Princess of the mlejn – pohádka, jakou svět neviděl – 65 %

(2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

Loading...

Právě dnes večer jsem byla poslá­na do Peškovky v Praze na pre­mi­é­ru diva­del­ní hry Princess of the mlejn, což je paro­die na pohád­ku Princezna ze mlej­na (1994) Zdeňka Trošky. Nové zpra­co­vá­ní původ­ně naiv­ní pohád­ky pro malé děti má na svě­do­mí sou­bor mla­dých diva­del­ní­ků kočov­né diva­del­ní spo­leč­nos­ti Ductus Deferens, kte­ří svou hru poja­li zce­la netra­dič­ně a roz­hod­li se zbou­rat veš­ke­ré hra­ni­ce. Podle vlast­ních slov sou­bo­ru jde o pohád­ku, jakou svět nevi­děl.

Mám ráda pohád­ky, zají­mám se také o hlub­ší ana­lý­zu pohád­ko­vých pří­bě­hů, ale tato insce­na­ce byla poně­kud jinou adap­ta­cí pohád­ky, než na jaké jsme zvyklí – urče­na výhrad­ně dospě­lé­mu pub­li­ku. Jak na mne tedy hra zapů­so­bi­la, ptá­te se? Představení je sil­ně sty­li­zo­va­né, nese v sobě prv­ky pun­ko­vé­ho kaba­re­tu, gro­tes­ky i post­mo­der­ní pohád­ky pro dospě­lé. Má poměr­ně sil­ně sexis­tic­ký nádech - titul­ní prin­cez­na je zde pou­ze objek­tem muž­ské tou­hy. Vizuál je pojat v moder­ním hávu, pre­zen­to­ván v sou­čas­ném, mís­ty až agre­siv­ně sati­ric­kém duchu. Zdá se, že spo­lek před­ně usi­lu­je o vib­ra­ce brá­nic divá­ka - celý sál se v pod­sta­tě po celou dobu hla­si­tě chech­tal. Tvůrci se nebo­jí ost­ré­ho humo­ru, vul­gár­ních replik ani ote­vře­ných sexu­ál­ních nará­žek. Není s podi­vem, že před­sta­ve­ní je pří­stup­né až od 18 let, kvů­li již zmí­ně­né­mu sexis­mu, sil­né­mu vul­ga­ris­mu, trans* prv­kům a cel­ko­vě pro­vo­ka­tiv­ní­mu ladě­ní. Součástí vystou­pe­ní je i hud­ba, čás­teč­ně repro­du­ko­va­ná, ale mís­ty rap­po­va­ná a zpí­va­ná. Vizuální strán­ku oži­vu­je barev­né osvět­le­ní, stro­bo­skop, umě­lý kouř a dojde i na kou­ře­ní ciga­ret, vaře­ní pika a šňu­pá­ní drog.

Připomeňme si obsah pohád­ky, kte­rý sou­bor popi­su­je tak­to:

„Mladý a švar­ný jinoch se vydá­vá do svě­ta s pev­ným roz­hod­nu­tím najít si svou prin­cez­nu. Jeho kro­ky ho zave­dou do čes­ké ves­ni­ce, kde žije se svým otcem krás­ná dív­ka. Mládenec se dív­ce líbí, namlu­ví mu pro­to, že v ryb­ní­ce je zakle­tá prin­cez­na a on zůstá­vá u její­ho otce jako pomoc­ník. To se nelí­bí míst­ním stra­ši­dlům, kte­rá si na krás­nou pan­nu děla­jí zálusk. Snaží se, seč jim síly sta­čí, aby moh­li pomo­cí kou­zel a intrik mla­dí­ka ze mlý­na vypu­dit bla bla bla. Dál už to zná­te nebo ne?“

Podle samot­ných auto­rů jde o absurd­ní dra­ma, uka­zu­jí­cí vše, co v pohád­ko­vém svě­tě nemů­že být vidě­no. Výkon her­ců je živel­ný, výraz­ně fyzic­ký, čas­to až klaun­sky pře­pja­tý – ale prá­vě to kore­spon­du­je s cel­ko­vou este­ti­kou „pohád­ky naru­by“. Za diva­del­ní sou­bor Ductus Deferens vystu­pu­je pod režij­ním vede­ním Davida Vyhnánka v roli mly­nár­ské dce­ry Elišky Berenika Anna Mikeschová, kte­rá tepr­ve v roce 2023 absol­vo­va­la čino­her­ní herec­tví na DAMU, ale již hra­je mimo jiné v Národním diva­dle a v Divadle v Dlouhé. Ve dvoj­ro­li jako chas­ník Jindřich i mly­nář se před­sta­ví Tomáš Čapek, kte­rý se diva­dlu věno­val již při svých stu­di­ích na vše­o­bec­ném gym­ná­ziu, DAMU absol­vo­val v roce 2022 a nyní jej lze vidět napří­klad v Městských diva­dlech praž­ských, ve Švehlovce nebo na Nové scé­ně Národního diva­dla. Mimo to zalo­žil jako prin­ci­pál sou­bor Ductus Deferens. Zeleného has­tr­ma­na hra­je Jan Staněk, kte­ré­ho divá­ci zna­jí ze seri­á­lů Král Šumavy, Kriminálka Anděl a Hrdina. Čertíka si zahrá­la Julie Stejskalová, kte­rá vystu­do­va­la Divadelní fakul­tu Akademie múzic­kých umě­ní v Praze, obor čino­her­ní herec­tví, a je zná­má pře­de­vším ze seri­á­lu Kriminálka Anděl.  Jako hra­bě se před­ve­de Marek Frňka, kte­rý je ved­le Tomáše Čapka spo­luza­kla­da­te­lem spo­leč­nos­ti Ductus Deferens, hos­tu­je ve Švandově diva­dle, dále také hos­tu­je v diva­dlech DJKT v Plzni, Činoherním klu­bu nebo v diva­dle Disk. Jeho prv­ní tele­viz­ní rolí byla posta­va Karla v Kukačkách.

Verdikt:

Princess of the mlejn není pohád­ka pro děti. Kdo by čekal poe­tic­kou ven­kov­skou roman­ci plnou víl a mlýn­ské roman­ti­ky, ten se záhy oct­ne v jiných vodách – tem­něj­ších, hluč­něj­ších, pro­vo­ka­tiv­něj­ších. Pokud ale máte zalí­be­ní v nových for­mách, absurd­ním dra­ma­tu a neotře­lých insce­nač­ních prv­cích,  moh­lo by vás toto před­sta­ve­ní oslo­vit – svým roz­mě­rem totiž pře­kra­ču­je běž­né diva­del­ní hra­ni­ce. Mne osob­ně hra poba­vi­la, čím spl­ni­la svůj účel, pro­to jsem se roz­hod­la dát krás­ných 65  %.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře