Mezinárodní filmový festival Sitges 2019 – První dojmy (Bacurau, I Lost My Body a další)

🎧 Poslouchejte Kritiky.cz na Spotify a dal­ších pod­cas­to­vých služ­bách! Klikněte sem a nezmeš­kej­te žád­nou recen­zi.
Hodnocení článku
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehod­no­ce­no)
Loading...
Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Bacurau (Kleber Mendonca Filho + Juliano Dornelles, Brazílie) – Společensko-politicky anga­žo­va­né dra­ma, kte­ré začí­ná jako nená­pad­ný intim­ní náhled do živo­ta semknu­té ves­nic­ké komu­ni­ty na bra­zil­ském ven­ko­vě, se postup­ně pře­ro­dí do str­hu­jí­cí­ho (skoro)thrilleru, v němž se tato komu­ni­ta musí semknout na obra­nu pro­ti utla­čo­va­te­lům. Pečlivě vysta­vě­ný a v řadě tvůr­čích pří­stu­pů ino­va­tiv­ní sní­mek dodr­žu­je kon­zis­tent­ně pozvol­né tem­po vyprá­vě­ní, jež poma­lič­ku dáv­ku­je infor­ma­ce tak ako­rát, aby si divák doká­zal domys­let vše potřeb­né. Pointa je úder­ná a skvě­le pro­ve­de­ná, gra­du­jí­cí děj dopro­vá­zí jas­ně zře­tel­ná kri­ti­ka a množ­ství meta­for, odka­zu­jí­cích na skry­tou sílu pros­té­ho lidu a jeho his­to­rie, jen úvod fil­mu se zdá být mož­ná pří­liš zdlou­ha­vý. Každopádně jde o film s ori­gi­nál­ním pří­bě­hem, rea­li­zo­va­ným neví­da­nou for­mou. (80%)



I Lost My Body(Jérémy Clapin, Francie) – Film je pro­stře­dek, jímž se dají říct i tako­vé věci, kte­ré skr­ze žád­né jiné médi­um sdě­lit nejdou. Nejnovějším důka­zem je ten­to ani­mo­va­ný sní­mek, gej­zír tvůr­čích, sce­náris­tic­kých a režij­ních nápa­dů, for­mál­ně, obsa­ho­vě i emo­ci­o­nál­ně str­hu­jí­cí, nepřed­ví­da­tel­ný, do detai­lu pro­myš­le­ný a zkrát­ka krás­ný a úžas­ný. Příběh vyprá­ví o vyrov­ná­vá­ní se se ztrá­tou na psy­chic­ké i fyzic­ké úrov­ni a ode­hrá­vá se ve dvou rovi­nách, kdy v jed­né sle­du­je­me pří­běh hlav­ní­ho hrdi­ny, zami­lo­va­né­ho doru­čo­va­te­le piz­zy, a ve dru­hé jsme svěd­ky surre­a­lis­tic­ké a napí­na­vé ody­sey jeho omy­lem uříz­nu­té ruky, kte­rá oži­je a roz­hod­ne se najít své­ho maji­te­le. Působivý, inten­ziv­ní a prud­ce ori­gi­nál­ní film je pokaž­dé o krok napřed před divá­kem, chytře si pohrá­vá s jed­not­li­vý­mi moti­vy, kon­krét­ní­mi obra­zy i vypra­věč­skou struk­tu­rou a pre­ciz­ně, s leh­kos­tí, humo­rem, ale i vel­kou por­cí smut­ku napl­ňu­je uni­kát­ní a oso­bi­tou vizi, kte­rá vás zce­la uhra­ne a jako bonus vás nau­čí sku­teč­ně vní­mat svo­je ruce a vážit si jich. (90%)

Le Daim/Deerskin(Quentin Dupieux, Francie) – Jednoduchá absurd­ní kome­di­ál­ní his­tor­ka o chla­po­vi (Jean Duchardin), kte­rý si upřím­ně oblí­bí svou novou bun­du z pra­vé jele­ni­ce a roz­hod­ne se rea­li­zo­vat svůj sen. Film sto­jí na zábav­ně samo­li­bém výko­nu hlav­ní­ho pro­ta­go­nis­ty a na non­sen­so­vé logi­ce fikč­ní­ho svě­ta, jenž rezig­nu­je na něja­ké akce a reak­ce, o hlav­ním hrdi­no­vi a jeho minu­los­ti vám prak­tic­ky nic neřek­ne a jen pří­mo­ča­ře (avšak niko­li hlou­pě) napl­ňu­je svůj uje­tý námět. Na Dupieuxe tako­vý diet­ní stan­dard, je to v pod­sta­tě jen hříč­ka, ale obsa­hu­je pár nápa­dů, jimž se dá dob­ře zasmát. (60%)



Girl on the Third Floor (Travis Stevens, USA) – Horor s tuc­to­vým námě­tem (muž při­jíž­dí zre­kon­stru­o­vat sta­rý dům, kte­rý nedáv­no kou­pil, aniž by tušil, že sta­ve­ní je pro­kle­té a stra­ší v něm), ale i s poměr­ně ori­gi­nál­ní kon­cep­cí, kte­rá ono­mu domu dodá­vá spe­ci­fic­kou myto­lo­gii a stra­še­ní inter­pre­tu­je jako odpla­tu za morál­ní pochy­be­ní. Pomalý roz­jezd evo­ku­je zne­po­ko­ji­vé pro­cedu­rál­ní dra­ma o rekon­struk­ci obyd­lí, z jehož útrob prak­tic­ky jen záhad­ně eja­ku­lu­jí nej­růz­něj­ší teku­ti­ny a vypa­dá­va­jí skle­něn­ky, postu­pem času se ale sní­mek dopra­cu­je i k bru­tál­něj­ším výje­vům. Pozoruhodný a myš­len­ko­vě sti­mu­lu­jí­cí žán­ro­vý pří­spě­vek, u něhož zamr­zí ako­rát to, že se sna­ží spíš zne­chu­tit a roze­smát než napí­nat a děsit a že jeho poin­ta je zají­ma­věj­ší než posta­vy a herec­ké výko­ny jejich před­sta­vi­te­lů. (70%)



5 Is the Perfect Number (Igor Tuveri, Itálie) – Stylová noir gan­gs­ter­ka o pěti kapi­to­lách, nato­če­ná pod­le komik­su, jehož autor je záro­veň reži­sé­rem fil­mu. Na vizu­ál­ní strán­ce si dal zále­žet (posta­vy v baloňá­cích, deš­těm zali­té dobo­vé ulič­ky, efekt­ní pře­střel­ky), ale už ne tolik na tuc­to­vém pří­bě­hu, v němž se stár­nou­cí mafi­án musí vrá­tit z důcho­du, aby pomstil smrt své­ho syna. Děj kro­mě vizu­á­lu táh­ne i solid­ní režie a jako vždy cha­risma­tic­ký Toni Servillo (jemuž při­hrá­va­jí Valeria Golino a Carlo Buccirosso), jehož posta­va však má být vete­rán v letech a záro­veň i schop­ný zabiják-gentleman, neo­hro­zi­tel­ný mlad­ší­mi nepřá­te­li, což nepů­so­bí úpl­ně věro­hod­ně a sní­mek kvů­li tomu v kom­bi­na­ci s pře­pja­tý­mi, tea­trál­ní­mi dia­lo­gy a absen­cí jakých­ko­li emo­cí půso­bí stej­ně umě­le jako háko­vi­tý nos hlav­ní­ho hrdi­ny. (40%)



En el pozo/In the Quarry (Bernardo Antonaccio + Rafael Antonaccio, Uruguay) – Komorní drama/thriller o třech mužích a jed­né ženě (všich­ni ani ne tři­ce­ti­le­tí), trá­ví­cích spo­leč­ný let­ní den u zato­pe­né­ho lomu, při­čemž ta žena je pří­tel­ky­ní jed­no­ho z nich, s dru­hým zahý­bá tomu prv­ní­mu a ten tře­tí je pří­to­men hlav­ně kvů­li tomu, aby to ris­kant­ní setká­ní nepů­so­bi­lo až moc neprav­dě­po­dob­ně (což se úpl­ně neda­ří). Film je posta­ven na pokři­ve­ných cha­rak­te­rech postav, jejich vyhro­cu­jí­cích se vzta­zích a kon­flik­tech, dlou­hých dia­lo­zích, solid­ních herec­kých výko­nech, ome­ze­ných loka­cích, něko­li­ka úspor­ných rekvi­zi­tách a na poma­lém budo­vá­ní ner­vóz­ní­ho napě­tí a atmo­sfé­ry plné nejis­to­ty, úškleb­ků, pode­zří­vá­ní a vyhro­žo­vá­ní. Docela půso­bi­vé diva­dlo za pou­ži­tí mini­mál­ních pro­střed­ků, i tak ale nelze zakrýt fakt, že vět­ši­na fil­mu je pře­de­vším zdlou­ha­vým čeká­ním na to, až se něco koneč­ně sta­ne, a upřím­ně řeče­no se toho nesta­ne zas až tolik. Pár scén nicmé­ně za to čeká­ní sto­jí. (60%)



Snatchers(Stephen Cedars + Benji Kleiman, USA) – Hororová kome­die o stře­do­ško­lač­ce, kte­rá po nechrá­ně­ném sexu otě­hot­ní a poro­dí dva mimo­zemš­ťa­ny, kte­ří chtě­jí vyhu­bit lid­skou rasu (nebo co) – a to všech­no během pou­hých dvou dnů. Film tím­to způ­so­bem tema­ti­zu­je oba­vy z těho­ten­ství nác­ti­le­tých a i díky vyu­ží­vá­ní prak­tic­kých tri­ků a lou­tek při­po­mí­ná podob­ně ladě­né sním­ky z 80. let. I navzdo­ry mlá­de­ži nepří­stup­né­mu ratingu je však poměr­ně krot­ký (utr­ha­né hla­vy a kon­če­ti­ny jsou maxi­mum, naho­ta žád­ná, humor by sem tam potře­bo­val při­ost­řit hra­ny) a v jádru zůstá­vá stan­dard­ní stře­do­škol­skou kome­dií o rodin­ných vzta­zích hlav­ní hrdin­ky a jejím napra­ve­ném přá­tel­ství s nej­lep­ší kama­rád­kou, v níž se sice najde pár pove­de­ných nápa­dů a vti­pů, avšak vyva­žu­jí to dia­lo­go­vé scé­ny typu „troš­ku pani­ka­ří­me, ale nedá­vá­me to na sobě moc znát a sna­ží­me se vymys­let, co bude­me dělat,“ kte­ré zabí­ra­jí dobrou polo­vi­nu fil­mu. (60%)



The Cleansing Hour(Damien LeVeck, USA) – Horor s kome­di­ál­ní­mi prv­ky o fil­mař­ském týmu pro­du­ku­jí­cím na inter­ne­tu popu­lár­ní vymí­tač­skou show, jejíž posled­ní živý pře­nos (s naja­tý­mi her­ci a pře­dem při­pra­ve­ný­mi tri­ky pocho­pi­tel­ně) zne­na­dá­ní naru­ší sku­teč­ný démon a řád­ně zamí­chá se sle­do­va­nos­tí. Na atrak­tiv­ním námě­tu vysta­vě­ná his­tor­ka naru­šu­je horo­ro­vou atmo­sfé­ru komic­ký­mi ele­men­ty, jejichž efek­ti­vi­ta je však mír­ně pro­měn­li­vá, stej­ně jako někte­ré herec­ké výko­ny, zci­zu­jí­cí ele­men­ty a kolí­sa­vé tem­po vyprá­vě­ní. Film, vyprá­vě­jí­cí pře­de­vším o zhoub­nos­ti lží, léči­vé moci odpuš­tě­ní a o fas­ci­na­ci hrů­zou a nási­lím, nicmé­ně i tak obsa­hu­je dosta­teč­né množ­ství nápa­dů a šťav­na­tých scén, vydr­ží kon­zis­tent­ně bavit od začát­ku do kon­ce a má hned něko­lik pře­kva­pi­vých point i vylo­že­ně rozkoš­ný závěr, kte­rý si dovo­lí tref­ně rýp­nout na správ­ném mís­tě. (70%)



Achoura (Talal Selhami, Maroko/Francie) – První maroc­ký horor s mon­strem. Příběh o sku­pi­ně dáv­ných přá­tel z dět­ství, kte­ří si jako malí pro­šli trau­ma­tic­kým zážit­kem s nezná­mým netvo­rem, pak po čase ztra­ti­li paměť a nyní se toho netvo­ra vyda­jí zno­vu kon­fron­to­vat, aby tím zabrá­ni­li záhad­né­mu mize­ní dětí v oko­lí, by byl doce­la sluš­ný, kdy­by tak nápad­ně nepři­po­mí­nal děj To od Stephena Kinga. Představte si Kingův román nacpa­ný do fil­mu se sto­pá­ží 90 minut, ose­ka­ný o veš­ke­rou psy­cho­lo­gii postav a vět­ši­nu stra­ši­del­ných momen­tů (film je děsi­vý jen mini­mál­ně a zmí­ně­né mon­strum je navíc mís­ty ošk­li­vě digi­tál­ní) a zbu­de vám děra­vě vyprá­vě­né a mís­ty poně­kud zma­te­né pří­bě­ho­vé tor­zo, navíc s nepří­liš pře­svěd­či­vý­mi her­ci a mizer­ně zvo­le­nou hud­bou. Pozitiva tvo­ří ako­rát výběr loka­cí, občas kame­ra a pře­de­vším pak moti­vy odvo­ze­né z maroc­ké kul­tu­ry a národ­ních tra­dic, díky nimž sní­mek půso­bí ale­spoň tro­chu neo­kou­ka­ně. (30%)

Swallow (Carlo Mirabella-Davis, USA) – Psychologické dra­ma o mla­dé těhot­né ženě v domác­nos­ti, jejíž kaž­do­den­ní akti­vi­ta sestá­vá z vaře­ní, uklí­ze­ní, hra­ní mobil­ních her a úpor­né sna­hy dělat své­ho man­že­la, kte­rý si toho sotva všim­ne, šťast­ným. Jde o por­trét ženy uto­pe­né v tís­ni­vém vzta­hu s utis­ku­jí­cím a mani­pu­la­tiv­ním part­ne­rem a jeho rodi­nou, navíc v pro­stře­dí, v němž se cítí být neschop­ná, neu­ži­teč­ná a pod­řad­ná a kde nemů­že sama udě­lat nic, co by jí umož­ni­lo zažít uspo­ko­je­ní z vlast­ní­ho úspě­chu – a tak začne poly­kat růz­né před­mě­ty, nej­pr­ve drob­né, ale pak i poměr­ně vel­ké a nebez­peč­né. Komorní film, posta­ve­ný na důsled­ně pro­pra­co­va­ných posta­vách a herec­kém výko­nu Haley Bennett s per­fekt­ně ublí­že­ným výra­zem ve tvá­ři, slou­ží jako bri­lant­ní stu­die vzni­ku men­tál­ních poruch a fun­gu­je v tom­to smě­ru i jako spo­le­čen­ská kri­ti­ka. V posled­ní tře­ti­ně nicmé­ně od toho­to kon­cep­tu tro­chu uhne a začne hle­dat koře­ny pro­blé­mů hlav­ní hrdin­ky někde jin­de, což je tro­chu ško­da, pro­to­že tím ubí­rá na inten­zi­tě závě­reč­né katar­zi, kte­rá kvů­li tomu půso­bí jako zásah mimo terč. (70%)


Šťastná rodina – kam až zoufalá matka dokáže zajít?
16. července 2026Šťastná rodina – kam až zoufalá matka dokáže zajít?Psychologické drama Šťastná rodina z roku 2026, mezinárodně známé jako A Happy Family, natočil švýcarský režisér a scénárista Jan-Eric Mack. Světovou premiéru měl snímek v hlavní soutěži 60. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, kde byl…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Odyssea - Christopher Nolan a jeho velká adaptace řecké mytologie (Recenze)
15. července 2026Odyssea - Christopher Nolan a jeho velká adaptace řecké mytologie (Recenze)Odysseus (Matt Damon) byl král řeckého ostrova Ithaka, který dle legend a básníka Homéra vymyslel slavného Trójského koně, jenž výraznou měrou pomohl obelstít obránce Tróji a ukončit tak vyčerpávající dobývání tohoto města. Po skončení bojů netouží…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Mouchy - komorní drama s velkým srdcem
14. července 2026Mouchy - komorní drama s velkým srdcemŠpanělsko-mexický snímek s názvem Mouchy od režiséra a scénáristy Fernanda Eimbckeho byl v Českém prostředí poprvé uveden nejprve v rámci 60. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a následně byl zařazen do přehlídky Šary Vary. Do českých kin…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Mistryně – cesta lékařky k sebepoznání
14. července 2026Mistryně – cesta lékařky k sebepoznáníScénárista a režisér Bohdan Karásek přichází s novým celovečerním snímkem Mistryně, který měl světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Jde o komorní dialogové drama vystavěné především na rozhovorech. Ústřední hrdinku ztvárnila Marie Švestková, známá…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Smrtelné zlo: V plamenech - Návrat oblíbené hororové série
8. července 2026Smrtelné zlo: V plamenech - Návrat oblíbené hororové sériePo smrti svého manžela Willa (George Pullar) se Alice (Souheila Yacoub) společně s rodinou svého zesnulého muže sejde v odlehlém domě. Rodinné setkání se však promění v „rodinný sraz z pekla“, když se jeho členové začnou…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Dívka na útěku: Hon na nejhledanější Američanku
6. července 2026Dívka na útěku: Hon na nejhledanější AmeričankuTřídílný dokument "Dívka na útěku: Hon na nejhledanější Američanku" se převážně zaměřuje na ženu jménem Sarah Pender, která se v útlém mládí spolu se svým tehdejším přítelem Richardem Hullem dopustila dvojnásobné vraždy svých přátel a spolubydlících…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Supergirl - Supermanova sestřenka přichází s vlastním filmem
24. června 2026Supergirl - Supermanova sestřenka přichází s vlastním filmemKara Zor-El, známá jako Supergirl (Milly Alcock), se velmi nerada vydává na cestu po boku někoho, koho by rozhodně nečekala, a společně se pouštějí do epické mezihvězdné výpravy za pomstou a spravedlností... Sny o funkčním propojeném…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Drishyam 3 zaznamenal úspěch v kinech i online
20. června 2026Drishyam 3 zaznamenal úspěch v kinech i onlineTřetí díl série Drishyam, s názvem Drishyam 3, si získal pozornost diváků i kritiků díky svému napínavému ději, hereckým výkonům a úspěchu na trhu, včetně dostupnosti na streamovacích platformách. Filmová série Drishyam v indickém prostředí Seriál…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Farma zvířat – moderní adaptace Orwellovy nadčasové klasiky
16. června 2026Farma zvířat – moderní adaptace Orwellovy nadčasové klasikyRodinná komedie Farma zvířat (Animal Farm), inspirovaná stejnojmennou knihou George Orwella, je ve svém animovaném hávu určena širokému spektru diváků, nejen dětskému publiku. Režisér Andy Serkis původní světoznámou zápletku modernizoval přidáním dronů a drahých auťáků, a…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
MESSI: Zapomenutá nahrávka
15. června 2026MESSI: Zapomenutá nahrávkaJméno "Lionel Messi", asi nemusím nijak představovat, neboť každý moc dobře ví, že se jedná o jednu z největších a nejnadanějších fotbalových hvězd na světě. Ovšem, co bylo skutečným odrazovým můstkem na této strmé kariéře, to…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené