Projekt 100 - Georges Méliès (1861–1938)

Méliès se naro­dil roku 1861 do rodi­ny boha­té­ho továr­ní­ka vyrá­bě­jí­cí­ho obuv. Již během mlá­dí se u něj zača­lo pro­je­vo­vat jis­té nadá­ní pro výtvar­né umě­ní. Když jej otec vyslal do Anglie vyu­čit se obchod­ní­kem, Méliès zde obje­vil pro­slu­lá eska­mo­tér­ská diva­dla a začal roz­ví­jet svou vášeň pro kouz­la a tri­ky. Po návra­tu do Francie začal vystu­po­vat jako ilu­zi­o­nis­ta pod pseu­do­ny­mem Doktor Mélius. Na kon­ci 80. let 19. sto­le­tí zalo­žil nejen rodi­nu, ale zakou­pil i eska­mo­tér­ské diva­dlo RobertHoudin. Aby pový­šil sta­tut ilu­zi­o­nis­tů, zalo­žil v roce 1891 aka­de­mii věno­va­nou tomu­to řemeslu. Ve vol­ném čase se rov­něž věno­val tvor­bě poli­tic­kých kari­ka­tur pro spo­le­čen­sky sati­ric­ký plá­tek La Griffe.

Když brat­ři Lumièrové uspo­řá­da­li prv­ní veřej­nou fil­mo­vou pro­jek­ci v paříž­ském Grand Café, Méliès se na pozvá­ní otce brat­ří Lumièrů, se kte­rým se dob­ře znal, rov­něž zúčast­nil a novou tech­no­lo­gií byl nad­šen. Okamžitě se pus­til do výro­by vlast­ní kame­ry, zalo­žil vlast­ní pro­dukč­ní znač­ku Star Film a nato­čil prv­ní fil­mo­vé poku­sy sil­ně ovliv­ně­né jeho eska­mo­tér­skou pra­xí. O rok poz­dě­ji dokon­ce na své zahra­dě vybu­do­val fil­mo­vý ate­li­ér, kte­rý lze pova­žo­vat za prv­ní ate­li­ér své­ho dru­hu na svě­tě. Zde pod jeho ruka­ma vzni­ka­ly prv­ní fil­my se spe­ci­ál­ní­mi efek­ty, na kte­ré se ve své tvor­bě spe­ci­a­li­zo­val, díky nimž byl pře­zdí­ván „fil­mo­vý kou­zel­ník“ („le ciné­ma­gi­ci­en“) a kte­ré byly tak pří­znač­né pro ranou kine­ma­to­gra­fii zaklá­da­jí­cí se na atrak­ci. Mélièsovy fil­my sla­vi­ly vel­ký úspěch v Evropě i Spojených stá­tech, kde jeho ame­ric­ký kon­ku­rent Edison v hoj­ném počtu šířil pirát­ské kopie Cesty na Měsíc.

Počátkem desá­tých let minu­lé­ho sto­le­tí však už Mélièsova este­ti­ka v důsled­ku pro­měn kine­ma­to­gra­fie a pří­cho­du nové gene­ra­ce fil­mo­vých tvůr­ců zača­la vychá­zet z módy. V roce 1913 zavřel své ate­li­é­ry, pře­stal se věno­vat fil­mo­vé tvor­bě a vět­ši­nu svých fil­mů defi­ni­tiv­ně spá­lil. Namísto toho se začal věno­vat diva­dlu. Když však diva­dlo RobertHousin za vál­ky zavře­li a násled­ně zbou­ra­li za úče­lem pro­dlou­že­ní bul­vá­ru Haussmann, zadlu­že­ný Méliès pra­co­val jako pro­da­vač ve stán­ku s hrač­ka­mi a cuk­ro­vin­ka­mi na nádra­ží Montparnasse, kde jej po něko­li­ka letech zapo­mně­ní obje­vi­li novi­ná­ři. V roce 1929 prv­ní gene­ra­ce fil­mo­vých nad­šen­ců, tzv. „cine­fi­lů“, zor­ga­ni­zo­va­la jako hold slav­nost­ní pro­jek­ci Mélièsových fil­mů, nicmé­ně vzhle­dem k tomu, že fil­mo­vý kou­zel­ník v momen­tě zkla­má­ní vět­ši­nu svých fil­mů spá­lil, pro­gram byl vel­mi ome­ze­ný. O dva roky poz­dě­ji se reži­sé­ro­vi dostá­vá i ofi­ci­ál­ní­ho vyzna­me­ná­ní Légion d´honneur. Rok před vypuk­nu­tím dru­hé svě­to­vé vál­ky Georges Méliès umí­rá.

Popis Foto