Ranhojič - 65 %

V 11. sto­le­tí se v Anglii stej­ně jako v celé západ­ní Evropě sna­ži­li s nemo­ce­mi popa­so­vat bra­dý­ři. Trhání zubů, napra­vo­vá­ní kos­tí a tajem­né lek­tva­ry, jejichž účin­ky byly čas­to vel­mi pro­ble­ma­tic­ké, to byl základ­ní arze­nál doved­nos­tí těch­to před­chůd­ců léka­řů. Když se malý Robert Cole (Tom Payne) setká­vá s bra­dý­řem Henry Kroftem (Stellan Skarsgård), má k jeho schop­nos­tem nejdří­ve respekt, ale postup­ně si uvě­do­mu­je nedo­ko­na­lost jeho léčeb­ných metod. Kdesi ve východ­ních zemích v měs­tě Isfahánu však je ško­la, kde léčí a vzdě­lá­vá své žáky věhlas­ný Ibn Síná (Ben Kingsley). Robert se za ním vydá­vá a k usku­teč­ně­ní své­ho snu musí pře­jít na jiné vyzná­ní. Stává se Židem Jišajem ben Benjaminem. Dostat se mezi žáky uzná­va­né­ho hakí­ma není snad­né, ale poda­ří se a během krát­ké­ho času si mezi nimi najde arab­ské i židov­ské přá­te­le. Setkává se také s dív­kou Rebeccou (Emma Rigby), kte­rou poznal už během ces­ty pouš­tí. Rebeccu při­vez­li do Isfahánu jako nevěs­tu pro boha­té­ho Žida a zdá se, že žád­ný milost­ný romá­nek s Jišajem nebu­de mít budouc­nost. Ibn Síná je výraz­nou auto­ri­tou nejen ve ško­le, ale také pro samot­né­ho šáha Ala ad-Daula (Olivier Martinez). Tento respek­to­va­ný a kru­tý vla­dař ve své oso­bě pre­zen­tu­je sta­ré zvyk­los­ti i sna­hu se odli­šo­vat. Ibn Síná i jeho žáci pra­cu­jí pod jeho ochra­nou, vyu­ží­va­jí kni­hov­nu a sta­ra­jí se o nemoc­né. Společnost kolem Ibn Síná má však také odpůr­ce stej­ně jako má své nepřá­te­le samot­ný šách. Zamoření měs­ta Černou smr­tí moru není jedi­ným nebez­pe­čím, kte­ré musí pře­ko­nat.

Osudy výraz­ných osob­nos­tí jsou láka­vé pro lite­rár­ní nebo fil­mo­vé zpra­co­vá­ní. Že je lékař­ské pro­stře­dí a osu­dy léka­řů láka­vé pro divá­ky, to ostat­ně doká­za­la úspěš­nost TV seri­á­lů Nemocnice na kra­ji měs­ta i Sanitka. Samotné nemoc­nič­ní pro­stře­dí však není tím nej­vět­ším láka­dlem. Divák chce vidět pří­běh, kde může sle­do­vat vývoj a život­ní tra­ble hlav­ní­ho hrdi­ny nebo něko­li­ka postav. Nelze se divit, že si osu­dy před­chůd­ců sou­čas­ných léka­řů vybral pro svůj román Ranhojič i ame­ric­ký spi­so­va­tel Noah Gordon. Jak už to v romá­nech bývá, na osu­dech fik­tiv­ní posta­vy Roberta Colea uka­zu­je pomě­ry ve stře­do­vě­ké spo­leč­nos­ti a sou­čas­ně při­bli­žu­je výraz­nou osob­nost Ibn Síná, zná­mé­ho jako Avicena. Rozsáhlý pří­běh zachy­cu­jí­cí různá mís­ta stře­do­vě­ké Anglie a osman­ské říše v 11. sto­le­tí. Chudé pro­stře­dí osad ang­lic­ké­ho ven­ko­va umož­ní pro­vo­zo­vat řemes­lo bra­dý­ři i jeho učed­ní­ku. Cesta do Osmanské říše a život v Isfahánu při­bli­žu­je zvyk­los­ti měs­ta i v šáho­vě palá­ci. Román měl u čte­ná­řů vel­ký ohlas a zau­jal také fil­ma­ře.

Německý sce­náris­ta Jan Berger vychá­zel z kniž­ní před­lo­hy, ale upra­vil pří­běh tak, aby se vešel do 155 minut. Ke změ­nám došlo už v začát­cích pří­bě­hu, kde se chla­pec Robert setká­vá se smr­tí. Období pozná­vá­ní pri­mi­tiv­ních lékař­ských prak­tik i exis­tenč­ní pro­blémy bra­dýř­ské pro­fe­se mají dosta­teč­ný pro­stor. Převažují scé­ny z chu­din­ských osad a nejsou zachy­ce­ny žád­né spo­ji­tos­ti se spo­le­čen­ský­mi pro­blémy té doby. Cesta na východ je rych­lá a jedi­ným důvo­dem, proč je jí věno­vá­no něko­lik scén, je před­sta­ve­ní jedi­né důle­ži­té žen­ské posta­vy ve fil­mu. Dívka Rebecca vná­ší do pří­bě­hu špet­ku roman­ti­ky a také pohled na teh­dej­ší posta­ve­ní ženy ve spo­leč­nos­ti. Téměř polo­vi­na pří­bě­hu je věno­vá­na živo­tu v měs­tě Isfahán. Tady je pří­běh obo­ha­ce­ný o spo­le­čen­ské a nábo­žen­ské pro­blémy mezi vlád­cem, židov­skou komu­ni­tou a ostat­ní­mi oby­va­te­li měs­ta.

Německý reži­sér Philipp Stölzl nato­čil s mezi­ná­rod­ním herec­kým obsa­ze­ním film, kte­rý může svým obsa­hem i zpra­co­vá­ním kon­ku­ro­vat holly­wo­od­ským his­to­ric­kým fil­mů. Ve scé­nách ze stře­do­vě­ké Anglie zaujme pozor­nost pře­de­vším na živel­né­ho bra­dý­ře Henry Krofta, kte­ré­ho hra­je švéd­ský herec Stellan Skarsgård. Je scho­pen zahrát drs­né a hluč­né posta­vy stej­ně dob­ře, jako zvlá­dá uza­vře­né a intro­vert­ní jedin­ce s tajem­stvím, jako byla posta­va váleč­né­ho vete­rá­na ve fil­mu Koleje osu­du.

Hlavní posta­vu a ve vět­ši­ně scén hra­je tři­ce­ti­le­tý ang­lic­ký herec Tom Payne. Je to typ roman­tic­ké­ho hrdi­ny, kte­rý však mís­to lámá­ní dív­čích srd­cí neu­stá­le tou­ží po vzdě­lá­ní. Postava Roberta ve scé­nách nedo­mi­nu­je a mož­ná to bylo zámě­rem tvůr­ců. Výrazově ztlu­me­ně a přes­to důstoj­ně a s nad­hle­dem hra­je Ben Kingsley posta­vu Ibn Síná. Další výraz­nou posta­vu šáha si zahrál fran­couz­ský herec Olivier Martinez. Má výraz­nou tvář a doká­že svým cho­vá­ním vzbu­dit odpor i obdiv sou­čas­ně.

Konkrétní mocen­ské svá­ry mezi šáchem a jeho odpůr­ci jsou v pří­bě­hu dány do kon­tras­tu se sna­hou vzdě­la­né­ho Inb Síná o pokra­čo­vá­ní lid­ské­ho pozná­vá­ní a výcho­vu mla­dých hakí­mů. Filmový pří­běh i samot­ná kniž­ní před­lo­ha však neod­po­ví­dá his­to­ric­kým sku­teč­nos­tem. Stejně jako spi­so­va­tel Noah Gordon si vytvo­řil svůj fik­tiv­ní pří­běh o setká­ní s his­to­ric­ky zná­mou osob­nos­tí, tak i film nabí­zí fik­tiv­ní pří­běh pro poba­ve­ní. Jestli se poda­ří zaujmout divá­ka a při­blí­žit slo­ži­té obdo­bí 11. sto­le­tí, kdy se lidé uči­li pozná­vat svět a pře­dá­vat své zna­los­ti a doved­nos­ti svým žákům, pak to pova­žu­ji dob­rý nápad. A doce­la chá­pu, že se tvůr­ci sna­ži­li zaujmout co nej­šir­ší divác­ké spek­trum. Taková sna­ha se však pro­je­vi­la na urči­té povrch­nos­ti a zkrat­ce. To se nej­víc pro­je­ví při roz­d­mý­chá­vá­ní kon­flik­tu mezi šachem, židov­ský­mi oby­va­te­li a jejich odpůr­ci.

Slabinou fil­mu je prá­ce se svět­lem a uží­vá­ní noč­ních scén. Proti zábě­rům v inte­ri­é­rech jsou tyto scé­ny pří­liš zvý­raz­ně­né a nepů­so­bí věro­hod­ně ani neod­po­ví­da­jí situ­a­ci. Stejně tak neob­rat­ně půso­bí i scé­na s taj­ně pro­ve­de­nou pitvou. Jako zby­teč­nou pova­žu­ji závě­reč­nou scé­nu s bra­dý­řem v Anglii, kte­rá je jak z pohád­ky pro malé děti.

Tvůrcům se poda­ři­lo nato­čit zají­ma­vý film, kte­rý lze ozna­čit jako his­to­ric­ký a dob­ro­druž­ný. Neklade na divá­ka žád­né vel­ké náro­ky a nabí­zí 155 minut zají­ma­vé­ho pří­bě­hu.