„Nastal čas, aby ses osamostatnil!“ Nějak tak začíná příběh Adama, kterého jako znetvořené miminko našly lesní ženy Valdény a vychovaly ho v statného mládence. Arina je příběh, ve kterém čtenář může ochutnat především dva pocity. Tím prvním je nádech bájí a pověstí už jen díky stylu, jakým je příběh psán, tím druhým je potom hluboká lidská i zvířecí moudrost, zároveň však nadhled a vtip, které si ve svižně psaném příběhu užijete dosytosti.
A abych nezapomněla, nejenže se cítíte, jako když čtete nějakou tu starou báji, ale dokonce se s hlavním hrdinou do jedné ponoříte. To víte, už to tak na světě chodívá. Je-li vyslán do světa hrdina, čeká svět nějaká zásadní změna.
Ukázka:
„Adame, nastal čas, aby ses osamostatnil,“ oznámila mu jeho nejoblíbenější Valdéna Ester.
„Jak to myslíš?“ lekl se Adam.
„Musíš do světa, s námi nemůžeš zůstat věčně. Jsi už dospělý muž.“
„Ale mně je s vámi dobře, nechci nikam jít.“
„Jsi člověk, patříš mezi lidi, my jsem lesní bytosti odlišné od lidského světa.“
„Ale lidé se mě bojí…“
„Lidé se tě bojí, protože je potkáváš na opuštěných místech. Jsou zaskočeni. Sám však poznáš, že města a vesnice jsou plné ošklivých lidí,“ poučila jej Léčitelka.
Adam se podvolil. Co mu také zbývalo. Valdény ho odvedly na místo, kde ho kdysi před sedmnácti lety sluha Daniel odložil. Na cestu mu daly luk a šípy, batoh na záda a v něm dlouhé lano, nůž, náhradní košile, ovčí deku a flétnu. Přidaly ještě jeden vzácný dar. Ocelový šíp. Nedal se zapálit, zlomit ani žádným jiným způsobem zničit.
„Použij ho jen v případě nutnosti a tak, abys o něj nepřišel,“ nabádala ho Ester.“
Přátelství vlčí i člověčí má velkou cenu
Jistě si dovedete představit, jak se Adam cítí. Celý život byl vychováván lesními ženami jako dítě, které sedlák odložil do lesa, aby ho sežrali vlci. Co tady se synem, který má ošklivě znetvořenou tvář… I tady se příběh bude v té lidské rovině otáčet zpátky tam, kde začal. Ale v mezidobí se dostanete do říše královny Arachnity, zlé (nebo naopak spravedlivé? To bude k zamyšlení) pavoučí panovnice, která toho prostě už jednoho dne měla dost a za nemístné plkání lidské královny potrestala celou říši a královnu především. A strach začal obcházet kolem…
Adam se setkává s vlčicí Arinou, načež je zajímavé sledovat rozvíjející se přátelství mezi matkou vlčicí a mužem, který ne a ne se odhodlat do toho lidského světa jít. Ale i lidský svět se jim oběma jednoho dne otevře a jak jinak – hrdinským způsobem. Jestli vás někdy lákalo si představit, jaké to je, když slyšíte ve svém okolí zkazky a báje, jež se z generace na generaci potajmu předávají jako tiché nebezpečné povídačky, a pak vás osud vrhne přímo doprostřed toho, „co se povídá“, pak jste s Arinou v tom správném příběhu.
To vzrušení, to nebezpečí, ta stylistika textu, která zní elegantně a starobyle. Tohle Eva Hölzelová opravdu umí. Stvořila libozvučný příběh, který se navíc odvíjí s dramatičností, sem tam je proložen vtipnými dialogy a dialogy samotné považuji za jeden z úžasných nosných pilířů celé knihy. Ani slůvko nazmar, vše, co tu je psáno, má velký význam a vyžaduje pozorné a soustředěné čtení. Není s tím problém, protože strhující příběh vám nedá vydechnou, a především jsem neměla vůbec potuchy, jak se příběh bude vyvíjet. Neustálé zvraty, nečekané a překvapivé, aby se potom zase všechno začalo vracet k začátku příběhu a k hlavním dějovým liniím s plným pochopením přátelství člověka k člověku, ale také přátelství vlka a člověka.
Navíc knize dává nádhernou atmosféru plně vystihující příběh také ilustrace Jany Vlkové. Černobílé obrázky budete možná chtít rozhýbat očima, jak moc jsou podobné tomu, co se vám odehrává ve fantazii!
O autorce:
Eva Hölzelová je také autorkou knihy Hvězdná obloha, která se s plnou hloubkou noří do tajemnosti souhvězdí, zvířetníkových znamení a prostřednictvím antických bájí vypráví příběhy, které se nikdy neomrzí, protože zůstávají nesmrtelnou klasikou. V tomto díle jsou mistrně spojeny s astronomií, což je ve vší té antické krutosti trochu odlehčuje a dodává jim na strhující dramatičnosti.
Obálka: René Vaněk
Ilustrace: Jana Vlková
Nakladatelství Hölzelová Eva, www.suvicka.cz
