kva­pi­lo, kolik u fil­mu pra­cu­je lidí a jak detail­ně mají roz­dě­le­né pro­fe­se. Třeba jsem netu­šil, že exis­tu­je pozi­ce „ostřič kame­ry“. To jsem zjis­til až při natá­če­ní. Taky jsem byl pře­kva­pe­ný, co všech­no děla­jí rekvi­zi­tá­ři. Nám dokon­ce vaři­li jíd­lo, kte­ré jsme ve fil­mu jed­li. Nejvíc si pama­tu­ju na lanč. To je ta scé­na, kdy mi lanč udě­lá otec k veče­ři. V nor­mál­ním živo­tě jsem lanč jedl jen pár­krát, ale tu chuť lan­če z téhle fil­mo­vé scé­ny asi neza­po­me­nu.

Taky mě hod­ně bavi­lo točit scé­ny, kde má Jakub psa. Jmenoval se Dingo, ale ve fil­mu měl jmé­no Kojot. Tak se občas někdo sple­tl a stej­ně mu řekl jeho reál­ným jmé­nem Dingo. Byl to tako­vý kří­že­nec, moc posluš­ný. Jedna ze scén, na kte­rou nej­ra­dě­ji vzpo­mí­nám je, když jsem vyšel ze své­ho poko­je a Dingo ke mně při­běh­ne a já si s ním hra­ju. Mít psa je vlast­ně asi jedi­ná věc, kte­rou Jakubovi z jeho živo­ta závi­dím.

Která scé­na mi nao­pak vůbec nešla, tak to je ta, jak utí­kám před svou mat­kou – Petrou Špalkovou. Dohoní mě na scho­dech a zfac­ku­je mě. To jsme opa­ko­va­li toli­krát, že už jsem to pře­stal počí­tat. Vlastně nešlo ani o to fac­ko­vá­ní, ale nějak mi nešel ten útěk. Pořád to neby­lo ono. Když jsem pak viděl výsle­dek, jsem rád, že pan reži­sér byl tak nároč­ný, pro­to­že scé­na se mi moc líbí a vypa­dá oprav­du dob­ře.

Jaký jsi měl vztah  ke své posta­vě Jakuba - chá­pal jsi jeho cho­vá­ní, jeho vzpou­ru pro­ti mat­ce?

Vžít se do role Jakuba pro mě bylo hod­ně těž­ké. Je to kluk, kte­rý vyrůs­tal s tím, že vůbec neví, kdo je jeho táta a kde vlast­ně je. To si vůbec nedo­ká­žu před­sta­vit. Já mám tátu, mámu a brá­chu. Všichni žije­me spo­lu. Abych prav­du řekl, hod­ně mi pomohl můj kama­rád. Je v podob­né situ­a­ci jako Jakub. S otcem se nestý­ká a žije jen s mamin­kou a sestrou. Já jsem se ho na hod­ně věcí ptal, tře­ba, jak vlast­ně nezá­jem otce zvlá­dá. Pak jsem si ho v někte­rých scé­nách, kte­ré jsem hrál i před­sta­vo­val. Pro mě to byl jenom film, ale až díky tomuhle fil­mu jsem si uvě­do­mil, že pro mého kama­rá­da a nejen pro něj, ale pro spous­tu klu­ků a holek je život bez jed­no­ho z rodi­čů kaž­do­den­ní rea­li­ta. Vlastně mi to při­jde hod­ně smut­né. Pro Jakuba je nej­hor­ší situ­a­ce, kdy zjis­tí, že mu všich­ni kolem něj lha­li. Otec, kte­ré­ho celý život tou­ží poznat, žije pár domů od něj a za Jakubem při­jde, až když ho jeho původ­ní rodi­na zkla­me, to je mu Jakub dob­rý. Další, kdo Jakuba zkla­mal, je mamin­ka. Nechápe, proč mu s otcem rov­nou neřek­la prav­du, to zjiš­tě­ní, že mu nej­bliž­ší člo­věk takhle lhal, je straš­né. A sest­ra? Ta sice s Jakubem občas pro­ho­dí pár vět, ale má svých sta­ros­tí dost a posled­ní, co by chtě­la řešit, jsou Jakubovy poci­ty. On je vlast­ně obklo­pe­ný lid­mi, ale při­tom je nesku­teč­ně sám.  Chtěl by ses herec­tví jed­nou věno­vat? Co tě baví?

Odmalička cho­dím do Dismanova roz­hla­so­vé­ho dět­ské­ho sou­bo­ru, tam hra­ju růz­né posta­vy a vlast­ně prá­vě „Dismančatům“ vdě­čím i za ten­to film, pro­to­že pan reži­sér si mě vybral na jed­nom z našich před­sta­ve­ní. Jinak občas hra­ju dět­ské role v Národním diva­dle, to mě hod­ně baví. Vystupoval jsem napří­klad v před­sta­ve­ní Pán z Prasečkova nebo Strakonický dudák. Když jsou škol­ní reci­tač­ní sou­tě­že, tak nechy­bím ani tam. A taky dost spor­tu­ju. Rád cho­dím cvi­čit do Sokola. Taky hra­ju stol­ní tenis. A ved­le spor­tu je mým zájmem hud­ba. Hraju na kon­tra­bas. Maminka tan­co­va­la v lido­vém sou­bo­ru, tak jsem urči­tě něco zdě­dil i po ní.  A jest­li bych se chtěl věno­vat herec­tví, to tepr­ve uvi­dí­me, ale urči­tě by mě to láka­lo. Mám v plá­nu někdy jít na zkouš­ky na DAMU a tře­ba to vyjde. Ale mezi­tím mě ješ­tě čeká střed­ní ško­la.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře

30. května 2018JINDŘICH SKOKAN (JAKUB)Narozen 2004. Navštěvuje 7. třídu základní školy; má rád divadlo, sport všeho druhu (pravidelně se zúčastní závodů v sokolské všestrannosti), hudbu (začínal na housle, přešel na kontrabas - hraje v hudebním tělese Dismančat - DisCollegium a…Vydáno v rubrice: Profily osob

30. května 2018Na krátkoNa krátko je příběh o dětech, které předčasně dospívají, protože už tu nejsou celé rodiny, aby je chránily před tím, jaký svět skutečně je. A které svoji zkoušku z dospělosti musejí skládat předčasně. A o dospělých,…Vydáno v rubrice: Filmové premiéry

16. května 2018Na krátkoFilm Na krátko nechává „válcovat sny“ tvrdou realitou života To však neznamená, že nedává svým hrdinům naději! Režisér Jan Šmíd má cit pro zajímavé filmové příběhy a umí natočit film, který působí pravdivě a bez efektů.…Vydáno v rubrice: Filmové premiéry

8. března 2024Rozhovor s vycházející hvězdou literárního nebe, charismatickou začínající spisovatelkou Janou Šintákovou MichalicovouPřibližně před měsícem jsem měla možnost blíže se seznámit s knihou "Mezi dobrem a zlem" od nadějné autorky, a nebojím se říci i "vycházející hvězdy literárního nebe", Jany Šintákové Michalicové. Tato velmi inspirativní kniha, plná nejen…Vydáno v rubrice: Rozhovory

4. března 2024Rozhovor s novou „literární nadějí“ Ondřejem KunovskýmV poměrně nedávné době se na knižním trhu objevila velmi zajímavá kniha "PROROK a LADY KOSICE" od nadějného mladého tvůrce Ondřeje Kunovského, jež si získala velké publikum čtenářů. Koho si však pod tímto zvučným jménem můžeme…Vydáno v rubrice: Rozhovory

26. ledna 2023ROZHOVOR: Jana Štrausová a děti nové doby: lidé, kteří si pamatují minulostRáda se vámi rozdělím o rozhovor s autorkou Janou Štrausovou, ženou, která využila své pedagogické i terapeutické zkušenosti a ve svém studiu, praxi i knihách naplno využila svůj dar naslouchat dětem. A téma, které k ní…Vydáno v rubrice: Rozhovory

30. září 2020Štěstí je krásná věc - ROZHOVOR S HLAVNÍMI HERCIVĚŘÍTE NA ŠTĚSTÍ, OSUD? JDETE MU NAPROTI? Petra Hřebíčková: Věřím. Taky věřím, že naše bytí na zemi má vyšší smysl než jen oddýchat tento jeden život. Jinak mi nejde na rozum tolik nespravedlnosti a utrpení ve…Vydáno v rubrice: Rozhovory

8. září 2020Rozhovor s autory dokumentu Králové videa - Lukáš Bulava, Petr Svobora, Peter Pavlík a Igor Kovács (a hudební skladatel Jake Stark)Po delším rozmýšlení se jednou za čas se v brzké době pokusím vydávat rozhovory s osobnostmi, které mají něco společného s českým filmem. S lidmi přímo z branže nebo i třeba provozovateli kin či distributory. Prvním…Vydáno v rubrice: Rozhovory

22. července 2020S MARTINEM HOFMANNEM O ROLI PAVLA LANDOVSKÉHO A FILMU HAVEL . . o přípravách na roli Přípravy byly příjemné - nakoukával jsem Pavla Landovského, vytvářel jsem si nějaký celistvější obraz jeho osobnosti. No a on byl cokoli jen ne nudný, průměrný a zaměnitelný. Byl to fajny…Vydáno v rubrice: Rozhovory

22. července 2020ANNA GEISLEROVÁ - ROZHOVOR K FILMU HAVELJak s odstupem času vzpomínáte na natáčení?  Strašně se mi líbila příprava na natáčení. Většinou točím s lidmi, kteří na přípravu dbají. A I tady jsme byli velmi pečliví. Připravovali jsme se dlouho, četli scénář a prošli jsme…Vydáno v rubrice: Rozhovory

22. července 2020BÁRA SEIDLOVÁ - ROZHOVOR K FILMU HAVELJak se podle vás ve filmu Havel liší realita od skutečnosti? Asi je potřeba zdůraznit, že filmový příběh není přesnou kopií tehdejších událostí ani jednotlivých osob. Režisér Slávek Horák měl jasnou vizi a dokázal ji předávat…Vydáno v rubrice: Rozhovory

2. července 2020Meky - Režisér Šimon Šafránek o filmu MEKY  O filmu V Mekym jsme se snažili udělat filmový portrét, jaký tu není. Bez sentimentu a patosu, zato s humorem. V obraze blikavý, energický a podvratný. S hlasitou muzikou, a především pokud možno upřímný a emocionální, lidský. Mekyho…Vydáno v rubrice: Rozhovory

8. listopadu 2019JANA PREISSOVÁ - Maminka HelenyNaposledy jste stála před filmovou kamerou v historickém dramatu Řád před patnácti lety. Proč jste přijala právě nabídku od režisérky Lenky Kny na tuhle zimní komedii? Je to o rodině a hraju milující babičku, kterou jsem…Vydáno v rubrice: Rozhovory

8. listopadu 2019MAREK NĚMEC - MišoHrajete zábavného milovníka ženského pokolení a navíc drsného člena Horské služby – to je docela příjemná herecká úloha, ne? Jak jste si tuhle roli užíval? Já jsem si původně dělal zálusk spíš na figuru Richarda, kterého…Vydáno v rubrice: Rozhovory

8. listopadu 2019MARTIN DEJDAR - RichardJak se vám hrál svérázný horský drsňák Richard, za jehož poněkud neomaleným chováním tušíme jemnou duši? Role si vybírám podle toho, jestli se mi líbí. Což znamená, že scénář se mi líbil. Ve vaší jinak bohaté…Vydáno v rubrice: Rozhovory

8. listopadu 2019ANNA POLÍVKOVÁ - HelenaVaše Helena je nadšenou propagátorkou zdravého životního stylu. Patříte taky k „fanatikům“ racionální výživy? K fanatikům určitě ne… ale masa jím hodně málo, myslím si, že by maso mělo být svátečním jídlem. Když se začnete zajímat…Vydáno v rubrice: Rozhovory