V tento den roku 1970 byl uveden film „M*A*S*H“

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Robert Altman, v té době rela­tiv­ně nový fil­mař, neměl dosta­teč­né refe­ren­ce, kte­ré by ospra­ve­dl­ni­ly jeho neor­to­dox­ní fil­mař­ský postup, a v minu­los­ti radě­ji odmí­tal prá­ci, než aby vytvo­řil nekva­lit­ní pro­dukt. Altman: „Měl jsem pra­xi v prá­ci pro lidi, kte­rým na kva­li­tě nezá­le­ží, a nau­čil jsem se, jak ji pro­pa­šo­vat dovnitř.“

Proces natá­če­ní byl obtíž­ný kvů­li napě­tí mezi reži­sé­rem a jeho her­ci. Během hlav­ní­ho natá­če­ní se Donald Sutherland a Elliott Gould údaj­ně tře­ti­nu času sna­ži­li Altmana vyho­dit, i když to bylo zpo­chyb­ně­no. Altman se poz­dě­ji vyjá­d­řil, že kdy­by o Gouldových a Sutherlandových pro­tes­tech věděl, odstou­pil by. Gould poz­dě­ji poslal omluv­ný dopis a Altman ho vyu­žil v řadě svých poz­děj­ších děl - včet­ně fil­mů „Dlouhé lou­če­ní“ (1973), „Rozpolcená Kalifornie“ (1974), „Nashville“ (1975) a „Hráč“ (1992) -, ale Altman už se Sutherlandem nikdy nespo­lu­pra­co­val.

Vzhledem ke kon­tex­tu vzni­ku fil­mu - v době vrcho­lí­cí ame­ric­ké účas­ti ve viet­nam­ské vál­ce - se spo­leč­nost 20th Century Fox obá­va­la, že divá­ci nepo­cho­pí, že se film zdán­li­vě ode­hrá­vá během korej­ské vál­ky. Na žádost stu­dia byl na začá­tek fil­mu při­dán titu­lek, kte­rý zmi­ňu­je korej­ské pro­stře­dí, a ke stej­né­mu úče­lu slou­ži­la i hlá­še­ní ozvu­če­ní v prů­bě­hu fil­mu. V původ­ním sestři­hu bylo pou­ži­to pou­ze něko­lik hlá­še­ní z repro­duk­to­rů. Když si Altman uvě­do­mil, že potře­bu­je vět­ší struk­tu­ru své­ho pře­váž­ně epi­zo­dic­ké­ho fil­mu, stři­hač Danford Greene navr­hl pou­žít více hlá­še­ní z repro­duk­to­rů, kte­rá by rámo­va­la jed­not­li­vé epi­zo­dy pří­bě­hu. Greene si vzal dru­hý štáb a nato­čil dal­ší zábě­ry repro­duk­to­rů. Ve stej­nou noc, kdy se tyto scé­ny natá­če­ly, při­stá­li ame­rič­tí ast­ro­nau­ti na Měsíci. Na korej­skou vál­ku se výslov­ně odka­zu­je v hlá­še­ních v tábo­ro­vém roz­hla­se a během roz­hla­so­vé­ho hlá­še­ní, kte­ré hra­je, když Hawkeye a Trapper uklá­da­jí do kan­ce­lá­ře plu­kov­ní­ka Merrilla, a kte­ré také uvá­dí, že se film ode­hrá­vá v roce 1951.

Scénář, jehož auto­rem je Ring Lardner, Jr. se od původ­ní­ho romá­nu Richarda Hookera liší. V audi­o­ko­men­tá­ři na DVD Altman popi­su­je román jako „dost hroz­ný“ a poně­kud „rasis­tic­ký“ (jedi­ná hlav­ní čer­noš­ská posta­va má pře­zdív­ku „Spearchucker“). Tvrdí, že scé­nář byl pou­žit pou­ze jako odra­zo­vý můs­tek. Navzdory tomu­to Altmanovu tvr­ze­ní se však ve fil­mu obje­vu­jí urči­té impro­vi­za­ce a Altman změ­nil pořa­dí hlav­ních sek­ven­cí, vět­ši­na sek­ven­cí je v romá­nu. Hlavním vyškrt­nu­tím je pod­zá­plet­ka Ho-Jonova návra­tu k 4077. jed­not­ce jako obě­ti (když Radar kra­de Henrymu krev, je to pro Ho-Jonovu ope­ra­ci pod skal­pe­ly Trappera a Hawkeyeho; když chi­rur­go­vé hra­jí po fot­ba­lo­vém zápa­se poker, rezo­lut­ně igno­ru­jí odvá­že­ní Ho-Jonovy mrt­vo­ly). Hlavní odchyl­kou od scé­ná­ře je zkrá­ce­ní vel­ké čás­ti dia­lo­gů. Řada pra­me­nů uvá­dí, že Lardner byl vel­mi roz­či­len vol­nost­mi, kte­ré byly uči­ně­ny s jeho scé­ná­řem, ačko­li to Lardner ve své auto­bi­o­gra­fii popřel.

Lardner nako­nec za svou prá­ci na fil­mu zís­kal Oscara za nej­lep­ší adap­to­va­ný scé­nář. (Wikipedie)

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře