Rivalové: Zendaya podává eso v žíznivém tenisovém dramatu Luca Guadagnina

Příběhy tří mla­dých zázrač­ných tenis­tů vrcho­lí během nevý­raz­né­ho, ale vel­mi napí­na­vé­ho zápa­su na sklon­ku kari­é­ry ve fil­mu Rivalové, kte­rý má ten­to víkend pre­mi­é­ru v praž­ských kinech i ve svě­tě. Díky ino­va­tiv­ním fil­mař­ským tri­kům reži­sé­ra Luca Guadagnina (Call Me By Your Name) a pul­zu­jí­cí­mu soun­d­trac­ku Trenta Reznora a Atticuse Rosse se jed­ná o neče­ka­ně str­hu­jí­cí spor­tov­ní dra­ma, kte­ré skvě­le vyu­ží­vá ústřed­ní zápas jako ale­go­rii potla­čo­va­né­ho sexu­ál­ní­ho napě­tí.

Tento zápas, ale­spoň zpo­čát­ku, půso­bí, jako by nemohl být méně důsled­ný: Rivalové začí­na­jí v New Rochelle ve stá­tě New York na tur­na­ji Phil’s Tire Town Challenger, kde se Patrick Zweig (Josh O’Connor) utká s Artem Donaldsonem (Mike Faist) o výhru ve výši 7 000 dola­rů.

Když však Artova man­žel­ka Tashi (Zendaya) pozo­ru­je oba hrá­če z ved­lej­ší­ho sálu v poma­lém zábě­ru, kte­rý při­po­mí­ná Hitchcockovy Cizince ve vla­ku, je jas­né, že ve hře je mno­hem víc než jen dění na kur­tu. Rivalové se brzy roz­dě­lí na tři pří­běhy, kte­ré vyprá­vě­jí pro­ple­te­né pří­běhy těch­to tří postav, od samot­né­ho zápa­su až po něko­lik týd­nů a 13 let před ním.

Na začát­ku roku 2022 při­hla­šu­je Taši své­ho tři­a­tři­ce­ti­le­té­ho man­že­la do tur­na­je v New Rochelle s níz­ký­mi sáz­ka­mi, aby si zve­dl sebe­vě­do­mí před závě­reč­ným tur­na­jem kari­é­ry na US Open, jedi­ném major titu­lu, kte­rý dosud nezís­kal. Mezitím Zweig, kte­rý je na dně, nemá ani na zapla­ce­ní mote­lu v New Rochelle a vyhle­dá Tinder, aby zís­kal výho­du poste­le, kde by mohl během tur­na­je přespat.

V roce 2009 byli Zweig a Donaldson Fire & Ice: šam­pi­o­ni ve čtyřhře na juni­or­ském okru­hu a nej­lep­ší přá­te­lé. Ale Zendayina Tashi - sama začí­na­jí­cí teni­so­vá hvězda - se mezi ně posta­ví v sérii sexu­ál­ně vyhro­ce­ných scén, kte­ré vyvr­cho­lí téměř troj­kou, dopl­ně­nou polib­kem mezi obě­ma chlap­ci, kte­rý Tashi učen­li­vě pozo­ru­je se zaní­ce­ným vědo­mím moci, kte­rou nad nimi má.

Po návra­tu do New Rochelle vyvr­cho­lí tři­náct let trva­jí­cí sexu­ál­ní napě­tí mezi těmi­to tře­mi posta­va­mi, když se oba chlap­ci, nyní již muži, posta­ví pro­ti sobě na kur­tu. Taši se opět oci­tá v roli pozo­ro­va­tel­ky, ale nyní je do vzta­hu zain­te­re­so­vá­na ješ­tě více než samot­ní účast­ní­ci.

Zendaya bude pro vět­ši­nu divá­ků ve fil­mu Rivalové vel­kým tahá­kem a vhod­ně září­cím objek­tem náklon­nos­ti svých muž­ských spo­lu­hrá­čů; domi­nant­ní zápas na začát­ku pro­ti sou­pe­řo­vě juni­or­ské sou­peř­ce před­vá­dí její záři­vou pří­tom­nost na plát­ně. Faist a O’Connor se však při­taž­li­vos­ti svých spo­luhvězd vyrov­na­jí a pochva­la pat­ří všem třem her­cům za pře­svěd­či­vé ztvár­ně­ní těch­to postav jako tee­nage­rů i tři­cát­ní­ků.

Pro cine­fi­ly je mezi­tím vel­kým tahá­kem fil­mu Rivalové Guadagninoovo zpra­co­vá­ní lát­ky, kte­ré zvlá­dá se stej­ným nad­hle­dem, s jakým se pus­til do své­ho rema­ku Suspiria. Scény na kur­tu jsou plné vyna­lé­za­vé kame­ry s jeřá­bem, kte­rá se pla­zí po kur­tu a po čáro­vém roz­hod­čím, zábě­rů z pohle­du teni­so­vé­ho míč­ku (!) a dokon­ce i tri­ků se skle­ně­nou pod­la­hou, kte­rá uka­zu­je akci z pod kur­tu.

Vrcholné scé­ny mezi Tašim a Zweigem se ode­hrá­va­jí během větr­né bou­ře, kte­rou dra­ma­tic­ky oži­vu­jí širo­ké zábě­ry na posta­vy izo­lo­va­né na poza­dí noč­ní­ho New Rochelle, při­čemž se nešet­ří ani na rozfou­ká­vá­ní papí­ro­vých odpad­ků po plát­ně. Tyto intim­ní oka­mži­ky postav jsou zpro­střed­ko­vá­ny tak živým fil­mo­vým obra­zem, že při­po­mí­na­jí vyvr­cho­le­ní fil­mu Návrat do budouc­nos­ti.

Proměnu jinak mož­ná nená­pad­né­ho spor­tov­ní­ho dra­ma­tu v plno­hod­not­ný audi­o­vi­zu­ál­ní záži­tek zavr­šu­je pod­nět­ný EDM soun­d­track, kte­rý sku­teč­ně roz­prou­dí krev v žilách. Režisér Guadagnino dává soun­d­trac­ku plný pro­stor, čas­to se z fil­mu stá­vá video­klip, a Reznor s Rossem (kte­ří dří­ve spo­lu­pra­co­va­li s Davidem Fincherem na fil­mech jako Gone Girl nebo The Social Network) dosáh­li vrcho­lu své kari­é­ry a vytvo­ři­li jeden z nej­lep­ších fil­mo­vých soun­d­trac­ků všech dob.

Jestli něco samot­né Rivalové brz­dí od stej­né úrov­ně veli­kos­ti, pak je to fakt, že pod vše­mi těmi blyš­ti­vý­mi vizu­á­ly a hud­bou se skrý­vá poměr­ně pří­mo­ča­rý a ne zrov­na hlu­bo­ký pří­běh. Navzdory ino­va­cím v rám­ci samot­né­ho neli­ne­ár­ní­ho vyprá­vě­ní exis­tu­je urči­tý bod, ve kte­rém to pros­tě pocho­pí­me a film nemá kam smě­řo­vat, jen nás okouz­lit na povrch­ní úrov­ni.

Když je však povrch tak okouz­lu­jí­cí, je těž­ké si stě­žo­vat. Jako vzác­ně ori­gi­nál­ní dra­ma pro dospě­lé, kte­ré je při­pra­ve­no dobýt svě­to­vé poklad­ny a zachy­tit sou­čas­ný duch doby, si Rivalové zaslou­ží veš­ke­rou chvá­lu. Zapomeňte na nej­no­věj­ší film o super­hr­di­nech; tohle je film, kte­rý oprav­du chce­te vidět na vel­kém plát­ně.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový