Studujete? Milujte komiksy? Hledáte báječnou publikaci, která vám ukáže, jak funguje mozek? Právě vám je určena novinka z pera neurovědkyně chorvatského původu jménem Hana Roš. Pojďte se na to společně se mnou podívat.
Téměř encyklopedický komiks pro mládež se zájmem o fungování mozku může oslovit i dospělé. Neurokomiks je jako mapa. Provede tě cestou tvého mozku, zavede tě do neuronového lesa, paměťových jeskyní i zámků plných podvodného chování. Ukáže ti, jak fungují receptory, neurony, neurotransmitery, co jsou axony, dendrity, synapse. Dozvíte se zajímavosti o jednom španělském neurovědci jménem Santiago Ramón Cajal, který je považován za otce neurovědy, ale také italský vědec Camielo Golgi, taktéž Nositel Nobelovy ceny. Také zde najdete informace, jak funguje dopamin, serotonin, acetylcholin, co je to plasticita mozku, jaká je paměť bezděčná i další druhy paměti. Také kdo je hipocampus, jak je to se vzpomínkami i to co pro naši neurovědu znamenal I.P.Pavlov.
Wau, to je jediné, co mně bezprostředně napadlo po dočtení tohoto neurokomiksu. Neskutečně úžasná kniha, která na první pohled vypadá, že je zde mnoho obrázků a málo textu, ale opak je pravdou. Mnoho zajímavostí i informací o našem mozku, jak fungují neurony, co je to synapse, dendrity či axony. Ilustrace jsou místy trochu strašidelné, ale díky tomu dodávají na autentičnosti. Při svých studiích na lékařské fakultě mě fascinovalo studium fyziologie. Kdybych si v té době přečetla tento komiks, rozhodně bych se tolik nenatrápila se studiem neurofyziologie, která je opravdu těžká.
Čeká vás naprosto fascinující grafický komiks, který dokázal proměnit jednu z vědních disciplín v úchvatné a zábavné dobrodružství. Hlavní hrdina je záhadně vcucnout do lidského mozku a stává se trosečník, který je v cizí zemi a musí projít přes spletité lesy, což zobrazuje neurony a musí sestoupit do jeskyně paměti. Při své cestě potkává různá strašidla, ale i vědce, kteří mu vysvětlují podstatu fungování mozku. Pak se vrací zpět. Vše se dozvíte pomocí metafor, které si zapamatujete mnohem lépe, než nějaké běžné definice a poučky z knížek. Provedení knihy je naprosto geniální. Černobílé strany jsou skvělé. Jedná se o komiks, který si přitáhne i ty čtenáře, kteří neradi čtou, ale komiks často vezmou, jak se říká na milost. Je to ideální kniha pro zvídavé laiky, studenty biologie, psychologie, ale i těm, kteří milují populárně-naučné knihy.
Ukázka z knihy:
Náš mozek je neuvěřitelně dobrý v hledání vzorců a souvislostí i v nahlížení pod povrch věcí..
Musíme si však dávat pozor, abychom si nevytvářeli příliš mnoho domněnek o tom, co nevíme. To je zlaté pravidlo vědy..
Charles Scott Sherrington byl britský fyziolog, který navrhl existenci synapse.
Eric Kandel byl rakousko-americký lékař, zkoumal různé druhy paměti.
Ó ne! Receptory jsou zavřené. Jsem uvězněný uvnitř buňky! No to se podívejte, co se nám podařilo ulovit. Vítejte na palubě. Jste v pořádku. Ne! To rozhodně nejsem. Ztratil jsem se v lese, spolkl mě neuron, s padákem jsem se snesl mezi hordu monster a teď jsem se málem utopil..
Co dalšího na mě čeká? A kdo jste vůbec vy? O co jde v téhle ponorce?
Uklidněte se příteli, tady jste v bezpečí. Jsem sir Alan Hodgkin a toto je ml kolega sir Andrew Huxley. Společně se snažíme přijít na to, jak v neuronech vzniká signál. Pojďte, ukážu vám to..
Podívejte: Elektřina! To je opravdové tajemství mozku. Popravdě, žádné tajemství to nebylo..
Už dlouho předtím, než se Golgi zadíval na neurony pod mikroskopem, bylo známo, že nervová soustava funguje jako elektrický stroj.
V 16.století jiný italský vědec zjistil, že svaly mohou být ovládány elektřinou. Luigi Galvani se zajímal o to, jaké účinky má elektřina na lidské tělo. Jednoho dne Galvani stáhl žábu, aby mohl s její kůží experimentovat se statickou elektřinou. Jeho asistent se pak kovovým skalpelem, ve kterém byl elektrický náboj dotkl obnaženého nervu. Přeskočila jiskra a noha mrtvé žáby sebou škubla, jako by byla živá. Galvani pokus opakoval s dalšími mrtvými těly. Jako jeden z prvních pochopil, že nervy vedou elektřinu. Přesto se mu za tento objev dostává jen málo uznání.
Několik slov o autorce:
Hana Roš je neurovědkyně chorvatského původu. Působí na Oxfordské universitě ve Velké Británii. Působí na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii.
Několik slov o ilustrátorovi:
Matteo Farinella je výtvarník specializující se na komiks a vědecké ilustrace. Stejně jako Hana Roš má titul Ph.D. z neurovědy.
Autorka: Hana Roš
Z anglického originálu Neurocomic přeložila Maria Arnoutovová
Ilustrace: Matteo Farinella
Žánr: metodická příručka
Vydáno: Vydal Portál, Praha, 2026
Počet stran: 152
Vazba knihy: vázaná
ISBN: 978-80-262-2395-5
Knihu můžete koupit zde:













(4,91 z 5)