Národní třída – Recenze – 40%

Za vzni­kem čes­ké­ho dra­ma­tu Národní tří­da sto­jí povíd­ka spi­so­va­te­le Jaroslava Rudiše, pod­le níž vznik­la v roce 2012 diva­del­ní hra, jejíž text Jaroslav Rudiš poz­dě­ji pře­psal do stej­no­jmen­né kni­hy. Jejím hrdi­nou je téměř pade­sá­ti­le­tý ranař pře­zdí­va­ný „Vandam“, kte­rý byd­lí sám v pane­lá­ko­vém bytě na okra­ji Prahy, přes den natí­rá stře­chy na síd­liš­ti, veče­ry trá­ví v hos­po­dě u piva a sem tam se s někým pope­re. Filmovou ver­zi nato­čil reži­sér Štěpán Altrichter (Schmitke) a do hlav­ní role obsa­dil Hynka Čermáka, kte­rý před časem namlu­vil Národní tří­du jako audi­ok­ni­hu.

Název fil­mu se pojí s tím, že Vandam byl pří­to­men v Praze na Národní tří­dě v roce 1989, když vrcho­li­la Sametová revo­lu­ce a všich­ni s nadě­jí vzhlí­že­li k lep­ším zítř­kům. Nový režim ale Vandamovi o nic snaz­ší a barev­něj­ší budouc­nost nepo­sky­tl, a tak se z něj stal věč­ně nespo­ko­je­ný a frustro­va­ný rýpal a rváč, co sha­zu­je vinu za vlast­ní neú­spě­chy na dru­hé a na nešťast­né okol­nos­ti a svou zlost si vybí­jí při pěst­ních potyč­kách, kte­ré sám ini­ciu­je a aktiv­ně vyhle­dá­vá. Pracuje za mrzkou mzdu, run­da paná­ků se šta­m­gas­ty v síd­lišt­ní puty­ce, kde se skan­du­je „Čechy Čechům!“, pro něj před­sta­vu­je vrchol spo­le­čen­ské­ho živo­ta, bohat­ší lidi pova­žu­je za bez­cha­rak­ter­ní kapi­ta­lis­tic­ké zapro­dan­ce a taky je doce­la xeno­fob, tak­že když si k němu v jídel­ně sed­ne ke sto­lu cizi­nec, tak ho div nevy­ko­pe zpát­ky za hra­ni­ce.