Pro pár dolarů navíc

Pro pár dolarů navíc (italsky: Per qualche dollaro in più) je spaghetti western z roku 1965, který natočil Sergio Leone. V hlavních rolích lovců odměn v něm vystupují Clint Eastwood a Lee Van Cleef, hlavního padoucha ztvárnil Gian Maria Volonté. Vedlejší roli sekundárního padoucha hraje německý herec Klaus Kinski. Film vznikl v mezinárodní koprodukci Itálie, západního Německa a Španělska. Ve Spojených státech byl film uveden v roce 1967 a je druhou částí tzv. dolarové trilogie.

Děj

Muž, kterému mnozí říkají Manco, je lovec odměn, což je profese, kterou sdílí bývalý armádní důstojník, plukovník Douglas Mortimer. Odděleně se dozvídají, že bezohledný, chladnokrevný bankovní lupič „El Indio“ byl svým gangem propuštěn z vězení a všichni jeho věznitelé až na jednoho byli povražděni. Zatímco Indio vraždí rodinu muže, který ho zajal, je ukázáno, že má u sebe hudební kapesní hodinky, které vzal ženě, jež se zastřelila, když ji znásilnil poté, co zavraždil jejího manžela. Tato událost Inda pronásleduje a on kouří návykovou drogu, která mu zamlžuje paměť.

Indio plánuje vyloupit banku v El Pasu, v níž je zamaskovaný trezor obsahující „téměř milion dolarů“. Manco přijíždí do města a uvědomí si Mortimera, který přijel dříve. Vidí, jak Mortimer záměrně uráží hrbáče Wilda, který banku prozkoumává. Manco se s Mortimerem střetne a poté, co se oba navzájem prostudují a každý se ujistí, že ten druhý neustoupí, rozhodnou se spolupracovat. Mortimer přesvědčí Manca, aby se přidal k Indiově bandě a „dostal ho mezi dva ohně“. Manco toho dosáhne tím, že navzdory Indiovu podezření osvobodí z vězení Indiova přítele.

Indio pošle Manca a tři další lidi vyloupit banku v nedalekém Santa Cruz. Manco tři lupiče zastřelí a vyšle falešný telegrafický poplach, aby vyburcoval šerifa z El Pasa a jeho oddíl, kteří jedou do Santa Cruz. Gang odstřelí zeď v zadní části banky v El Pasu a ukradne trezor, ale nedokáže ho otevřít. Groggy se zlobí, když se ze Santa Cruz vrátí jen Manco, ale Indio přijme Mancovu verzi událostí díky tomu, že Mortimer dal Mancovi přesvědčivou ránu. Parta odjíždí do malého pohraničního městečka Agua Caliente, kde na ně čeká Mortimer, který jejich cíl předvídal. Wild Mortimera pozná, což ho donutí ke střetu, jehož výsledkem je hrbáčova smrt, načež Mortimer nabídne Indiovi své služby, aby trezor otevřel bez použití výbušnin. Indio peníze zamkne do trezoru a řekne, že kořist si po měsíci rozdělí.

Manco a Mortimer se do trezoru vloupají a peníze ukryjí, jenže hned poté jsou chyceni a zbiti. Mortimer však zámek trezoru zajistil a Indio se domnívá, že peníze jsou stále tam. Později téže noci Indio pověří svého poručíka Niña, aby nožem patřícím Cuchillovi zabil muže, který hlídá Manca a Mortimera. Jakmile Niño vězně osvobodí, Indio prozradí, že celou dobu věděl, že jde o lovce odměn, popraví Cuchilla za údajnou zradu gangu a nařídí zbytku svých mužů, aby šli po Mancoovi a Mortimerovi, a doufá, že se všichni navzájem zabijí a on a Niño si budou moci peníze rozdělit jen mezi sebe. Groggy si však plán uvědomí a po zabití Niña donutí India otevřít trezor, který se ukáže být prázdný.

Nakonec poté, co s Mancem bandity zabijí, Mortimer zavolá India a zároveň prozradí jeho celé jméno. Mortimer zastřelí Groggyho, který se běží krýt, ale je odzbrojen Indiem, který hraje na kapesní hodinky a zároveň vyzve lovce odměn, aby si vzal zpět svou zbraň a zabil ho, až hudba skončí. Když však hudba skončí, začne znít stejná melodie z identických kapesních hodinek, které Manco uloupil Mortimerovi. Manco dá Mortimerovi svůj vlastní pásek a pistoli a řekne: „Teď začneme.“ Když hudba skončí, Mortimer vystřelí jako první a zabije Inda.

Mortimer získá hodinky z Indiovy ruky a Manco poznamená, že Mortimer je podobný ženě na fotografiích. Mortimer prozradí, že je její bratr (ve španělském dabingu otec), a s dokonanou pomstou odmítne svůj podíl z odměny a odejde. Manco nahází těla Indyho a jeho mužů do vozu, nakonec přidá i Groggyho tělo poté, co ho zabije, a odjíždí si pro odměny za všechny, přičemž se krátce zastaví, aby z úkrytu vyzvedl ukradené peníze.

Obsazení

-Clint Eastwood jako Manco (aka Manco): „Manco je mrtvý. Muž beze jména)

-Lee Van Cleef jako plukovník Douglas Mortimer

-Gian Maria Volonté jako El Indio

-Mario Brega jako Niño

-Mara Krupp jako manželka ředitele hotelu

-Luigi Pistilli jako Groggy

-Aldo Sambrell jako Cuchillo

-Klaus Kinski jako Wild

-Benito Stefanelli jako Hughie

-Panos Papadopoulos jako Sancho Perez

-Robert Camardiel jako nádražák z Tucumcari

-Josef Egger jako Starý prorok

-Antoñito Ruiz jako Fernando

-Tomas Blanco jako šerif z Tucumcari

-Lorenzo Robledo jako Tomaso, Indiův zrádce

-Dante Maggio jako Tesař v cele s El Indiem

-Werner Abrolat jako Slim, člen Indiova gangu

-Frank Braña jako Blackie, člen Indiova gangu

-José Canalejas jako Chico, člen Indiova gangu

-Rosemary Dexter jako Mortimerova sestra

-Fernando Di Leo jako hráč karet s doutníkem

-Jesús Guzmán jako kobercový podvodník ve vlaku

-Peter Lee Lawrence jako Mortimerův švagr

-Sergio Leone jako pískající lovec odměn

-Antonio Molino Rojo jako Frisco, člen Indiova gangu

-Ricardo Palacios jako majitel saloonu v Tucumcari

-Carlo Simi jako ředitel banky v El Pasu

Produkce

Vývoj

Po kasovním úspěchu filmu Pro hrst dolarů v Itálii chtěli režisér Sergio Leone a jeho nový producent Alberto Grimaldi zahájit výrobu pokračování. Protože Clint Eastwood nebyl ochoten se zavázat k druhému filmu dříve, než viděl první díl, tvůrci mu narychlo poslali italskou kopii filmu Per un pugno di dollari – protože verze v angličtině ještě neexistovala. Když hvězda zařídila premiérové promítání v CBS Production Center, ačkoli tamní diváci možná nerozuměli italsky, styl a akce je přesvědčily. Eastwood proto s návrhem souhlasil. Pro hlavní roli byl znovu osloven Charles Bronson, ale scénář pokračování se mu zdál příliš podobný prvnímu filmu. Místo něj roli přijal Lee Van Cleef. Eastwood za návrat do pokračování dostal 50 000 dolarů, zatímco Van Cleef 17 000 dolarů.

Scenárista Luciano Vincenzoni napsal film za devět dní. Leone však nebyl spokojen s některými dialogy ve scénáři a najal Sergia Donatiho, aby pracoval jako neúplatný scénárista.

Produkce

Film se natáčel v Tabernas ve španělské Almeríi, interiéry vznikaly v římských studiích Cinecittà. Scénograf Carlo Simi postavil v almerijské poušti městečko „El Paso“; to existuje dodnes, jako turistická atrakce Mini Hollywoodu. Městečko Agua Caliente, kam Indio a jeho banda prchají po přepadení banky, bylo ve skutečnosti Los Albaricoques, malé „pueblo blanco“ na Níjarské planině.

Postprodukce

Jelikož veškerý materiál filmu byl natočen MOS (tj. bez nahrávání zvuku v době natáčení), Eastwood a Van Cleef se vrátili do Itálie, kde dabovali dialogy a byly přidány zvukové efekty. Ačkoli je ve filmu výslovně uvedeno, že postava plukovníka Mortimera pochází z Karolíny, Van Cleef se rozhodl přednést své dialogy s rodným přízvukem z New Jersey, nikoli s jižanským přízvukem.

Hudba

Hudební doprovod složil Ennio Morricone, který s režisérem Leonem spolupracoval již na filmu Pro hrst dolarů. Pod Leoneho výslovným vedením začal Morricone psát hudbu ještě před začátkem natáčení, protože Leone často natáčel na hudbu přímo na place. Hudba je pozoruhodná svým prolínáním diegetických a nediegetických momentů prostřednictvím opakujícího se motivu, který vychází ze stejných kapesních hodinek patřících El Indiovi a plukovníku Mortimerovi. „Hudba, kterou hodinky vydávají, přenáší vaše myšlenky na jiné místo,“ řekl Morricone. „Samotná postava vystupuje prostřednictvím hodinek, ale pokaždé v jiné situaci.“

Soundtrackové album původně vydala v Itálii společnost RCA Italiana. Ve Spojených státech vydal coververzi Hugo Montenegro a také Billy Strange a Leroy Holmes, kteří vydali coververzi soundtrackového alba s původním americkým plakátem. Maurizio Graf nazpíval vokál „Occhio Per Occhio“/“Oko za oko“ na hudbu z narážky „Sixty Seconds to What?“. Grafovo vystoupení se ve filmu neobjevilo, ale bylo vydáno jako přílohová deska 45 RPM.

Všechny skladby napsal Ennio Morricone.

Seznam skladeb

Čís.NázevDélka

1. „La Resa Dei Conti „3:06

2. „Osservatori Osservati „2:01

3. „Il Vizio Di Uccidere „2:24

4. „Il Colpo „2:21

5. „Addio Colonnello „1:44

6.“Per Qualche Dollaro In Più „2:50

7. „Poker D’Assi „1:15

8. „Carillon „1:10

Vydání a přijetí

Box office

Pro pár dolarů navíc byl v Itálii uveden 30. prosince 1965 pod názvem Per Qualche Dollaro in Più.

Film se ukázal být komerčně ještě úspěšnější než jeho předchůdce. Do roku 1967 se stal nejvýdělečnějším filmem v Itálii s výdělkem 3,1 miliardy lir (5 milionů USD) ze 14 543 161 vstupenek.

Ve Španělsku byl film uveden 17. srpna 1966 pod názvem La muerte tenía un precio a stal se nejvýdělečnějším španělským filmem všech dob s výdělkem 272 milionů peset.

Ve francouzských pokladnách byl v roce 1966 sedmým nejnavštěvovanějším filmem.

V USA film debutoval 10. května 1967, čtyři měsíce po uvedení filmu Pro hrst dolarů, a vydělal 5 milionů dolarů.

Kritické přijetí

Zpočátku se mu dostalo průměrných recenzí od kritiků. Bosley Crowther z The New York Times řekl: „Skutečnost, že tento film je postaven tak, aby podporoval cvičení vrahů, zdůrazňoval zabijáckou bravuru a vyvolával radost ze zběsilých projevů smrti, je podle mého názoru ostrou obžalobou jako takzvané zábavy v dnešní době.“ Roger Ebert z Chicago Sun-Times film popsal jako „jedno velké staré westernové klišé za druhým“ a řekl, že „je složen ze situací, nikoliv ze zápletek“. Jeho frázovitý charakter ho okamžitě vystavil parodii a jedna následovala ještě téhož roku jako film Lando Buzzanca Pro pár dolarů méně (1966).

Od té doby popularita filmu vzrostla a zároveň získal více pozitivních ohlasů od současné kritiky. Webový agregátor recenzí Rotten Tomatoes uvádí 92 ppříznivé hodnocení s průměrnou známkou 8/10 na základě 36 recenzí. Shoda na webu zní: „S Clintem Eastwoodem v hlavní roli, Enniem Morriconem na hudbě a stylovou režií Sergia Leoneho si snímek Pro pár dolarů navíc zaslouží uznání jako žánrová klasika.“

V retrospektivní recenzi dolarové trilogie Paul Martinovic z Den of Geek uvedl: „Pro pár dolarů navíc je v trilogii často přehlížen, nešikovně zasazen mezi původní film a nejznámější z nich, ale sám o sobě je to ohromující film.“ Paolo Sardinas z MovieWebu řekl: „Eastwood do toho dává všechno a předvádí další kultovní výkon spolu s Lee Van Cleefem, který krade scény a pomáhá tomu, aby bylo Pro pár dolarů navíc dvakrát tak dobré jako jeho předchůdce.“ Filmový historik Richard Schickel se ve své biografii Clinta Eastwooda domníval, že jde o nejlepší film trilogie, a tvrdil, že je „elegantnější a komplexnější než Pro hrst dolarů a napínavější a sevřenější než Hodný, zlý a ošklivý“. Režisér Alex Cox považoval scénu v kostele za jednu z „nejstrašnějších smrtí“ všech westernů a Volontého Inda označil za „nejďábelštějšího westernového padoucha všech dob“.

Britský novinář Kim Newman uvedl, že film změnil pohled diváků na lovce odměn. Posunul je od „povolání, za které je třeba se stydět“, které má „(na žebříčku hodných občanů) ve westernu nižší postavení než ostrá karta“, k hrdinské úctyhodnosti.

---

• Zdroj: Anglická Wikipedie
• Photo © United Artists / Metro-Goldwyn-Mayer

---