Klidná, zalesněná mysl: Recenze Lesní mysli

Chybí vám les, chybí vám klid? Chybí vám prostě něco, co je tak normální a smysluplné a nikde to není? Tak možná chybí spojení s duší… Klidná, zalesněná mysl – to je název jedné kapitoly, ve které se nám autorka svěřuje s kouskem svého života a myšlenek. Ale ten název – to pojetí – to přesně vystihuje obsah celé knihy, dojem z ní. „Když jsem se dostal do lesa, najednou zmizela z hlavy spousta nedůležitých myšlenek. Byly pryč. Zůstaly jenom ty podstatné.“ Cituje v knize autorka člověka, který si s ní šel vyzkoušet cvičení Lesní mysli, což je koncept, který Martina Holcová u nás rozvíjí. Lze jen těžko hledat přesnější definici toho, co i jen při klidné procházce přírodou zažíváme.

Jsme to tedy v přírodě opravdu my? Je to tedy náš domov, domov naší duše?

Možná i vám je myšlenka, že les léčí, blízká. Pak se v této knize můžete pustit nejen po stopách základního přemýšlení o přírodě, ale také do drobných cvičení, které jen posílí náš vztah nejen k přírodě, ale i k její moudrosti, která na nás působí i jen tak jednoduchými vlivy, jako popsal pán výše. Zůstane jen to podstatné…

Návrat k normálnímu přemýšlení a životu

A když nad tím tak přemýšlím, dochází mi, že celá kniha je o tom, abychom žili a vnímali tak, abychom žili a vnímali opravdu jen to podstatné. Les uzdravuje nejen fyzické tělo tím, že uklidňuje mysl a mírní stres, ale také pomáhá vyrovnání myšlenek, vyčištění hlavy. Není divu, že pak mohou přicházet ty pravé nápady, řešení a postoje, ze kterých pak už s klidnější myslí můžeme řešit chaos a stres všedního dne.

Milujete-li čtení o životních niterných cestách, tak autorka vám dá pěknou dávku laskavého čtení doplněného i o její vlastní motivátorkou, Sirpou Arvonen, která za celou myšlenkou stojí a díky níž si i české pojetí lesní mysli můžeme přečíst a zažít. Mnohé z toho, čím její duše procházela, zná každý z nás. I pro chvíle s dobrým čajem s medem, pro klidné večery pod peřinou – i pro ně je tato kniha jako stvořená.

A druhý den můžeme v praxi za každého počasí i ročního období jít a projít se svými místy s kouskem bující přírody a říct si – nádhera.

A vážně to zkuste, protože:

„Začátky byly náročné, vyžadovaly odvahu vykročit do neznáma. Pamatuju si přesně na okamžik, kdy jsem zkoušela jedno z cvičení. Když jsem skončila, pomyslela jsem si: kdyby se tento den nestalo už nic jiného pěkného, stál den díky cvičení za to. Bez praxe by teorie byla nic.“

Bez praxe je teorie nic.

A tady to platí stonásobně. A autorka nám ke konci knihy i připomene, proč se zvednout a jít i ve chvíli, kdy z různých důvodů nechceme…. Na každou výmluvu tu najde protipól. A že jich je. Malé děti, velké děti, nepraktičnost, lenost, únava, ale i chvíle, kdy do lesa opravdu nemůžeme (a to ráda prozradím – máme ho ve své hlavě, i to pomáhá).

https://www.eminent.cz/kniha/653_lesni-mysl

 

---