Kronika rodu Spiderwicků: Další dětská fantasy, která nedokáže uchvátit

Už to tady pár­krát bylo – dět­ská fan­ta­sy na moti­vy svě­to­vé­ho best­selle­ru, o kte­rém u nás dopo­sud téměř nikdo nesly­šel. V posled­ní době se díla toho­to typu sna­ží stvo­řit nový fan­ta­sy hit, ale vět­ši­nou se plá­ca­jí někde kolem šedé­ho prů­mě­ru. Rod Spiderwicků však před­chá­ze­la sluš­ná pověst, tak jsem zača­la dou­fat…

Dětských fan­ta­sy je v posled­ní době dost a dost, jejich jedi­ným pro­blé­mem však je, že málo­kdy doká­žou nějak zásad­ně­ji zaujmout, vtáh­nout do děje či jiným způ­so­bem oslo­vit odrost­lej­ší­ho divá­ka. Kronika rodu Spiderwicků je jako dal­ší z mno­ha adap­ta­cí úspěš­né kni­hy a stej­ně jako dal­ší z mno­ha mě na zadek zkrát­ka nepo­sa­di­la. Tak si začí­nám říkat, jest­li je něco špat­ně se mnou (mož­ná můj věk už tako­vým­to fil­mům nepře­je) nebo se vše­mi těmi digi­tál­ní­mi fil­my.

Zápletka fil­mu je veli­ce jed­no­du­chá. Do obrov­ské­ho domu kde­si v lesích se při­stě­hu­je opuš­tě­ná mat­ka se tře­mi dět­mi – dospí­va­jí­cí dce­rou a syny dvoj­ča­ty. Zlobivější dvoj­če najde hned prv­ní den kni­hu strýč­ka Spiderwicka, na níž je důraz­né varo­vá­ní, aby ji v žád­ném pří­pa­dě neče­tl.
Chlapec pocho­pi­tel­ně neza­vá­há ani vte­ři­nu a v kni­ze obje­ví dlou­ho ukrý­va­né tajem­ství o čarov­ným tvo­rech, kte­ří žijí všu­de kolem nás. Jen co zís­ká „zrak“ a začne pří­šer­ky spat­řo­vat všu­de kolem, už po něm pase obr Mulgarat, kte­rý chce Spiderwickovu kni­hu, aby s její pomo­cí vyhu­bil všech­ny kou­zel­né tvo­ry kro­mě sebe. Začíná tedy boj sou­ro­zen­ců s obrem a jeho posko­ky za záchra­nu nevin­ných tvo­rů i vlast­ní­ho živo­ta.

Námět fil­mu je typic­ky fan­tas­tic­ký, ale zou­fa­le mu chy­bí zásad­něj­ší dra­ma­tic­ký oblouk. Děti se tak nějak neu­stá­le mota­jí kolem domu, pak občas někam utí­ka­jí, aby se zase brzy k domu navrá­ti­li. Celé záchran­né akci chy­bí gra­da­ce, divák postup­ně upa­dá do letar­gie a nako­nec je mu vlast­ně doce­la jed­no, jak to dopad­ne s kni­hou i obrem, neboť to celé doká­že pří­liš zaujmout.
Pokud si k tomu při­dá­te něja­ké to stu­pid­ní cho­vá­ní, je vyso­ce klad­ný dojem defi­ni­tiv­ně v tra­pu. Že si někdo pře­čte výslov­ně zaká­za­nou kni­hu (i když se autor varo­vá­ní nikdy neob­tě­žu­je napsat, co se vlast­ně sta­ne tak hroz­né­ho), to bez pro­blé­mů při­jí­mám, ale že hlav­ní hrdi­nu musí onu kni­hu s sebou neu­stá­le taj­ně tahat, ačko­li je jas­ně doká­zá­no, že to zna­me­ná jen vět­ší nebez­pe­čí, to už je na zabi­tí.

Kronika rodu Spiderwicků má typic­ké rysy rodin­né fan­ta­sy. Rozjezd fil­mu je ješ­tě veli­ce sluš­ný, zazní i něja­ký ten vtí­pek, jak však minu­ty ubí­ha­jí, film víc a víc upa­dá do sché­ma­tu laci­ných mora­lit a kli­šo­vi­tých prů­po­ví­dek. Tomu vše­mu roz­hod­ně nepři­dá­vá čes­ký dabing, kte­rý je chví­le­mi hod­ně nepří­jem­ný, a mám dojem, že v ori­gi­ná­le by to mož­ná všech­no nezně­lo zas až tak při­pi­to­mě­lé.

Po tech­nic­ké strán­ce je sní­mek zvlád­nu­tý vel­mi sluš­ně. Režisér má věci poměr­ně pev­ně v rukou a film přes všech­ny nedo­stat­ky půso­bí cel­ko­vě o něco lépe než napří­klad nedáv­ný Zlatý kom­pas.
Příšerky vyno­řu­jí­cí se z lesa jsou stan­dard­ně digi­tál­ně zpra­co­va­né, vypa­da­jí doce­la dob­ře, i když ta počí­ta­čo­vost je oči­vid­ná, ale dech Vám nevy­ra­zí a asi se jich taky nelek­ne­te. Navíc ty, kte­ré mají být klad­né a legrač­ní, jsou v mno­hých situ­a­cích spí­še otrav­né. Vizuálně tedy zaujme snad jedi­ně let na gri­fo­vi, jen­že ten už před­vá­děl Harry Potter.

Docela zkla­má­ní, fil­mu žalost­ně chy­bí nos­něj­ší dra­ma­tic­ký oblouk, malý hrdi­na by občas zaslou­žil pořád­ně pro­plesk­nout a všech­ny ty rodin­né mora­lit­ky a prů­po­víd­ky typu „Byl jsem tak zaměst­nán kou­zel­ný­mi stvo­ře­ní­mi, že jsem si nevši­ml, že to nej­krás­něj­ší je hned ved­le mě“ z toho děla­jí chví­le­mi pěk­ně otrav­nou limo­ná­du.

Naše hod­no­ce­ní: 6

---