Režisérka Zuzana Liová si zvolila pro svůj první film vlastní scénář, ve kterém se jí podařilo zachytit odlišnost snů a tužeb různých generací v současné realitě obyčejného života. Scénář byl v roce 2003 oceněn v slovenské soutěži Cenou Tibora Vychtu a režisérka vsadila při realizaci na obsazení jednotlivých postav na odpovídající herecké typy.
Film zachycuje období , kdy otec Imrich staví pro svou dceru Evu dům a věnuje stavbě veškerý volný čas. Stejný zájem a stejné nasazení vyžaduje také od Evy. Bude to přeci jednou její nový domov! Eva má však v hlavě jiné plány. Stejně jako její starší sestra Jana má o svém životě jinou představu než otec a chápe, že jít vlastní cestou nebude jednoduché. Neustálé kontrolování a poučování otcem je pro Evu stále víc a víc nesnesitelné a možná právě proto očekává s nadějí nějakou změnu. Při jedné cestě ze školy domů se seznámí se starším ženatým Jakubem, který přináší do jejího života nové tajemství a touhy. Otec pracuje na stavbě domu stále častěji sám a navíc se do vesnice přistěhuje zpět jeho starší dcera s bouřliváckým manželem a dětmi. Setkání celé rodiny není bez komplikací a je otázkou, zda se rozestavěný dům podaří Imrichovi a Evě dokončit.
Scénář vychází z reálných životních situací a na Imrichově rodině ukazuje komplikované vztahy vzniklé despotickým jednáním otce, který chce pro své dcery to nejlepší a od nich vyžaduje naprostou poslušnost.
Filmový příběh osloví diváckou skupinu rodičů i jejich dospívajících děti, zejména dcery. Velmi civilně vychází scény, kde spolu vystupuje Imrich(Miroslav Krobot) a jeho žena Viera(Táňa Medvecká). Tady se podařilo režisérce vybrat k sobě výbornou hereckou dvojici. Výrazové prostředky obou herců spolu souzní, oba dokážou předat divákům emoce s úměrným výrazem a přesto pravdivě a s vtipem. Taňa Medvecká není jen výborná divadelní herečka , ale je výborná i ve filmu. Stejně tak jako Miroslav Krobot hrají oba bez velkých gest. Do role mladé dívku Evy obsadila režisérka třiadvacetiletou herečku Judit Bárdos, která je studentkou Vysoké školy múzických umení v Bratislavě a hostuje v SND. Za roli Evy získala herečka cenu na festivalu Art Film Fest 2011. Judit Bárdos hraje svou Evu uvolněně a citlivě. Dokáže být svým hereckým rodičům rovnocenným partnerem a nepřehrává. Méně výrazný je Marian Mitaš v roli váhavého a nerozhodného milence Jakuba a naopak drsně temperamentní projev zvolil Marek Geišberk v roli manžela Jany. Tato postava také do příběhu vnáší dravější mladický elán a má v sobě komplikovanou směs věčně problémového bouřliváka a současně milujícího otce.
Vedení kamery bylo v souladu s celkovým civilním vyzněním filmu stylem reportáže v exteriérových záběrech a v interiérech dokázala kamera zvýraznit i nutné detailní záběry. Obraz a stejně tak hudební doprovod je ve filmu užitý s cílem zobrazit především herce a podpořit celkovou atmosféru. Hudba Watera Krafta je v souladu filmovým obrazem a nevnucuje divákovi prvoplánový motiv. Film proto vyznívá jako celek komorně a své diváky si získá zejména při uvedení v televizi.
Film Dům není žádný filmový trhák ale poctivé filmové dílo. Postavy jsou brány ze života a proto je nelze dělit na jednoznačně kladné a záporné. Film si najde své diváky a dokáže je oslovit. Škoda, že se film chce působit jen na city a minimálně odráží i humornou stránku života.
Nejnovější komentáře