Noc v muzeu - i exponáty můžou obživnout

Larry Daley v posled­ní době vůbec nemá štěs­tí. Pracovně se mu neda­ří (pro­jekt vir­tu­ál­ní­ho gol­fo­vé­ho hříš­tě niko­ho neza­jí­má), vyha­zu­jí ho z bytu, neu­stá­le dostá­vá poku­ty za par­ko­vá­ní a jeho syn Nick si bere za vzor mat­či­na snou­ben­ce - nafou­ka­né­ho bur­zov­ní­ho mak­lé­ře s růz­ný­mi hi-tech pípát­ky na opasku, neboť pře­stá­vá vidět „hrdi­nu“ ve vlast­ním otci. Do toho mu býva­lá man­žel­ka ozna­mu­je, že nenajde-li si v nej­bliž­ší době prá­ci, zaká­že Larrymu vídat syna. Vybíravsost není luxu­sem, kte­rý si může nešťast­ný hrdi­na dovo­lit.

Vzápětí už ho vidí­me jako noč­ní­ho hlí­da­če v Přírodovědném muzeu, kte­ré­mu tři sta­ří­ci, prá­vě vyho­ze­ní před­chůd­ci, před odcho­dem domů nechá­va­jí zuby času řád­ně ožvý­ka­ný Manuál a přes rame­no trou­sí cosi ve smys­lu „Nikoho nevpouš­tět dovnitř, niko­ho nevy­pouš­tět ven!“ Ničemu z toho Larry nevě­nu­je pří­liš­nou pozor­nost.

Hlavní vchod se zaví­rá - pří­běh může začít!

Muzeum je zvlášt­ní mís­to a dělat v něm hlí­da­če není tako­vá „Havaj“, jak by se moh­lo zdát. Přes den polo­prázd­ná budo­va, ve kte­ré je sly­šet ako­rát rozzlo­be­ný a stá­le nespo­ko­je­ný hlas ředi­te­le McPheeho. Přes noc se ale muze­um zapl­ňu­je obživlý­mi expo­ná­ty, kte­ré si vět­ši­nou nemí­ní zacho­vá­vat his­to­ric­kou důstoj­nost. K vidě­ní, sly­še­ní a cítě­ní je T-Rex, pro­je­vu­jí­cí ště­ně­čí hra­vost, krve­žíz­ni­ví zástup­ci exo­tic­ké fau­ny, mini­a­tur­ní kov­bo­jo­vé a římští legi­o­ná­ři, Neandertálci, Teodor Roosevelt, indi­án­ská prin­cez­na, mumie mla­dé­ho fara­o­na a jed­na pro­tiv­ná opič­ka Dexter (ve sku­teč­nos­ti se jme­nu­je Crystal)... Vztahy s ní byly napja­té už od začát­ku, vze­šla z toho cel­kem sluš­ná fac­ko­va­ná. Ztratit prá­ci se Larrymu nechce. Ztratit syna - jakbys­met. Nezbývá, než se s tím poprat.

Jde o kla­sic­kou rodin­nou podí­va­nou. Kdosi kam­si utí­ká, kdo­si cosi volá, kdo­si jak­si dělá ksich­tí­ky (vět­ši­nou je to Ben Stiller), pár odleh­če­ných dia­lo­gů (Owen Wilson se osvěd­ču­je), žád­ný fekál­ní humor (RODINNÁ podí­va­ná). Navíc se po tvůr­cích ani nemů­že poža­do­vat his­to­ric­ká věro­hod­nost, tak­že je to pocho­pi­tel­ně svá­dě­lo bavit se prá­vě na účet his­to­rie. Baví se i divák. Proč také ne, když vidí obá­va­né­ho Atillu, jak bre­čí při vzpo­mín­ce na těž­ké dět­ství bez lás­ky a hře­ji­vé­ho slo­va, pozo­ru­je Neandertálce hlta­jí­cí pěnu z hasi­cí­ho pří­stro­je, domo­rod­ce z Velikonočního ost­ro­va, jež obje­vi­li zázrač­nou osvě­žu­jí­cí chuť žvý­ka­ček nebo Tyranosaura pobí­ha­jí­cí­ho v par­ku jako nej­lep­ší pří­tel člo­vě­ka?

Šlo z kniž­ní před­lo­hy Milana Trence dostat víc? To už se nedo­ví­me. Byl by výsle­dek lep­ší, kdy­by se režie ujal původ­ně oslo­ve­ný Chris Columbus mís­to Shawna Levyho? Ani to se nedo­ví­me. A chce­me to vůbec vědět?

Přestože „vel­ké finá­le“ půso­bí jako pozván­ka do muzea (návštěv­nost Národního muzea v New Yorku se údaj­ně zved­la o 20 % během násle­du­jí­cích prázd­nin po uve­de­ní fil­mu) a nápad „když spo­jí­me síly a bude­me stát při sobě, doká­že­me coko­liv“ není zrov­na nej­čer­s­tvěj­ší, film je ve výsled­ku doce­la kou­ka­tel­ný. Dětské pub­li­kum Noc v muzeu téměř jis­tě poba­ví. Od dospě­lých si navíc žádá jed­nu las­ka­vost - pří­liš nero­ze­bí­rat vidě­né, neboť hro­zí, že se před­čas­ně a potup­ně vrá­tí do DVD oba­lu.

• Název: Noc v muzeu (pův. angl. Night at the Museum)
• Žánr: Komedie / Rodinný / Fantasy
• Země: USA
• Rok: 2006
• Délka: 104 minut
• Režie: Shawn Levy
• Hrají: Ben Stiller, Carla Gugino, Dick Van Dyke, Mickey Rooney, Bill Cobbs, Jake Cherry, Ricky Gervais, Robin Williams, Kim Raver, Rami Malek, Pierfrancesco Favino, Charles Q. Murphy, Steve Coogan, Mizuo Peck, Matthew Harrison, Paul Rudd, Anne Meara, Meshach Peters, Brad Garrett, Owen Wilson