Ve vašem životě jste buď tím kdo je ponižovaný, nebo tím kdo ponižuje. Můžete protestovat, ale nikdy se nechováte k druhým jako k sobě rovným. Existují tu totiž věci, které vás řadí o proti druhému výše a nebo níže. Ale obvykle toto ponižování nevyplouvá na povrch, a proto se s ním zřídkakdy setkáme, i když o něm víme. Ale co takový Adolf Hitler, Benito Mussoliny a nebo hlavní hrdina našeho příběhu Alexander DeLarge…
Alex je vůdcem party, která páchá násilné činy. Příběh se odehrává v neurčité době, ale spíše se přikláníte k blízké budoucnosti. Tato doba trpí právě na skupinky lidí, kteří se vyžívají v ultranásilí a ničí životy obyčejným lidem. Alex je milovníkem vážné hudby a jeho nejoblíbenějším skladatelem je Ludwig van Bethoven. Celý film je protkán velmi osobitě upravenou vážnou hudbou. Ta příběhu dává nový rozměr a na některé situace se díváte více z nadhledu, což vám pomůže lépe pochopit samotný příběh.
První hodinka Mechanického pomeranče nám odkryje nejbestiálnější činy, které Alex a jeho drugové ( těchto neuanců je ve filmu přehršel ) spáchali. Film se zařadil mezi 5 nejkontroverznějších filmů všech dob. V Anglii byl dokonce za přehnanou naturalističnost zkritizován a sám Kubrick ho stáhl z promítání a prohlásil, že se tam odvysílá až po jeho smrti. Což se také stalo ( Kubrick zemřel r.1999 ).
Alex v podání bezchybného Malcolma McDowella ve své době vytvořil takovou malou módní revoluci. Jeho obdivovatelé si začali lepit umělou řasu a oblékat se stejně jako on. Všiml jsem si, že Alex má na rukávech přilepeny lidské oči, což působí trochu bizardně, ale má to symbolizovat jeho dosavadní převahu a nadvládu. Jakmile se po vraždě jedné ženy objevuje v cele, na rukávech už nemá nic.
Po relativně krátkém pobytu ve vězení se Alex díky své okázalosti dostává do institutu Ludovico ( zajímavá je podobnost se jménem jeho nejoblíbenějšího skladatele ). Stává se objektem na který se aplikuje experiment, při němž se má změnit na mírumilovného člověka. Díky metodě, při které mu pouští filmy zobrazující nasílí si postupně tvoří asociace s pocitem strachu a nevolnosti. Subjekt je vyléčen, ale přestává mít svobodu rozhodování, která patří mezi základní svobody člověka. Čili člověk, který projde touto „léčebnou kůrou“, ztrácí to co jej dělá člověkem.
Film má strhující děj a postupně se vracíme k místům a situacím ve kterých se Alex už jedou ocitl. Teď se dostává do opačné role. Do role kdy on je tím kdo je ponižován. Film má spoustu geniální myšlenek, já jsem vás chtěl navnadit těmi nejdůležitějšími. Pokud hledáte silný příběh a nebojíte se ultranásilí , tak se určitě do tohoto díla pana mistra Kubricka pusťte.
Info
Režie: Stanley Kubrick
Hrají: Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Philip Stone, Steven Berkoff, Adolf Hitler
Originální název: A clockwork orange
Zajímavosti: Stanley Kubrick řekl, že pokud by nebyl Malcolm McDowell k dispozici pro natáčení, film by nikdy nevzniknul. Sebevražedný skok z budovy z perspektivy Alexe byl natočen kamerou v plastovém boxu, který byl hozen ze střechy. Celkem si to vyžádalo 6 pokusů, než krabice přistála kamerou dolů. Známá scéna, ve které Alex zpívá a tancuje do písně „Signing in the Rain“ a zároveň bije tyčkou spisovatele a jeho ženu vznikala 4 dny. Kubrick strávil přesně tak dlouho experimentováním, a pořád se mu něco nelíbilo. Pak požádal, jestli by McDowell mohl kolem postav poletovat nebo tancovat a něco si prozpěvovat. Scéna se Kubrickovi tak líbila, že ihned z natáčení jeli s McDowellem domů a ihned koupili práva k písničce „Signing in the Rain“ za 10tis dolarů. Tu píseň si prý McDowell vybral pro svou improvizaci proto, že k ní jako jedné z mála znal slova. Kvůli scéně, kde Alexovi „čistí mozek“, má Malcolm McDowell panickou hrůzu z očních kapek.
