Rambo: První krev

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Rambo: První krev (zná­mý také pod názvem Rambo: First Blood) je ame­ric­ký akč­ní film z roku 1982, kte­rý reží­ro­val Ted Kotcheff a na scé­ná­ři se podí­lel Sylvester Stallone, kte­rý si také zahrál hlav­ní roli vete­rá­na viet­nam­ské vál­ky Johna Ramba. Spolu s ním ve fil­mu hra­jí Richard Crenna jako Rambův men­tor Sam Trautman a Brian Dennehy jako šerif Will Teasle a jed­ná se o prv­ní díl série Rambo, po němž násle­do­val film Rambo: První krev - část II.

Film je nato­čen pod­le stej­no­jmen­né­ho romá­nu Davida Morrella z roku 1972, o jehož adap­ta­ci se v 70. letech neú­spěš­ně pokou­še­lo mno­ho reži­sé­rů a stu­dií. Ve fil­mu se Rambo, pro­blé­mo­vý a nepo­cho­pe­ný viet­nam­ský vete­rán, musí spo­leh­nout na své bojo­vé schop­nos­ti a doved­nos­ti pře­žít, když musí po sérii bru­tál­ních udá­los­tí pře­žít masiv­ní hon na poli­cii a vlád­ní jed­not­ky poblíž měs­teč­ka Hope ve stá­tě Washington.

Film Rambo byl ve Spojených stá­tech uve­den 22. říj­na 1982. Navzdory počá­teč­ním smí­še­ným recen­zím byl film kasov­ně úspěš­ný a v poklad­nách kin vydě­lal 156 mili­o­nů dola­rů. V roce 1985 se také stal prv­ním holly­wo­od­ským trhá­kem uve­de­ným v Číně a až do roku 2018 držel rekord v počtu pro­da­ných vstu­pe­nek na ame­ric­ký film. Od své­ho uve­de­ní do kin byl film První krev kri­ti­ky zno­vu hod­no­cen, při­čemž mno­zí vyzdvi­ho­va­li role Stalloneho, Dennehyho a Crenny a uzná­va­li jej jako vliv­ný film v akč­ním žán­ru.

Úspěch fil­mu dal vznik­nout fran­ší­ze, kte­rá se sklá­dá ze čtyř pokra­čo­vá­ní (na všech se Stallone podí­lel jako spo­lu­au­tor scé­ná­ře a v hlav­ní roli), ani­mo­va­né­ho tele­viz­ní­ho seri­á­lu a řady komik­sů, romá­nů, video­her a také bolly­wo­od­ské­ho rema­ku.

Obsah filmu

Veterán viet­nam­ské vál­ky John Rambo hle­dá své­ho staré­ho kama­rá­da, aby se dozvě­děl, že jeho pří­tel zemřel v před­cho­zím roce na rako­vi­nu způ­so­be­nou půso­be­ním Agent Orange během vál­ky.

Rambo při­jíž­dí do malé­ho měs­teč­ka Hope ve stá­tě Washington. Je zadr­žen měst­ským šeri­fem Willem Teaslem, kte­rý Ramba pova­žu­je za tulá­ka a nechtě­nou pří­těž. Teasle nabíd­ne Rambovi sve­ze­ní, a když se Rambo zeptá na ces­tu k bis­tru, Teasle mu řek­ne, že bis­tro je tři­cet mil po dál­ni­ci. Poté Ramba odve­ze na okraj měs­ta a řek­ne mu, že Portland, kam Rambo původ­ně řekl, že má namí­ře­no, leží pří­mo před ním. Teasle pak Ramba vysa­dí a odje­de. Když se Rambo poku­sí vrá­tit, Teasle ho zatkne kvů­li obvi­ně­ní z potul­ky, kla­de­ní odpo­ru při zatý­ká­ní a drže­ní skry­té­ho nože.

Teasleho poli­cis­té pod vede­ním sadis­tic­ké­ho zástup­ce Arta Galta Ramba týra­jí, což v něm vyvo­lá­vá vzpo­mín­ky na muče­ní, kte­ré zažil jako váleč­ný zaja­tec ve Vietnamu. Když se ho poku­sí na sucho oho­lit břitvou, Rambo se zlo­mí, pře­mů­že hlíd­ku, zís­ká zpět svůj nůž a pro­bo­ju­je se z poli­cej­ní sta­ni­ce, načež ukrad­ne motor­ku a uprch­ne do lesa. Teasle zor­ga­ni­zu­je pát­ra­cí sku­pi­nu s auto­ma­tic­ký­mi zbra­ně­mi, psy a vrtu­l­ní­kem. Poté, co spat­ří Ramba, jak se pokou­ší slézt ze ská­ly nad poto­kem, Galt se vze­pře Teasleho roz­ka­zům a poku­sí se Ramba z vrtu­l­ní­ku zastře­lit. Rambo si uvě­do­mí, že je snad­nou kořis­tí, sko­čí z úte­su a dopad­ne na větev stro­mu, při­čemž si pora­ní pra­vou ruku. Když se ho Galt stá­le sna­ží zastře­lit, poda­ří se Rambovi nezra­ně­nou rukou hodit kámen, kte­rý roz­bi­je čel­ní sklo vrtu­l­ní­ku a způ­so­bí, že pilot na chví­li ztra­tí kon­t­ro­lu nad vrtu­l­ní­kem. Galt, kte­rý si sun­dal bez­peč­nost­ní postroj, aby zís­kal lep­ší úhel pro střel­bu, ztra­tí rov­no­váhu a osu­do­vě se zří­tí do skal pod sebou.

S pomo­cí dale­ko­hle­du Teasle iden­ti­fi­ku­je Galtovu mrt­vo­lu a pří­sa­há pomstu. Rambo se sna­ží Teasleho a jeho muže pře­svěd­čit, že Galtova smrt byla neho­da a že už nechce mít žád­né pro­blémy, ale poli­cis­té zahá­jí pal­bu a pro­ná­sle­du­jí ho do lesa. Vzápětí vyjde naje­vo, že Rambo je býva­lý zele­ný baret a obdr­žel Medaili cti, ale Teasle, kte­rý se chce pomstít, odmí­tá pře­dat pát­rá­ní stát­ní poli­cii. Rambo jed­no­ho po dru­hém za pou­ži­tí par­ty­zán­ské tak­ti­ky nele­tál­ně zkro­tí zástup­ce pomo­cí impro­vi­zo­va­ných nástraž­ných sys­té­mů a holých rukou, dokud nezů­sta­ne jen Teasle. Když Teasleho pře­mů­že a drží mu nůž pod krkem, Rambo mu řek­ne, že je mohl všech­ny zabít a že mu hod­lá „uspo­řá­dat vál­ku, kte­ré neu­vě­ří“, pokud Teasle nene­chá všech­no pla­vat.

Na pomoc Teaslemu je při­vo­lá­na stát­ní poli­cie a Washingtonská národ­ní gar­da, spo­lu s Rambovým men­to­rem a býva­lým veli­te­lem, plu­kov­ní­kem Samem Trautmanem. Trautman potvr­dí, že Rambo je odbor­ník na par­ty­zán­ský boj a pře­ži­tí v divo­či­ně, což jsou doved­nos­ti, kte­ré si osvo­jil během inten­ziv­ních bojů ve Vietnamu; jako tako­vý radí, aby Rambo pro­klou­zl skrz peri­me­tr a ute­kl do ved­lej­ší­ho měs­ta - čímž by situ­a­ci zne­škod­nil - a poz­dě­ji se mohl v kli­du vzdát. Teasle je pře­svěd­čen, že Rambo je v bez­na­děj­né pře­si­le, a roz­hod­ně odmí­tá. Dovolí Trautmanovi, aby se s Rambem spo­jil - poli­cej­ní vysí­lač­kou, kte­rou při útě­ku ukra­dl - a poku­sil se ho pře­svěd­čit, aby se pokoj­ně vzdal. Rambo Trautmana pozná­vá, ale odmí­tá se vzdát, odsu­zu­je Teasleho a jeho zástup­ce za jejich týrá­ní a pozna­me­ná­vá, že „prv­ní tek­la krev“.

Při poku­su pro­klouz­nout kor­do­nem je Rambo pře­kva­pen mla­dí­kem na lovu; pře­mů­že ho, ale odmít­ne mu ublí­žit, a ten pak zalar­mu­je úřa­dy. Oddíl Národní gar­dy zastih­ne Ramba u vcho­du do opuš­tě­né­ho dolu. Proti roz­ka­zu pou­ži­jí rake­tu, zava­lí vchod a Ramba zdán­li­vě zabi­jí. Rambo pře­ži­je a najde jinou ces­tu ven, une­se záso­bo­va­cí vůz s kulo­me­tem M60 a muni­cí a vrá­tí se do měs­ta. Aby odlá­kal pozor­nost pro­ná­sle­do­va­te­lů, Rambo vyho­dí do vzdu­chu ben­zi­no­vou pum­pu, vystří­lí vět­ši­nu elektři­ny ve měs­tě a zni­čí obchod se zbra­ně­mi poblíž poli­cej­ní sta­ni­ce. Trautman, kte­rý ví, že šerif se s Rambem nemů­že měřit, se sna­ží Teasleho pře­svěd­čit k útě­ku, ale je igno­ro­ván, pro­to­že šerif jde Ramba zabít sám.

Rambo spat­ří Teasleho na stře­še poli­cej­ní sta­ni­ce a sve­dou krát­kou pře­střel­ku, kte­rá kon­čí tím, že je Teasle postře­len a pro­pad­ne střeš­ním oknem. Když se ho Rambo chys­tá zabít, obje­ví se Trautman a varu­je Ramba, že pokud se nevzdá, bude zabit, a při­po­me­ne mu, že je posled­ním pře­ži­vším z jeho elit­ní jed­not­ky Zelených bare­tů. Rambo se zhrou­tí v slzách a vyprá­ví o svých trau­ma­tic­kých zážit­cích: jak viděl své přá­te­le umí­rat ve Vietnamu, jak kvů­li své­mu sta­vu nemohl zastá­vat prá­ci, jak s ním kru­tě zachá­ze­li jeho ame­rič­tí spo­lu­ob­ča­né, když se vrá­til domů, a jak na něj země, pro kte­rou tolik obě­to­val, zapo­mně­la. Teasle je pře­ve­zen do nemoc­ni­ce, zatím­co Rambo se Trautmanovi po utě­še­ní a potvr­ze­ní vzdá­vá.

Výroba

V roce 1972 kou­pil Lawrence Turman ze spo­leč­nos­ti Columbia Pictures prá­va na film First Blood za 175 000 dola­rů. Režie se měl ujmout Richard Brooks, kte­rý zamýš­lel, že film bude ale­go­rií na roz­díl­né vní­má­ní vete­rá­nů dru­hé svě­to­vé vál­ky a vál­ky ve Vietnamu ze stra­ny Američanů, při­čemž šerif Teasle bude vykres­len sym­pa­tič­tě­ji než v romá­nu. Film měl kon­čit tím, že Teasle naří­dí svým mužům, aby odho­di­li zbra­ně a poku­si­li se s Rambem domlu­vit, kte­rý by byl poté smr­tel­ně postře­len nezná­mým útoč­ní­kem. Brooks plá­no­val začít natá­čet První krev v Novém Mexiku v pro­sin­ci 1972. K rea­li­za­ci fil­mu nedo­šlo, pro­to­že stá­le pro­bí­ha­la vál­ka ve Vietnamu a Brooks od pro­jek­tu odstou­pil.

Poté John Calley zakou­pil prá­va u Warner Bros Pictures za 125 000 dola­rů s tím, že do role Ramba obsa­dí buď Roberta De Nira, nebo Clinta Eastwooda. Scénář napsal Walter Newman a reží­ro­vat měl Martin Ritt. Film měl kri­ti­zo­vat ame­ric­kou vojen­skou kul­tu­ru a jako zápo­rá­ka vylí­čit plu­kov­ní­ka Trautmana, při­čemž Rambo i Teasle měli na kon­ci fil­mu zemřít. O režii fil­mu uva­žo­va­li také Sydney Pollack a Martin Bregman, při­čemž Bregman najal Davida Rabea, aby napsal scé­nář. Po Bregmanově odcho­du zva­žo­val režii Rabeova scé­ná­ře Mike Nichols.

William Sackheim a Michael Kozoll napsa­li v roce 1977 scé­nář, kte­rý se měl stát zákla­dem koneč­né­ho fil­mu, při­čemž původ­ně zamýš­le­li, že film bude reží­ro­vat John Badham. Producent Carter DeHaven kou­pil Sackheimův a Kozollův scé­nář od Warner Bros. za 375 000 dola­rů. DeHaven zajis­til jako finanč­ní­ka spo­leč­nost Cinema Group a jako reži­sé­ra najal Johna Frankenheimera, při­čemž pro­duk­ce měla začít v Georgii. To byla také prv­ní ver­ze scé­ná­ře, ve kte­ré Rambo film pře­žil. Projekt se však opět zasta­vil poté, co dis­tri­bu­to­ra Filmways kou­pi­la spo­leč­nost Orion Pictures.

V roce 1981 kou­pi­la spo­leč­nost Carolco Pictures prá­va na film První krev od Warner Bros. za 375 000 dola­rů a Sackheimův a Kozollův scé­nář za 125 000 dola­rů. Mario Kassar a Andrew G. Vajna ze spo­leč­nos­ti Anabasis Investments usi­lo­va­li o film jako o prv­ní pro­duk­ci své­ho stu­dia Carolco Pictures finan­co­va­nou z „vlast­ních zdro­jů“. Ted Kotcheff, kte­rý se na pro­jek­tu podí­lel už v roce 1976, se vrá­til poté, co mu Kassar a Vajna nabíd­li finan­co­vá­ní jed­no­ho z jeho pro­jek­tů. Kotcheff nabí­dl roli Johna Ramba Sylvesteru Stallonemu a herec ji při­jal poté, co si během víken­du pře­če­tl scé­nář.

V letech od vydá­ní Morrellovy kni­hy byly stu­di­ím před­klá­dá­ny růz­né scé­ná­ře adap­to­va­né pod­le této kni­hy, ale tepr­ve když se Stallone roz­ho­dl do pro­jek­tu zapo­jit, došlo nako­nec k jeho rea­li­za­ci. Doba, kte­rá uply­nu­la od kon­ce vál­ky ve Vietnamu, a Stalloneho hvězd­ná síla po úspě­chu fil­mů o Rockym mu umož­ni­ly pře­psat scé­nář tak, aby posta­va Johna Ramba byla sym­pa­tič­těj­ší. Zatímco pod­le Morrellovy kni­hy posta­va Ramba zabi­la mno­ho svých pro­ná­sle­do­va­te­lů a pod­le Kozollovy a Sackheimovy před­lo­hy zabil šest­náct lidí, ve fil­mu Rambo pří­mo nezpů­so­bí smrt žád­né­ho poli­cis­ty ani pří­sluš­ní­ka národ­ní gar­dy. Stallone se také roz­ho­dl nechat Ramba ve fil­mu pře­žít, mís­to aby zacho­val konec kni­hy, kde umí­rá. Byla nato­če­na scé­na sebe­vraž­dy, ale Kotcheff a Stallone se roz­hod­li, že se Rambo na Trautmanovo nalé­há­ní vzdá. Stallone pro­ve­dl odha­dem sedm revi­zí scé­ná­ře. Kotcheff si vyžá­dal dal­ší prá­ce na scé­ná­ři, kte­ré pro­ved­li Larry Gross a David Giler.

• Photo © Orion Pictures Corporation
• Zdroj: Wikipedie

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře