Na západní frontě klid

Photo © Reiner Bajo

Jasný letoš­ní vítěz na poli váleč­ných fil­mů, ale za mne i lep­ší film než 1917 a Dunkirk (Hacksaw Ridge mám však v srd­ci o něco výše).

Předlohu ani ori­gi­nál jsem neče­tl, jen vím, že jde o adap­ta­ci lite­rár­ní kla­si­ky od Remarqa a mys­lím, že film obstál na výbor­nou ve všech smě­rech. Film už od úvo­du nás vtrh­ne do dění samot­né vál­ky, což vel­mi oce­ňu­ji, žád­né hodi­no­vé sezna­mo­vá­ní s posta­va­mi před vál­kou se zde naštěs­tí neko­ná, vše se děje za pocho­du a díky tomu má film i sluš­né tem­po a nepře­stá­vá nudit. Edward Berger má řemes­lo v paži, tech­nic­ky jde o sluš­ný spek­tá­kl, kde se poda­ři­la i epic­ká hud­ba, kte­rá skvě­le při­dá­va­la na atmo­sfé­ře i napě­tí. Postavy sice k srd­ci moc nepři­rost­ly, až na hlav­ní­ho hrdi­nu, tak­že emo­ci­o­nál­ně mě to tolik neza­sáh­lo, byť smut­né to mís­ty sku­teč­ně je.

Přišlo mi zají­ma­vé sle­do­vat váleč­ný film z pohle­du Němců, vět­ši­nou to bývá nao­pak, tak­že i tímhle je film roz­hod­ně netra­dič­ní. Bavily mě scé­ny s Generálem, kte­rý si to tu rval pro sebe (Finální pro­slov skvě­lý) a zau­ja­lo i vyjed­ná­vá­ní o pří­mě­ří ve vla­ku. Akčních scén tu sice není moc, tako­vé vylo­že­ně epič­těj­ší bitvy tu jsou jen tři, ale jeli­kož se vět­ši­nu času film ode­hrá­vá v batt­le­fiel­du, tak mi to neva­di­lo. Vrcholem je sek­ven­ce ve stře­dě fil­mu, kde na scé­nu nastou­pí tan­ky a pla­me­no­me­ty, tam šla cítit pra­vá bez­na­děj a hrůza z vál­ky, oprav­du nepří­jem­né. Co se týká Gore, tak toho tu taky není moc, ale na pár bru­tál­něj­ších zábě­rů dojde (pře­je­tí tan­kem asi nej­víc utkví v pamě­ti), tak­že za mne oprav­du vel­ká spo­ko­je­nost a řekl bych, že pro mne nej­lep­ší váleč­ný film z 1. Světové. Tady se urči­tě Oscary ulo­ví a Sláva pro Netflix.

8.5/10