Neurokomiks

eshop product detail

Studujete? Milujte komiksy? Hledáte báječ­nou pub­li­ka­ci, kte­rá vám uká­že, jak fun­gu­je mozek? Právě vám je urče­na novin­ka z pera neu­ro­věd­ky­ně chor­vat­ské­ho půvo­du jmé­nem Hana Roš. Pojďte se na to spo­leč­ně se mnou podí­vat. 

Téměř ency­klo­pe­dic­ký komiks pro mlá­dež se zájmem o fun­go­vá­ní moz­ku může oslo­vit i dospě­lé. Neurokomiks je jako mapa. Provede tě ces­tou tvé­ho moz­ku, zave­de tě do neu­ro­no­vé­ho lesa, pamě­ťo­vých jes­ky­ní i zám­ků plných pod­vod­né­ho cho­vá­ní. Ukáže ti, jak fun­gu­jí recep­to­ry, neu­ro­ny, neu­ro­transmi­te­ry, co jsou axo­ny, den­dri­ty, syna­pse. Dozvíte se zají­ma­vos­ti o jed­nom špa­něl­ském neu­ro­věd­ci jmé­nem Santiago Ramón Cajal, kte­rý je pova­žo­ván za otce neu­ro­vě­dy, ale také ital­ský vědec Camielo Golgi, tak­též Nositel Nobelovy ceny. Také zde najde­te infor­ma­ce, jak fun­gu­je dopa­min, sero­to­nin, ace­tyl­cho­lin, co je to plas­ti­ci­ta moz­ku, jaká je paměť bezděč­ná i dal­ší dru­hy pamě­ti. Také kdo je hipo­cam­pus, jak je to se vzpo­mín­ka­mi i to co pro naši neu­ro­vě­du zna­me­nal I.P.Pavlov.

Wau, to je jedi­né, co mně bez­pro­střed­ně napadlo po dočte­ní toho­to neu­ro­ko­mik­su. Neskutečně úžas­ná kni­ha, kte­rá na prv­ní pohled vypa­dá, že je zde mno­ho obráz­ků a málo tex­tu, ale opak je prav­dou. Mnoho zají­ma­vos­tí i infor­ma­cí o našem moz­ku, jak fun­gu­jí neu­ro­ny, co je to syna­pse, den­dri­ty či axo­ny. Ilustrace jsou mís­ty tro­chu stra­ši­del­né, ale díky tomu dodá­va­jí na auten­tič­nos­ti. Při svých stu­di­ích na lékař­ské fakul­tě mě fas­ci­no­va­lo stu­di­um fyzi­o­lo­gie. Kdybych si v té době pře­čet­la ten­to komiks, roz­hod­ně bych se tolik nena­trá­pi­la se stu­di­em neu­ro­fy­zi­o­lo­gie, kte­rá je oprav­du těž­ká.

Čeká vás napros­to fas­ci­nu­jí­cí gra­fic­ký komiks, kte­rý doká­zal pro­mě­nit jed­nu z věd­ních dis­ci­plín v úchvat­né a zábav­né dob­ro­druž­ství. Hlavní hrdi­na je záhad­ně vcuc­nout do lid­ské­ho moz­ku a stá­vá se tro­seč­ník, kte­rý je v cizí zemi a musí pro­jít přes sple­ti­té lesy, což zob­ra­zu­je neu­ro­ny a musí sestou­pit do jes­ky­ně pamě­ti. Při své ces­tě potká­vá různá stra­ši­dla, ale i věd­ce, kte­ří mu vysvět­lu­jí pod­sta­tu fun­go­vá­ní moz­ku. Pak se vra­cí zpět. Vše se dozví­te pomo­cí meta­for, kte­ré si zapa­ma­tu­je­te mno­hem lépe, než něja­ké běž­né defi­ni­ce a pouč­ky z kní­žek. Provedení kni­hy je napros­to geni­ál­ní. Černobílé stra­ny jsou skvě­lé. Jedná se o komiks, kte­rý si při­táh­ne i ty čte­ná­ře, kte­ří nera­di čtou, ale komiks čas­to vez­mou, jak se říká na milost. Je to ide­ál­ní kni­ha pro zví­da­vé lai­ky, stu­den­ty bio­lo­gie, psy­cho­lo­gie, ale i těm, kte­ří milu­jí populárně-naučné kni­hy.

Ukázka z kni­hy:

Náš mozek je neu­vě­ři­tel­ně dob­rý v hle­dá­ní vzor­ců a sou­vis­los­tí i v nahlí­že­ní pod povrch věcí..

Musíme si však dávat pozor, abychom si nevy­tvá­ře­li pří­liš mno­ho domně­nek o tom, co neví­me. To je zla­té pra­vi­dlo vědy..

Charles Scott Sherrington byl brit­ský fyzi­o­log, kte­rý navr­hl exis­ten­ci syna­pse.

Eric Kandel byl rakousko-americký lékař, zkou­mal růz­né dru­hy pamě­ti.

Ó ne! Receptory jsou zavře­né. Jsem uvěz­ně­ný uvnitř buň­ky! No to se podí­vej­te, co se nám poda­ři­lo ulo­vit. Vítejte na palubě. Jste v pořád­ku. Ne! To roz­hod­ně nejsem. Ztratil jsem se v lese, spol­kl mě neu­ron, s padá­kem jsem se sne­sl mezi hor­du mon­ster a teď jsem se málem uto­pil..

Co dal­ší­ho na mě čeká? A kdo jste vůbec vy? O co jde v téhle ponor­ce?

Uklidněte se pří­te­li, tady jste v bez­pe­čí. Jsem sir Alan Hodgkin a toto je ml kole­ga sir Andrew Huxley. Společně se sna­ží­me při­jít na to, jak v neu­ro­nech vzni­ká sig­nál. Pojďte, uká­žu vám to..

Podívejte: Elektřina! To je oprav­do­vé tajem­ství moz­ku. Popravdě, žád­né tajem­ství to neby­lo..

Už dlou­ho před­tím, než se Golgi zadí­val na neu­ro­ny pod mik­ro­sko­pem, bylo zná­mo, že ner­vo­vá sou­sta­va fun­gu­je jako elek­tric­ký stroj.

V 16.století jiný ital­ský vědec zjis­til, že sva­ly mohou být ovlá­dá­ny elektři­nou. Luigi Galvani se zají­mal o to, jaké účin­ky má elektři­na na lid­ské tělo. Jednoho dne Galvani stá­hl žábu, aby mohl s její kůží expe­ri­men­to­vat se sta­tic­kou elektři­nou. Jeho asi­s­tent se pak kovo­vým skal­pe­lem, ve kte­rém byl elek­tric­ký náboj dotkl obna­že­né­ho ner­vu. Přeskočila jis­kra a noha mrt­vé žáby sebou škub­la, jako by byla živá. Galvani pokus opa­ko­val s dal­ší­mi mrt­vý­mi těly. Jako jeden z prv­ních pocho­pil, že ner­vy vedou elektři­nu. Přesto se mu za ten­to objev dostá­vá jen málo uzná­ní.

Několik slov o autor­ce:

Hana Roš je neu­ro­věd­ky­ně chor­vat­ské­ho půvo­du. Působí na Oxfordské uni­ver­si­tě ve Velké Británii. Působí na Oxfordské uni­ver­zi­tě ve Velké Británii.

Několik slov o ilu­strá­to­ro­vi:

Matteo Farinella je výtvar­ník spe­ci­a­li­zu­jí­cí se na komiks a vědec­ké ilu­stra­ce. Stejně jako Hana Roš má titul Ph.D. z neu­ro­vě­dy.

Autorka: Hana Roš

Z ang­lic­ké­ho ori­gi­ná­lu Neurocomic pře­lo­ži­la Maria Arnoutovová

Ilustrace: Matteo Farinella

Žánr: meto­dic­ká pří­ruč­ka

Vydáno: Vydal Portál, Praha, 2026

Počet stran: 152

Vazba kni­hy: váza­ná

ISBN: 978-80-262-2395-5

Knihu může­te kou­pit zde:

Neurokomiks - Nakladatelství Portál