Netradiční After Party

(zatím nehodnoceno)

Loading...

V minu­lém týd­nu se do kin dostal vel­mi zají­ma­vý debu­to­vý sní­mek Vojtěcha Strakatého After Party. Netradiční a zají­ma­vý je hned z něko­li­ka důvo­dů: v prvé řadě byl jeho scé­nář oce­něn Filmovou nada­cí na MFF Karlovy Vary cenou Hvězda zítř­ka, a pře­de­vším byl pre­mi­é­ro­vě uve­den na letoš­ním roč­ní­ku Mezinárodního fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu v Benátkách, kde se s ním (mimo jiných) před­sta­vil i napří­klad Peter Kerekes s fil­mem Je to ve hvězdách.

After Party je dílem reži­sé­ra Vojtěcha Strakatého. Je absol­ven­tem fil­mov­ky v Písku a jak už bylo řeče­no se svým debu­to­vým scé­ná­řem a nyní i fil­mem má poměr­ně výraz­ný úspěch. V hlav­ní roli nám pak před­sta­vu­je hereč­ku Elišku Bašusovou, kte­rá se kro­mě mno­ha seri­á­lů a stu­dent­ských fil­mů obje­vi­la i napří­klad ve sním­ku Lesní vrah. Snímek samot­ný vyprá­ví pří­běh Jindřišky, kte­rá se jed­nou po noč­ním návra­tu z pár­ty pro­bu­dí v domě plném exe­ku­to­rů. Zjistí, že kro­mě nich její­ho otce shá­ní ješ­tě vyma­ha­či dlu­hů a že dlu­ží kam se podí­vá. Ona sama se pak během jed­no­ho dne musí roz­hod­nout, jest­li zachrá­nit sebe, otce, ane­bo celou svou rodi­nu.

Na ten­to sní­mek jsem byl vel­mi zvě­da­vý. MFF Benátky není jen tak něja­ký fes­ti­val a když tam už něco vybe­rou, vět­ši­nou to sto­jí za to, zvlášť, když se jed­ná o debut. A dle mého názo­ru to na debut není vůbec špat­né! Jenže výbor­né to taky úpl­ně není. Co lze jed­no­znač­ně oce­nit je vizu­ál­ní strán­ka fil­mu a cas­ting. Eliška Bašusová, stej­ně jako Anna Tomanová odvá­dě­jí oprav­du výbor­nou prá­ci a je radost je sle­do­vat. Kromě kame­ry samot­né bych potom vyzdvih­nul zejmé­na prá­ci s obra­zo­vý­ma meta­fo­ra­ma (jako např. když hlav­ní posta­va sedí v ban­ce a ved­le ní sto­jí dome­ček pro panen­ky pole­pe­ný cedul­ka­mi exe­kuč­ně zaba­ve­no, nebo když pro­vá­dí na kon­ci své­ho kama­rá­da roze­sta­vě­ným domem, kte­rý by mohl být jed­ním z těch, kte­ré budu­je její otec), kte­rých si trou­fám tvr­dit jsem ve fil­mu našel hned něko­lik a je to věc, kte­rá mě na tom vel­mi bavi­la. Protože na jed­nu stra­nu tím film nastar­to­val mou pozor­nost, kte­rá mě zača­la pod­ně­co­vat k hle­dá­ní dal­ších odka­zů a meta­for. Jenže tím, jak jsem se začal hlou­bě­ji zamýš­let nad cel­ko­vým pří­bě­hem, zača­ly mi na povrch vyplou­vat drob­né nedo­stat­ky. V prvé řadě je to zvu­ko­vý mix, pro­to­že jsem měl opa­ko­va­ně pocit, že film má něja­ký pro­blém s deš­těm, jeli­kož tam opa­ko­va­ně ve zvu­ko­vé sto­pě sly­ší­me, že prší, nicmé­ně v obra­ze chy­bí odpo­ví­da­jí­cí vizu­ál­ní vjem. Ovšem i v obra­zu něko­li­krát prší, jen­že to ten­to efekt chy­bí zase ve zvu­ku a proč tomu tak je mi není úpl­ně jas­né. A dru­há věc nad kte­rou jsem se zamýš­lel je samot­ný pří­běh. Já totiž po jeho zhléd­nu­tí pořád­ně nevím, o čem měl být. Měl to být odstra­šu­jí­cí pří­klad toho, že s půjč­ka­mi a dlu­hy si není rad­no zahrá­vat? Anebo nás měl více zaujmout osob­ní život Jindřišky a její soci­ál­ní vzta­hy? Já osob­ně ve fil­mu roz­po­zná­vám dvě para­lel­ní linie, ovšem nevím moc proč a kam by měly vést. Jedna je samot­ná (pro Jindřišku kri­zo­vá) situ­a­ce, kte­rou by měla nějak vyře­šit, a dru­há je pak večer­ní pár­ty, na kte­rou je pozva­ná a sama v sobě nej­spíš řeší dile­ma, zda má jít spíš tam, ane­bo zůstat u řeše­ní finanč­ních pro­blé­mů. První pro­blém je samo­zřej­mě poměr­ně váž­ný a zvlášt­ní je dle mého názo­ru už samot­ný způ­sob, jak se Jindra roz­hod­ne jej řešit (odvézt náby­tek ke kama­rád­ce a násled­ně pod nátla­kem táty na své jmé­no napsat dal­ší půjč­ky), pro­to­že ono ani jed­no řeše­ní není zce­la rozum­né a pod­le mě ani odpo­ví­da­jí­cí nápa­dům dospě­lé­ho člo­vě­ka. Jo, to jsem zapo­mněl zmí­nit - hlav­ní posta­vě je ve fil­mu něco kolem 25 (kon­krét­ně zmi­ňu­je, že stu­du­je magis­t­ra), nicmé­ně se celou dobu se svo­jí kama­rád­kou cho­va­jí jako pat­nác­ti­le­té puber­ťač­ky. Naštěstí ke kon­ci se Jindřiška tro­chu vzcho­pí a my se dostá­vá­me ke dru­hé pří­bě­ho­vé lin­ce - pár­ty a soci­ál­ní vzta­hy. Tam nám film před­sta­vu­je Jindřiščina kama­rá­da Adama, kte­rý se vrá­til z Ameriky a se kte­rým chvil­ku cho­di­la. Otázka je ale proč? Celý ten­to seg­ment vrcho­lí jed­nou pusou, a odcho­dem z pár­ty. Během ní se ale nena­stí­ní jedi­né řeše­ní Jindřiščiny situ­a­ce a já tak vlast­ně nevím, jaký je vztah těch dvou situ­a­cí a proč tam ta pár­ty vůbec je. Nápad a výcho­zí situ­a­ce není za mě špat­ná, ale mys­lím, že gra­da­ce a „pár­ty“ je pod­le mě tro­chu nedo­ře­še­ná a mož­ná i uspě­cha­ná.

Konec kri­ti­zo­vá­ní. On ten film ve výsled­ku není až tak špat­ný. Je na něm vel­mi vidět, že základ­ní tvůr­čí tým neby­li lidé přes pade­sát a že se jed­ná o vel­mi moder­ní, až bych řekl „mla­dý“ film. A i přes všech­no, co jsem výše vyjme­no­val, se dle mého názo­ru se jed­ná o pove­de­né dílo zvláš­tě na debut. V pří­pa­dě, že by Vás tedy zají­ma­lo sou­čas­né dra­ma mla­dých auto­rů, smě­le se vydej­te do kina.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře