Papírová města (Paper Towns) - 55 %

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Středoškolák Quentin Jacobsen pat­ří mezi ty stu­den­ty, kte­ří nejsou ve ško­le pří­liš oblí­be­ní, ale jemu to vyho­vu­je a ani netou­ží po výji­meč­nos­ti. Tou je nao­pak jeho kama­rád­ka z mlá­dí Margo Roth Spiegelmanová. Quentin se s Margo sezná­mil, když se Margotina rodi­na před mno­ha lety pře­stě­ho­va­la do sou­sed­ství, ale jejich spo­leč­ná dob­ro­druž­ství skon­či­la, pro­to­že Quentin chtěl dál žít svůj život. Jednoho veče­ra se ale Margo opět setká s Quentinem a spo­leč­ně se vydá­va­jí na noč­ní misi. Bohužel od dal­ší­ho dne je Margo nezvěst­ná a Quentin se roz­hod­ne, že ji najde.

Předlohou ke scé­ná­ři byla kni­ha Papírová měs­ta od Johna Greena, jehož před­cho­zí kni­ha Hvězdy nám nepřá­ly byla zfil­mo­vá­na v roce 2014 a film byl úspěš­ný u kri­ti­ků i divá­ků.

Scénář k fil­mu napsa­li spo­leč­ně Scott Neustadter a Michael H. Weber. Jejich pří­běh je o nác­ti­le­tých stu­den­tech, kte­ří hle­da­jí ve svě­tě lás­ku a své mís­to. Zda se jim to poda­ří, uvi­dí divá­ci v kinech.

Do hlav­ní posta­vy Quentina obsa­di­li tvůr­ci fil­mu Nata Wolffa , kte­rý si zahrál i ve sním­ku Hvězdy nám nepřá­ly. Jako mla­dý herec se asi osvěd­čil, pro­to dostal v Papírových měs­tech hlav­ní roli. Postavu mla­dé­ho a neprů­boj­né­ho stu­den­ta zahrál pře­svěd­či­vě, dokon­ce mu lze uvě­řit i jeho rych­lou pro­mě­nu v akč­ní­ho hrdi­nu. Mladou dív­ku Margo ztvár­ni­la Cara Delevingne (S tvá­ří andě­la). Pro tuto hereč­ku je to tepr­ve čtvr­tý film, uvi­dí­me, jak se bude její kari­é­ra ubí­rat. V roli Margo před­ved­la solid­ní výkon, hlav­ně co se týká akč­ních scén. Výraznější jsou nao­pak kama­rá­di Quentina, Ben a Radar. Do jejich postav byli obsa­ze­ni Austin Abram a Justice Smith, kte­ří zahrá­li potrh­lé a nad­še­né stře­do­ško­lá­ky jako ze živo­ta, i s potřeš­tě­nos­tí. Postavy dal­ších stu­den­tů a dospě­lých jsou jenom dal­ší­mi lid­mi ze živo­ta stu­den­tů, kte­ří je sice mohou ovliv­nit, ale posled­ní slo­vo mají vždy naši hrdi­no­vé.

Na reži­sér­skou žid­li use­dl Jake Schreier (Robot a Frank). Ten má zku­še­nos­ti z natá­če­ní krát­kých fil­mů, reží­ro­val také hudeb­ní videa a rekla­my. Stopáž sním­ku je 110 minut, ale při někte­rých zdlou­ha­vých scé­nách jsem měla pocit, že je neko­neč­ný. Děj se totiž posu­nu­je doce­la poma­lu, oži­ví ho jen pár živěj­ších scén. A jak je u ame­ric­kých fil­mů zvy­kem, vyskyt­ne se ve fil­mu i tro­cha roman­ti­ky, i když cel­ko­vě to bude jen pár sekund.

Snímek je zařa­zen do žán­ru roman­tic­ké­ho a dra­ma­tic­ké­ho, což doce­la odpo­ví­dá, ale spí­še v leh­čí for­mě. Možná je ale oprav­du určen pro nác­ti­le­té, kte­ří mají s hlav­ní­mi hrdi­ny více spo­leč­né­ho, než dospě­lí s úpl­ně jiný­mi zájmy a pro­blémy.