Příběh newyorské mafiánské rodiny Corleonů, jíž tvrdou rukou šéfuje starý don Vito (Marlon Brando), se odehrává v letech 1945 - 55 a zaznamenává prudký rozmach organizovaného zločinu po skončení druhé světové války...
Jakmile začnete pátrat po statisticky nejoblíbenějších či vyloženě nejchválenějších filmech všech dob, je více než pravděpodobné, že na seznamu bude i Kmotr, který je dodnes brán jako vrchol mafiánských filmů, jeden z nejlepších filmů 20. století a především skutečně dost možná jeden z nejlepších filmů všech dob. Tehdy neznámý režisér Francis Ford Coppola přitom ze začátku dostal malý rozpočet a jakožto začínajícímu filmaři mu nebyla dána taková důvěra. Coppola ale z Kmotra udělal jednoduše velkou epickou kapitolu amerického zločinu, která je skutečně velkolepá, nemá dramaturgicky špatná místa a především mafiány do té doby především proslavené jako ztělesněné zlo představuje v lidštější podobě, která z nich v podstatě dělá obyčejné smrtelníky, kteří se ničím neliší od normálních lidí jako jsme my.
Coppola měl v tomhle štěstí ohromné štěstí v castingu, protože ikonický Marlon Brando dona rodiny Corleone Vita Corleoneho naprosto věrohodně podá během prvních dvou minut, kdy Vito Corleone skutečně působí jako člověk, který dosáhl v mafiánském podsvětí co největší pozice a o tom, kdo přijde na kudlu zde rozhoduje zásadně on. Vito Corleone je ale možná mafián, zároveň ale milující manžel, otec a dědeček, který se u svého nejmladšího syna Michaela snaží aby se zcela vyhnul rodinnému podniku, adoptivního syna Toma Hagena bere skutečně skoro jako vlastního a i k synům Sonnymu a Fredovi a dceře Connie cítí nesmírnou lásku. Celkový charakter Vita nejvíce vyniká v kontrastu s ostatními mafiánskými dony jako Balzini nebo Tataglia a skutečně tak boří zavedená pravidla o tom jak vnímat mafiány, což ostatně platí o celé mafiánské rodině.
Krom Branda měl Coppola štěstí i v obsazení mladších herců, přičemž většina zde ve finále ztvárnila i svou nejslavnější roli- Tehdy mladý a neznámý Al Pacino zde převedl fenomenální výkon, kde dokázal, že se o něm ještě jednou uslyší a ostatně není znám jenom díky roli Michaela Corleoneho ale i díky rolím dalších mafiánů jako Tony Montana nebo Carlito Brigante. O Jamesi Caanovi jako Sonnym Corleonovi se to samé říct nedá, přesto znalejší filmový divák ví, že Caan rozhodně neskončil proslaven pouze jednou rolí. A Robert Duvall jako Tom Hagen je ten samý případ a celkově si tahle trojka právem došla ve stejný rok pro nominaci za Nejlepšího herce ve vedlejší roli. Jen ten samý rok nemuseli být na sebe navzájem naštvaní, protože ten rok nevyhrál nikdo z nich. Smutnější osud potkal Johna Cazaleho, který následně dostal výraznější roli v Kmotrovi II, ještě předtím si stihl zahrát v Coppolově Rozhovoru a následně ve filmech Psí odpoledne a Lovec jelenů předtím než v roce 1978 podlehl ve věku 42 let rakovině kostí. Talia Shire má kromě roli v Kmotrovi ještě zásadní roli v sérii Rocky a pro Diane Keaton též nebyl Kmotr jediná úspěšná role. Víceméně pro všechny tyto představitelé mladších rolí šlo ale o průlomové role a Kmotrovi v podstatě všichni vděčí za své.
Kmotr se stal filmovou klasikou a uznaným dílem už v roce 1972 v době své premiéry, dodnes jde o jeden z nejzásadnějších filmů všech dob a nějakou dobu šlo o dokonce o nejvýdělečnější film všech dob. Coppola dokázal, že neproslavený filmař může překvapit a skutečně vytvořit do sebe zapadající rodinnou mafiánskou ságu, kde dojde k brutálnímu vraždění a dalším formám násilí, ale především také k uznávání rodinných hodnot a věrnosti.
Vito Corleone je tak unikátní charakter, který se navíc k moci nedostal jako děs nahánějící a veskrze brutální člověk, ale v podstatě hodný muž, kterému šlo především o spravedlnost a věrnost. Samotný Kmotr startuje s Corlenovou rodinou na jejich vrcholu a právě následně odstartuje řetězec události, kdy Corleonům hrozí konec. A následky nejen tuto rodinu navždy zásadně ovlivní. Když si člověk vezme začátek a konec Kmotra tak si jednoduše uvědomí jak skvělou dramaturgickou stavbu tato filmová pecka opravdu má a opravdu se za celou tu dobu toho stihne stát moc, postavy si projdou nějakým vývojem, události, které se přihodí mají vždy zásadní vliv příběh a především to celé opravdu působí jako obrovsky filmařsky zdatná práce.
Už úvodní svatba má neskutečně realistický náboj, kdy se podaří představit jak zrovna mafiáni veškeré aspekty klasické svatby přijímají, všechna ta taneční energie a jednoduchá radost z tak významného dne působí autenticky a Coppola už zde velmi stylovou a přesto do očí nebijící expozicí představuje tenhle komplikovaný svět. Pomalu nás představuje s postavám, představuje nám vztahy, které mezi sebou postavy mají a ještě před startem hlavní zápletky se dočkáme jednoho stylového výletu do Hollywoodu, kde dojde na kultovní scénu s koní hlavou. Už takhle stylově během první půl hodiny Coppola předvede, že od tohohle mafiánského epického příběhu půjde oči odtrhnout jenom těžko a to ještě nevytasil všechny trumfy.
Francis Ford Coppola psal scénář společně s autorem knižní předlohy Mario Puzem a společně tak údajně v podstatě jednoduchou Puzovu knihu přetvořili do ucelenější a propracovanější podoby, kde se mimo jiné dokáže stylově představit fakt, že se Michaelovi začíná rodinný byznys zamlouvat, aniž by bylo vyložené nutné říct, že se Michaelovi začíná rodinný byznys a možnost někoho odprásknout zamlouvat. Z Donova nejmladšího syna se tak vůči jeho přáním stává plná součást Donovy kriminální rodiny a to ještě není všem tragédiím konec.
Kmotr skutečně představuje svět, kde je velmi snadné přijít k bohatým ziskům, ale také v něm hodně snadno můžete skončit s prostřelenou hlavou. Corleoneova rodina je poté různorodá a navzájem se parádně doplňují- Vito je mazaný a mafiánským životem už plně proškolený, Michael se později stává čím dál tím více bezohledným vůči následkům svých činů, Fredo je ze všech Corleonů nejcitlivější, Sonny je bouřlivák a Tom Hagen je zase bez pochyb loajální, jeho náhradní rodina pro něj hodně znamená a několikrát je ukázáno, že by nezradil. Zároveň zde smysluplné úlohy mají i Vitova pravá ruka Clemenza, caporegime Salvatore či manžel Connie Carlo. I ony představují různé úlohy a různé typy mafiánských osob a Coppolovi se skutečně podaří diváka zasadit do uvěřitelného světa, kde skutečně zuří válka mezi různými mafiány.
Kmotr vypadá vizuálně velkolepě, Nino Rota stvořil úžasný soundtrack, Coppola opravdu vytvořil jeden dramaturgický velkolepý celek, kde veškeré aspekty fungují v každém ohledu a především i cynika, který Kmotra po prvním zhlédnutí odsoudí jako super řemeslo, ale nechápe jeho velké velebení další vidění přemluví k přehodnocení názoru. Na konci především ale jeden Corleonův chlapec definitivně kráčí ve stopách svého otce a už nikdy nebude jako dřív. Dveře se zavírají, Diane Keaton šokovaně kouká co se z jejího manžela stalo a ten si mezitím mne ruce nad tím, že je Corleonova rodina nejenom zpátky na vrcholu, ale je ještě na větším vrcholu než kdy dřív. Kmotr je prostě legendární a navíc se dočkal naprosto důstojného a též povedeného pokračování Kmotra II a následně také Kmotra III...... se kterým je to malinko složitější. Původní Kmotr je ale naprostým právem brán jako vrchol mafiánských filmových příběhů a dodnes právem jeden z nejvelebenějších filmových projektů všech dob. A velmi pravděpodobně ze špičky nejceněnějších filmů všech dob jen tak nezmizí, protože tento film dostává dalšími generacemi překvapivě jen další diváky. Je to překvapivé, ale velmi potěšujícím způsobem..........
Trailer:
Verdikt: 5 z 5
Foto: Photo © Paramount Pictures
