Rambo II

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Rambo: First Blood Part II je ame­ric­ký akč­ní film z roku 1985, kte­rý reží­ro­val George P. Cosmatos a na scé­ná­ři se podí­lel Sylvester Stallone, kte­rý si zde také zopa­ko­val svou roli vete­rá­na viet­nam­ské vál­ky Johna Ramba. Jedná se o pokra­čo­vá­ní fil­mu První krev (1982) a je dru­hým dílem série Rambo, po němž násle­du­je Rambo III. V hlav­ních rolích se obje­vu­jí Richard Crenna, kte­rý si zopa­ko­val svou roli plu­kov­ní­ka Sama Trautmana, dále Charles Napier, Julia Nickson a Steven Berkoff.

Děj fil­mu je inspi­ro­ván pro­ble­ma­ti­kou váleč­ných zajat­ců a pře­ži­vších ve Vietnamu. Ve fil­mu se Rambo dosta­ne z věze­ní na zákla­dě doho­dy s ame­ric­kou vlá­dou, aby zdo­ku­men­to­val mož­nou exis­ten­ci pohře­šo­va­ných váleč­ných zajat­ců ve Vietnamu, ale s přís­ným roz­ka­zem neza­chra­ňo­vat je. Když se Rambo roz­ka­zům vze­pře, je opuš­těn a při záchra­ně váleč­ných zajat­ců se musí opět spo­leh­nout na své vlast­ní bru­tál­ní bojo­vé schop­nos­ti.

Navzdory smí­še­ným recen­zím se film Rambo: První krev - část II stal celo­svě­to­vým kasov­ním trhá­kem, na kte­rý se v USA pro­da­lo odha­dem 42 mili­o­nů vstu­pe­nek. Stal se jed­ním z nej­u­zná­va­něj­ších a nej­pa­mát­něj­ších dílů série, kte­rý inspi­ro­val nespo­čet rip-offů, paro­dií, video­her a napo­do­be­nin. Časopis Entertainment Weekly zařa­dil film na 23. mís­to své­ho žeb­říč­ku „Nejlepších rocko­vých fil­mů posled­ních 25 let“.

Obsah filmu

Tři roky po udá­los­tech v Hope ve Washingtonu navští­ví býva­lé­ho zele­né­ho bare­ta ame­ric­ké armá­dy Johna Ramba ve ven­kov­ském pra­cov­ním věze­ní jeho býva­lý veli­tel mise a sta­rý pří­tel plu­kov­ník Sam Trautman. Válka ve Vietnamu již ofi­ci­ál­ně skon­či­la, veřej­nost však stá­le více zne­po­ko­ju­jí zprá­vy o tom, že ve Vietnamu zůsta­la v nepřá­tel­ském zaje­tí malá sku­pi­na ame­ric­kých váleč­ných zajat­ců. Aby uklid­ni­la své poža­dav­ky na akci, schvá­li­la ame­ric­ká vlá­da samo­stat­nou infil­trač­ní misi, kte­rá má tyto zprá­vy potvr­dit. Rambo sou­hla­sí s pod­nik­nu­tím ope­ra­ce výmě­nou za milost. V Thajsku je odve­zen na setká­ní s mar­šá­lem Murdockem, byro­kra­tem, kte­rý na ope­ra­ci dohlí­ží. Rambo je dočas­ně při­jat zpět do ame­ric­ké armá­dy a je instru­o­ván, aby pou­ze foto­gra­fo­val pode­zře­lý zaja­tec­ký tábor a neza­chra­ňo­val žád­né zajat­ce ani neza­sa­ho­val pro­ti nepřá­tel­ské­mu per­so­ná­lu, pro­to­že je po návra­tu zís­ká lépe vyba­ve­ný extrakč­ní tým.

Během výsad­ku se Rambovi zamo­tá padák a pře­trh­ne se, v důsled­ku čehož při­jde o zbra­ně a vět­ši­nu vyba­ve­ní a zůsta­ne mu jen nůž, luk a šípy. Setkává se s při­dě­le­ným kon­tak­tem, mla­dým viet­nam­ským zpra­vo­daj­ským agen­tem jmé­nem Co Bao, kte­rý zaří­dí, aby je míst­ní sku­pi­na říč­ních pirá­tů odvez­la pro­ti prou­du řeky. Když dora­zí do tábo­ra, Rambo spat­ří jed­no­ho ze zajat­ců při­vá­za­né­ho ke kůlu ve tva­ru kří­že a pone­cha­né­ho napo­spas osu­du, a pro­ti roz­ka­zu ho zachrá­ní. Během útě­ku je obje­ví viet­nam­ské jed­not­ky a napad­ne je obr­ně­ný dělo­vý člun; to způ­so­bí, že se pirá­ti obrá­tí pro­ti nim a odha­lí, že vymě­ni­li věr­nost Vietnamcům a hod­la­jí je za odmě­nu vydat. Rambo zabi­je pirá­ty a zni­čí dělo­vý člun pomo­cí RPG, zatím­co váleč­ný zaja­tec a Co Bao dopla­vou do bez­pe­čí. Krátce před­tím, než dora­zí na mís­to vyzved­nu­tí, Rambo požá­dá Co, aby zůstal. Murdock naří­dí záchran­né­mu vrtu­l­ní­ku, aby záchran­nou akci pře­ru­šil s tím, že Rambo poru­šil jeho roz­ka­zy.

Co Bao sle­du­je, jak jsou Rambo a váleč­ný zaja­tec zaja­ti a vrá­ce­ni do tábo­ra. Když ho Trautman kon­fron­tu­je, Murdock mu pro­zra­dí, že nikdy neměl v úmys­lu váleč­né zajat­ce zachrá­nit, a vysvět­lí mu, že Kongres oče­ká­val, že Rambo nic nena­jde, a že i kdy­by našel, Murdock by ho pros­tě nechal zemřít, aby se nemu­sel tou­to zále­ži­tos­tí dále zabý­vat. Trautmanovi pak řek­ne, že bude z mise odvo­lán, aby se nepo­kou­šel Rambovi pomo­ci na vlast­ní pěst.

Rambo se dozví­dá, že sovět­ské jed­not­ky spo­lu­pra­cu­jí s viet­nam­skou armá­dou. Je vyslý­chán míst­ní spoj­kou, pod­plu­kov­ní­kem Podovským, a jeho pra­vou rukou, ser­žan­tem Jušinem. Poté, co se Podovskij ze zachy­ce­ných depe­ší dozví o Rambově misi, poža­du­je, aby Rambo odvy­sí­lal Murdockovi zprá­vu, v níž ho varu­je před dal­ší­mi záchran­ný­mi mise­mi pro zajat­ce. Mezitím Co pro­nik­ne do tábo­ra v přestro­je­ní za pro­sti­tut­ku a ukry­je se pod cha­tr­čí, kde je Rambo mučen elek­tric­ký­mi šoky. Rambo odmí­tá spo­lu­pra­co­vat, ale ustou­pí, když je vězeň, kte­ré­ho se sna­žil zachrá­nit, ohro­žen. Rambo pří­mo vyhro­žu­je Murdockovi, pře­mů­že Sověty a s pomo­cí Co ute­če z tábo­ra. Rambo sou­hla­sí, že Co odve­ze do Spojených stá­tů, a polí­bí se. Když se opět dají do pohy­bu, zaú­to­čí na dvo­ji­ci malá viet­nam­ská jed­not­ka a Co je při úto­ku zabi­ta. Rozzuřený Rambo vojá­ky postří­lí a pohřbí Co v bahně.

Rambo se zlo­mí a pomo­cí nože a luku sys­te­ma­tic­ky likvi­du­je počet­né sovět­ské a viet­nam­ské vojá­ky, kte­ré na něj posí­lá jed­no­ho po dru­hém - viet­nam­ské­ho důstoj­ní­ka, kte­rý Co zabil, dokon­ce vyho­dí do vzdu­chu výbuš­ným šípem. Poté, co pře­ži­je nálet bare­lo­vé bom­by svr­že­né na Jušina z vrtu­l­ní­ku, Rambo vyle­ze na palu­bu a vyho­dí Jušina z kabi­ny ven, kde ho zabi­je. Pilot je pod pohrůž­kou střel­né zbra­ně donu­cen vystou­pit a Rambo pře­bí­rá říze­ní. Zpustoší zaja­tec­ký tábor a zlik­vi­du­je zby­tek nepřá­tel­ských sil, načež osvo­bo­dí zajat­ce a zamí­ří na přá­tel­ské úze­mí v Thajsku. Podovsky, kte­rý je pro­ná­sle­du­je ve vrtu­l­ní­ku, zdán­li­vě sestře­lí vrtu­l­ník a jde na věc. Rambo před­stí­rá havá­rii a pomo­cí rake­to­me­tu leta­dlo zni­čí; Podovského zabi­je.

Když se Rambo vra­cí se zajat­ci na základ­nu, (poté, co pomo­cí kulo­me­tu z vrtu­l­ní­ku zni­čí Murdockovu kan­ce­lář) kon­fron­tu­je vydě­še­né­ho mar­šá­la s nožem v ruce; poža­du­je, aby Murdock zachrá­nil zbý­va­jí­cí zajat­ce. Trautman se sna­ží Ramba pře­svěd­čit, aby se vrá­til domů, když byl omi­lost­něn. Když Rambo odmít­ne, Trautman se ho zeptá, co chce. Rozzlobený Rambo odpo­ví, že chce jen to, aby jeho země milo­va­la své vojá­ky stej­ně jako vojá­ci ji. Trautman se Ramba zeptá, jak teď bude žít, na což Rambo struč­ně odpo­ví: „Ze dne na den“. Na to se spus­tí titul­ky fil­mu a Rambo odchá­zí do dál­ky.

Výroba

Vývoj a psaní

Vývoj pokra­čo­vá­ní fil­mu První krev začal v roce 1983, kdy spo­leč­nost Carolco Pictures pro­da­la zahra­nič­ní dis­tri­buč­ní prá­va dis­tri­bu­to­rům v Evropě a Japonsku a původ­ně naplá­no­va­la uve­de­ní fil­mu na pro­si­nec 1984. Později byl ter­mín pře­su­nut na 1. srp­na 1985. Producenti zva­žo­va­li, že Rambo bude mít part­ne­ra v záchran­né misi váleč­ných zajat­ců. Producenti údaj­ně chtě­li, aby Rambova part­ne­ra hrál John Travolta, ale Stallone ten­to nápad veto­val. Lee Marvinovi (kte­rý byl zva­žo­ván do role plu­kov­ní­ka Trautmana v prv­ním fil­mu) byla nabíd­nu­ta role mar­šá­la Murdocka, ale odmí­tl ji, což ved­lo k tomu, že roli ztvár­nil Charles Napier.

James Cameron napsal prv­ní ver­zi pod názvem První krev II: Mise. (Camerona mu dopo­ru­čil David Giler, kte­rý se bez náro­ku na hono­rář podí­lel na scé­ná­ři k prv­ní­mu fil­mu). Cameronův scé­nář měl stej­nou základ­ní struk­tu­ru jako prv­ní film, ale měl posta­vu Rambova pomoc­ní­ka.

Stallone poz­dě­ji vzpo­mí­nal:

Myslím, že James Cameron je vyni­ka­jí­cí talent, ale pod­le mě byla důle­ži­tá poli­ti­ka, napří­klad pra­vi­co­vý postoj Trautmana a jeho neme­sis Murdocka, v kon­tras­tu s Rambovou zjev­nou neutra­li­tou, kte­rá je pod­le mě vysvět­le­na v Rambově závě­reč­né řeči. Uvědomuji si, že jeho pro­slov na kon­ci mohl způ­so­bit mili­o­nům divá­ků pras­ká­ní žilek v očních bul­vách jejich nad­měr­ným pro­tá­če­ním, ale uve­de­né poci­ty mi sdě­li­lo mno­ho vete­rá­nů. ... [Také] v původ­ní před­lo­ze trva­lo téměř 30-40 stran, než byla zahá­je­na jaká­ko­li akce, a Rambovi byl part­ne­rem tech­nic­ký pomoc­ník. Do scé­ná­ře se tedy nevklá­da­la jen poli­ti­ka. Byla tam také jed­no­duš­ší dějo­vá linie. Pokud James Cameron řek­ne něco víc, pak si uvě­do­mí, že teď špat­ně pla­ve pozpát­ku v bazé­nu lží.

Před začát­kem natá­če­ní Stallone absol­vo­val muči­vé tré­nin­ky, aby si vybu­do­val doko­na­lou musku­la­tu­ru. Scénárista David J. Moore v doku­men­tár­ním fil­mu In Search of the Last Action Heroes z roku 2019 řekl: „Tady je chlap, kte­rý šel pro­ti prou­du ve všem, co kdy dělal. Tady je chlap, kte­rý se sám pro­mě­nil, doslo­va vyrý­so­val své vlast­ní tělo do toho­to soš­né­ho, sval­na­té­ho exem­plá­ře.“

Natáčení

Film se natá­čel od červ­na do srp­na 1984 a natá­čel se na loka­cích ve stá­tě Guerrero v Mexiku a v Thajsku. Během natá­če­ní byl při jed­né z fil­mo­vých explo­zí nešťast­nou náho­dou zabit pra­cov­ník pro spe­ci­ál­ní efek­ty Clifford P. Wenger, Jr.

• Zdroj: Anglická wiki­pe­die
•  Photo © Carolco Entertainment

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře