Kritiky.cz > Speciály > Přelet nad kukaččím hnízdem

Přelet nad kukaččím hnízdem

Prelet
Prelet
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Přelet nad kukač­čím hníz­dem (One Flew Over the Cuckoo’s Nest) je ame­ric­ký psy­cho­lo­gic­ký komediálně-dramatický film reži­sé­ra Miloše Formana z roku 1975, nato­če­ný pod­le stej­no­jmen­né­ho romá­nu Kena Keseyho z roku 1962. Ve fil­mu hra­je Jack Nicholson roli Randla McMurphyho, nové­ho paci­en­ta v psy­chi­at­ric­ké léčeb­ně, a ve ved­lej­ších rolích se obje­vu­jí Louise Fletcherová, Will Sampson, Danny DeVito, Sydney Lassicková, William Redfield a také Christopher Lloyd a Brad Dourif ve svých fil­mo­vých debu­tech.

Natáčení zača­lo v led­nu 1975 a trva­lo tři měsí­ce, při­čemž se ode­hrá­va­lo v Salemu v Oregonu a oko­lí a také v záto­ce Depoe Bay na sever­ním pobře­ží Oregonu. Producenti se roz­hod­li natá­čet film v Oregonské stát­ní nemoc­ni­ci, sku­teč­né psy­chi­at­ric­ké léčeb­ně, pro­to­že zde se ode­hrá­val i děj romá­nu. Nemocnice stá­le fun­gu­je, ačko­li původ­ní budo­vy, kte­ré jsou ve fil­mu vidět, byly zbou­rá­ny.

Podle mno­hých je film Přelet nad kukač­čím hníz­dem jed­ním z nej­lep­ších fil­mů všech dob a je na 33. mís­tě žeb­říč­ku 100 let Amerického fil­mo­vé­ho insti­tu­tu.... 100 Movies.

Po fil­mu Stalo se jed­né noci z roku 1934 se jed­ná o dru­hý film, kte­rý zís­kal všech pět hlav­ních Oscarů (nej­lep­ší film, herec v hlav­ní roli, hereč­ka v hlav­ní roli, režie a scé­nář), což se poda­ři­lo až v roce 1991 fil­mu Mlčení jeh­ňá­tek. Získal také řadu Zlatých gló­bů a cen BAFTA. V roce 1993 byl film Kongresovou kni­hov­nou Spojených stá­tů ame­ric­kých ozna­čen za „kul­tur­ně, his­to­ric­ky nebo este­tic­ky význam­ný“ a vybrán k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru.

Děj

V roce 1963 je Randle McMurphy na ore­gon­ské pra­cov­ní far­mě obvi­něn ze zná­sil­ně­ní pat­nác­ti­le­té dív­ky. Aby se vyhnul těž­ké prá­ci, nechá se pře­vézt do psy­chi­at­ric­ké léčeb­ny. Oddělení ovlá­dá vrch­ní sest­ra Mildred Ratchedová, chlad­ná, pasiv­ně agre­siv­ní tyran­ka, kte­rá zastra­šu­je své paci­en­ty.

Mezi dal­ší paci­en­ty pat­ří mla­dý, úzkost­ný, kok­ta­vý Billy Bibbit; Charlie Cheswick, kte­rý má sklo­ny k záchva­tům vzte­ku; blouzni­vý, dět­ský Martini; výřeč­ný, potla­čo­va­ný homose­xu­ál Dale Harding; bojov­ný a vul­gár­ní Max Taber; epi­lep­ti­ci Jim Sefelt a Bruce Fredrickson; tichý, ale násil­nic­ky smýš­le­jí­cí Scanlon; vyso­ký, hlu­cho­ně­mý indi­án­ský „náčel­ník“ Bromden; a něko­lik dal­ších s chro­nic­ký­mi cho­ro­ba­mi.

Ratchedová pova­žu­je McMurphyho živou, vzpur­nou pří­tom­nost za ohro­že­ní své auto­ri­ty, na což rea­gu­je tím, že paci­en­tům zaba­vu­je a při­dě­lu­je ciga­re­ty a poza­sta­vu­je jim prá­vo hrát kar­ty. McMurphy se oci­tá v sou­bo­ji s Ratchedovou. Ukradne škol­ní auto­bus, ute­če s něko­li­ka paci­en­ty na pobře­ží Tichého oce­á­nu a povzbu­zu­je je, aby obje­vi­li své vlast­ní schop­nos­ti a nalez­li sebe­dů­vě­ru.

Poté, co mu ošet­řo­va­tel sdě­lí, že soud­cem sta­no­ve­ný časo­vý trest nepla­tí pro lidi, kte­ří jsou pova­žo­vá­ni za kri­mi­nál­ně nepří­čet­né, McMurphy naplá­nu­je útěk a povzbu­dí pri­má­ře Bromdena, aby pro­ho­dil vodo­lé­čeb­nou kon­zo­li oknem. Vyjde také naje­vo, že McMurphy, náčel­ník a Taber jsou jedi­ný­mi nechro­nic­ký­mi paci­en­ty nedob­ro­vol­ně umís­tě­ný­mi v ústa­vu; ostat­ní jsou samo­plát­ci a mohou kdy­ko­li ode­jít, ale bojí se to udě­lat. Poté, co Cheswick pro­puk­ne v záchvat a doža­du­je se svých ciga­ret, kte­ré mu Ratchedová při­dě­li­la na pří­děl, McMurphy se pohá­dá se zří­zen­ci a zasáh­ne Chief.

Ratchedová v důsled­ku této nekáz­ně pošle Chief, Cheswicka a McMurphyho do „šoko­vé díl­ny“. Zatímco čeka­jí na svůj trest, McMurphy nabíd­ne Náčelníkovi žvý­kač­ku a zjis­tí, že může mlu­vit a sly­šet, pro­to­že před­stí­ral hlu­cho­ně­most, aby se s nikým nemu­sel stý­kat. Poté, co je podro­ben elek­tro­kon­vul­ziv­ní tera­pii, se McMurphy vra­cí na oddě­le­ní a před­stí­rá, že má poško­ze­ný mozek, ale pak odha­lí, že léč­ba ho ješ­tě více odhod­la­la pora­zit Ratchedovou. McMurphy a pri­mář plá­nu­jí útěk, ale roz­hod­nou se uspo­řá­dat taj­ný vánoč­ní večí­rek pro své přá­te­le poté, co Ratchedová a ošet­řo­va­te­lé na noc ode­jdou.

McMurphy pro­pa­šu­je na oddě­le­ní dvě ženy, Candy a Rose, a láhve alko­ho­lu; pod­pla­tí stráž­né­ho Turkleho, aby to povo­lil. Po večír­ku se McMurphy a pri­mář chys­ta­jí k útě­ku a vyzvou Billyho, aby šel s nimi. Billy odmít­ne, ale požá­dá o „ran­de“ s Candy; McMurphy mu domlu­ví sex s ní. McMurphy a ostat­ní se opi­jí a McMurphy mís­to útě­ku s Náčelníkem usne.

Ráno při­jde Ratched a najde oddě­le­ní v nepo­řád­ku a vět­ši­nu paci­en­tů v bez­vě­do­mí. Objeví Billyho a Candy spo­lu a hod­lá Billyho pře­de vše­mi ztrap­nit. Billymu se poda­ří pře­ko­nat kok­tá­ní a posta­vit se Ratchedové. Když mu pohro­zí, že to řek­ne jeho mat­ce, Billy se pod jejím tla­kem zhrou­tí a zno­vu začne kok­tat. Ratchedová ho nechá umís­tit do lékař­ské ordi­na­ce. O chví­li poz­dě­ji McMurphy při poku­su o útěk oknem s pri­má­řem ude­ří sani­tá­ře, což při­mě­je ostat­ní sani­tá­ře k zása­hu. Mezitím Billy spáchá sebe­vraž­du tím, že si pod­říz­ne hrdlo roz­bi­tým sklem. Ratchedová se sna­ží situ­a­ci zmír­nit tím, že vyzve k pokra­čo­vá­ní den­ní­ho reži­mu jako obvykle, a roz­zu­ře­ný McMurphy Ratchedovou uškr­tí. Zdravotníci McMurphyho zkro­tí, čímž Ratchedovi zachrá­ní život.

O něja­ký čas poz­dě­ji má Ratched na krku orté­zu a mlu­ví sla­bým hla­sem a Harding nyní vede nyní již neza­vi­ně­né hra­ní karet. McMurphy není nikde k nale­ze­ní, což vede k fámám, že ute­kl. Později v noci šéf vidí, jak McMurphyho vra­ce­jí do poste­le. Pozdraví ho, nad­še­ný, že McMurphy dodr­žel slib, že bez něj neu­te­če, ale všim­ne si, že McMurphy nere­a­gu­je a je fyzic­ky ochablý, a na jeho čele obje­ví jizvy po lobo­to­mii. Šéf McMurphyho se slza­mi v očích obe­jme a řek­ne: „Půjdeš se mnou,“ načež ho udu­sí pol­štá­řem, čímž své­ho blíz­ké­ho pří­te­le euta­na­zu­je. Poté zved­ne z pod­la­hy vodo­lé­čeb­nou fon­tá­nu, roz­bi­je ji o oken­ní vra­ta a sám ute­če, zatím­co ostat­ní věz­ni, kte­ré pro­bu­dil zvuk tříš­tí­cí­ho se skla, ho pozo­ru­jí a povzbu­zu­jí.

Obsazení

-Jack Nicholson jako Randle Patrick „R.P.“ McMurphy

-Louise Fletcher jako zdra­vot­ní sest­ra Mildred Ratchedová

-Will Sampson jako „šéf“ Bromden

-William Redfield jako Dale Harding

-Brad Dourif jako Billy Bibbit

-Sydney Lassick jako Charlie Cheswicková

-Christopher Lloyd jako Max Taber

-Danny DeVito jako Martini

-Dean Brooks jako dr. John Spivey

-William Duell jako Jim Sefelt

-Vincent Schiavelli jako Bruce Frederickson

-Michael Berryman jako Ellis

-Alonzo Brown jako obslu­ha Miller

-Mwako Cumbaka jako obslu­ha Warren

-Nathan George jako Attendant Washington

-Marya Small jako Candy

-Scatman Crothers jako Noční hlí­dač Turkle

-Phil Roth jako Woolsey

-Louisa Moritz jako Rose

-Peter Brocco jako plk. Matterson

-Delos V. Smith Jr. jako vězeň Scanlon

-Josip Elic jako vězeň Bancini

-Mimi Sarkisian jako sest­ra Pilbowová

-Ted Markland jako Hap Arlich

Produkce

Název pochá­zí z říkan­ky, kte­rou náčel­ní­ko­vi Bromdenovi v dět­ství čet­la jeho babič­ka a kte­rá je v kni­ze zmí­ně­na:

Vintery, min­te­ry, pří­bo­ry, kuku­ři­ce,

Jablko seme­no a jabl­ko trn­ka,

Drát, šípek, zámek váp­no

Tři husy v hej­nu

Jedna letě­la na východ

Jedna letě­la na západ

A jed­na pře­le­tě­la kukač­čí hnízdo.

Herec Kirk Douglas - kte­rý ztvár­nil roli McMurphyho v broadwa­yské diva­del­ní ver­zi romá­nu Kena Keseyho z let 1963-64 - zakou­pil prá­va na zfil­mo­vá­ní pří­bě­hu a deset let se sna­žil pře­nést ho na vel­ké plát­no, ale nepo­da­ři­lo se mu najít stu­dio, kte­ré by bylo ochot­né ho nato­čit. Nakonec pro­dal prá­va své­mu syno­vi Michaelu Douglasovi, kte­ré­mu se poda­ři­lo film pro­sa­dit, ale star­ší Douglas, kte­ré­mu v té době bylo téměř šede­sát, byl pro roli McMurphyho pova­žo­ván za pří­liš staré­ho. Gene Hackman, James Caan, Marlon Brando a Burt Reynolds byli také zva­žo­vá­ni, ale všich­ni čty­ři roli odmít­li a nako­nec ji dostal osmatři­ce­ti­le­tý Jack Nicholson. Douglas při­ve­dl Saula Zaentze jako kopro­du­cen­ta.

První sce­náris­ta fil­mu Lawrence Hauben sezná­mil Douglase s dílem Miloše Formana, jehož čes­ko­slo­ven­ský film Hoří, má panen­ko z roku 1967 měl urči­té kva­li­ty, kte­ré odrá­že­ly cíle sou­čas­né­ho scé­ná­ře. Forman při­le­těl do Kalifornie, pro­bral scé­nář strán­ku po strán­ce a nastí­nil, co by udě­lal, na roz­díl od jiných oslo­ve­ných reži­sé­rů, kte­ří neby­li tak vstříc­ní. Forman v roce 2012 napsal: „Pro mě [pří­běh] nebyl jen lite­ra­tu­rou, ale sku­teč­ným živo­tem, živo­tem, kte­rý jsem pro­žil v Československu od své­ho naro­ze­ní v roce 1932 do roku 1968. Komunistická stra­na byla moje sest­ra Ratchedová, kte­rá mi říka­la, co smím a nesmím dělat; co smím nebo nesmím říkat; kam smím a nesmím jít; dokon­ce i to, kým jsem a nejsem.“

Zaentz, náru­ži­vý čte­nář, cítil ke Keseymu náklon­nost, a tak po prv­ním Haubenově poku­su požá­dal Keseyho, aby napsal scé­nář. Kesey se podí­lel na počá­teč­ních fázích vývo­je scé­ná­ře, ale po tvůr­čích nesho­dách s pro­du­cen­ty ohled­ně obsa­ze­ní a úhlu pohle­du na vyprá­vě­ní odstou­pil; nako­nec podal na pro­duk­ci žalo­bu a vyhrál soud­ní vyrov­ná­ní.

Hal Ashby, kte­rý byl zpo­čát­ku zva­žo­ván jako reži­sér, navr­hl do role McMurphyho Jacka Nicholsona. Nicholson nikdy před­tím ten­to typ role nehrál. Produkce se kvů­li Nicholsonovu roz­vr­hu zpoz­di­la asi o šest měsí­ců. Douglas poz­dě­ji v jed­nom roz­ho­vo­ru pro­hlá­sil, že „se to uká­za­lo jako vel­ké požeh­ná­ní: dalo nám to šan­ci správ­ně obsa­dit herec­ký ansám­bl.“

Casting

Jako prv­ní byl obsa­zen Douglasův nej­star­ší pří­tel Danny DeVito, kte­rý si v roce 1971 zahrál v mimob­roadwa­yské insce­na­ci jed­no­ho z paci­en­tů, Martiniho, kte­ré­ho hra­je i v násle­du­jí­cím fil­mu. Náčelník Bromden, kte­ré­ho hrál Will Sampson, byl nale­zen na zákla­dě dopo­ru­če­ní Mela Lamberta (kte­rý ztvár­nil správ­ce pří­sta­vu ve scé­ně s rybo­lo­vem), obchod­ní­ka s oje­tý­mi auty, s nímž se Douglas sezná­mil při letu leta­dlem, když mu Douglas řekl, že do role chtě­jí „vel­ké­ho chla­pa“. Lambertův otec čas­to pro­dá­val auta indi­án­ským zákaz­ní­kům a o půl roku poz­dě­ji zavo­lal Douglasovi, aby mu řekl: “

Do role Billyho Bibbita byl zva­žo­ván Bud Cort.

Miloš Forman zva­žo­val do role Candy Shelley Duvallovou; sho­dou okol­nos­tí se ona, Nicholson a Scatman Crothers (kte­rý ztvár­nil Turklea) poz­dě­ji obje­vi­li v hlav­ním obsa­ze­ní fil­mo­vé adap­ta­ce Osvícení z roku 1980. Při pro­mí­tá­ní fil­mu Zloději jako my (1974), aby zjis­til, zda se na roli hodí, ho zau­ja­la Louise Fletcherová, kte­rá měla ved­lej­ší roli, pro roli sest­ry Ratchedové. Společný zná­mý, cas­tingo­vý reži­sér Fred Roos, již dří­ve zmí­nil jmé­no Fletcherové jako mož­nou vari­an­tu. Přesto trva­lo čty­ři nebo pět schůzek trva­jí­cích více než rok (během nichž byla role nabíd­nu­ta dal­ším hereč­kám, napří­klad Jeanne Moreau, Colleen Dewhurst, Ellen Burstyn, Angele Lansbury, Anne Bancroft a Geraldine Page), než Fletcherová roli sest­ry Ratchedové zís­ka­la. Její posled­ní kon­kurz se konal kon­cem roku 1974 za účas­ti Formana, Zaentze a Douglase. Den po Vánocích jí její agent zavo­lal, že ji 4. led­na oče­ká­va­jí v Oregonské stát­ní nemoc­ni­ci v Salemu, kde má začít zkou­šet.

V roce 2016 Fletcherová vzpo­mí­na­la, že Nicholsonův plat byl „obrov­ský“, zatím­co zby­tek her­ců pra­co­val na úrov­ni nebo blíz­ko ní. Odpracovala 11 týd­nů a vydě­la­la 10 000 dola­rů před zda­ně­ním.

Zkoušky

Před zahá­je­ním natá­če­ní začal 4. led­na 1975 v Oregonu týden zkou­šek, během nichž her­ci sle­do­va­li paci­en­ty při jejich kaž­do­den­ní ruti­ně a na sku­pi­no­vé tera­pii. Jack Nicholson a Louise Fletcherová byli také svěd­ky pro­vá­dě­ní elek­tro­kon­vul­ziv­ní tera­pie na jed­nom z paci­en­tů.

Natáčení

Natáčení zača­lo v led­nu 1975 a skon­či­lo při­bliž­ně o tři měsí­ce poz­dě­ji a natá­če­lo se v Salemu ve stá­tě Oregon a jeho oko­lí a také v pobřež­ním měs­tě Depoe Bay ve stá­tě Oregon.

Producenti se roz­hod­li natá­čet film v Oregonské stát­ní nemoc­ni­ci, sku­teč­né psy­chi­at­ric­ké léčeb­ně, pro­to­že zde se ode­hrá­val i děj romá­nu. Ředitel nemoc­ni­ce Dean Brooks natá­če­ní pod­po­ro­val a nako­nec si ve fil­mu zahrál posta­vu dok­to­ra Johna Spiveyho. Brooks kaž­dé­mu z her­ců určil paci­en­ta, kte­ré­ho měli stí­no­vat, a někte­ří her­ci dokon­ce v noci spa­li na oddě­le­ní. Chtěl také do štá­bu začle­nit své paci­en­ty, s čímž pro­du­cen­ti sou­hla­si­li. Douglas vzpo­mí­ná, že tepr­ve poz­dě­ji zjis­til, že mno­zí z nich jsou kri­mi­nál­ně nemoc­ní.

Jelikož Forman nedo­vo­lil her­cům vidět natá­če­cí den, ved­lo to k tomu, že k němu her­ci ztra­ti­li důvě­ru, a také Nicholson začal pochy­bo­vat o svém výko­nu. Douglas pře­svěd­čil Formana, aby Nicholsonovi něco uká­zal, což se mu poda­ři­lo, a vrá­til tak her­ci důvě­ru.

Haskell Wexler byl pro­puš­těn jako kame­ra­man a nahra­dil ho Bill Butler. Wexler se domní­val, že důvo­dem jeho pro­puš­tě­ní je sou­běž­ná prá­ce na doku­men­tu Underground, v němž se při skrý­vá­ní před záko­nem natá­če­ly roz­ho­vo­ry s radi­kál­ní mili­tant­ní sku­pi­nou Weather Underground. Forman však uve­dl, že Wexlerovy služ­by ukon­čil kvů­li umě­lec­kým nesho­dám. Wexler i Butler byli za film Přelet nad kukač­čím hníz­dem nomi­no­vá­ni na Oscara za nej­lep­ší kame­ru, ačko­li Wexler řekl, že v tom fil­mu „byla jen asi minu­ta nebo dvě minu­ty, kte­ré jsem nena­to­čil“.

Podle Butlera Nicholson odmí­tl s Formanem mlu­vit: „....[Jack] s Milošem vůbec nemlu­vil, mlu­vil jen se mnou.“

Produkce pře­kro­či­la původ­ní roz­po­čet 2 mili­o­ny dola­rů a pře­kro­či­la časo­vý plán, ale Zaentz, kte­rý film osob­ně finan­co­val, doká­zal zís­kat roz­díl díky půjč­ce od své spo­leč­nos­ti Fantasy Records. Celkový roz­po­čet pro­duk­ce se vyšpl­hal na 4,4 mili­o­nu dola­rů.


  • Photo © United Artists
  • Zdroj: Anglická Wikipedie

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,58555 s | počet dotazů: 264 | paměť: 72304 KB. | 24.04.2024 - 17:33:02