Sněhurčina rakev

Kniha „Sněhurčina rakev“ od auto­rů Kerstin Signe Danielsson a Romana Voosena, jež vyda­la Moravská Bastei MOBA, je vel­mi sple­ti­tý a do posled­ní­ho detai­lu pro­myš­le­ný pří­běh, jež vás s odha­le­ním vra­ha bude napí­nat až do posled­ní strán­ky kni­hy.

 „Tu se měla v srd­ci mla­dé krá­lov­ny k pano­vá­ní zlo­ba a nená­vist a tak zle ji uží­ra­ly, že si jed­no­ho dne povo­la­la lov­ce a dala mu straš­li­vý úkol. Nechť zave­de malou Sněhurku do hlu­bo­ké­ho lesa, tam ji zabi­je a jako důkaz své paní při­ne­se její ját­ra a plí­ce.“ Sněhurka, pod­le brat­ří Grimmů

Celý pří­běh začí­ná před zahá­je­ním výsta­vy sklář­ské­ho umě­ní, kde před­se­dou před­sta­ven­stva fir­my je Gunnar Gustavsson, a na kte­rém mělo být vysta­ve­no i dílo s názvem „Sněhurčina rakev, jež bylo jed­ním ze špič­ko­vých expo­ná­tů sklář­ské­ho muzea.

Pak si za moc­ný­mi stě­na­mi skle­ně­né rakve všimla lid­ské kost­ry. Měla na sobě šaty. První reak­ce: hnus. Kosti a leb­ka vypa­da­ly pře­kva­pi­vě reál­ně, k tomu ošun­tě­lé a špi­na­vé oble­če­ní zaschlé od krve. Smrt za sklem. Objekt ji cito­vě zasá­hl, byl to téměř emoč­ní útok. Rakev, kte­rá byla stej­ně jako leb­ka kos­ti sym­bo­lem pomí­ji­vos­ti, před­sta­vo­va­la na jed­nu stra­nu hra­ni­ci mezi tím­to a oním svě­tem, mezi živo­tem a smr­tí, na dru­hou stra­nu láka­lo prů­hled­né sklo k pozo­ro­vá­ní, k jaké­musi zvrá­ce­né­mu voye­ris­mu. 

Nic by na tom neby­lo div­né­ho, kdy­by někdo  toto dílo neza­mě­nil a skle­ně­né kos­ti nevy­mě­nil za sku­teč­né lid­ské ostat­ky ve sva­teb­ních šatech. A mno­hem hro­zi­věj­ší před­sta­va je to, že se s nej­vět­ší prav­dě­po­dob­nos­tí jed­ná o těles­né pozůstat­ky Gustavssonsové ženy Berti, kte­rá zmi­ze­la večer 29. srp­na - přes­ně před pade­sá­ti lety, ze své sva­teb­ní hos­ti­ny, a pak už ji nikdy nikdo nevi­děl.

Gunnar se s Beritinou ztrá­tou nikdy nevy­rov­nal a na pade­sát let se uza­vřel do sebe. Nikdy se zno­vu neo­že­nil, nikdy do své­ho živo­ta nevpus­til dal­ší ženu. A teď tako­vá­to rána osu­du, jež ho tak boles­ti­vě zasáh­la na nej­zra­ni­tel­něj­ším mís­tě. Jde to snad o něja­ký nepo­ve­de­ný a špat­ný vtip?  Anebo nao­pak hroz­ný zlo­čin?

Celá tahle zále­ži­tost má veš­ke­ré nále­ži­tos­ti melod­ra­ma­tic­ké detek­tiv­ky tj. dvě vel­mi váže­né pod­ni­ka­tel­ské rodi­ny, záhad­né zmi­ze­ní nevěs­ty spo­lu s ado­p­tiv­ním bra­t­rem, dra­ma­tic­ky zin­sce­no­va­ný návrat pohře­šo­va­né man­žel­ky, respek­ti­ve její leb­ky a kos­tí, a to všech­no v rám­ci výsta­vy, kte­rá má osla­vo­vat celo­ži­vot­ní dílo teh­dej­ší­ho ženi­cha a dvě stě pade­sá­ti­le­tou his­to­rii fir­my..... tohle zavá­ní pře­váž­ně pomstou, pod­lou a zlo­my­sl­nou pomstou. Jak si to jinak vysvět­lit? Někdo vám ukrad­ne ženu a po pade­sá­ti letech vám pošle její kos­ti.....

Kdo ale sto­jí na celém poza­dí samot­né­ho pří­bě­hu ? Šlo kdy­si o únos, vraž­du nebo jiný násil­ný trest­ný čin? V tom­to zapekli­tém pří­bě­hu exis­tu­je nesku­teč­né množ­ství vari­ant, stej­ně jako v mate­ma­tic­ké rov­ni­ci o samých nezná­mých....

To už však musí zjis­tit zku­še­né vyšet­řo­va­tel­ky Ingrid Nystromová a Stina Forssová, jejichž pát­rá­ní je ten­to­krát zave­de mezi tři rodin­né pod­ni­ky do sma­land­ské Říše skla, a to i retrospek­tiv­ně až pade­sát let zpát­ky, kdy na povrch začí­na­jí vyplou­vat i věci, co měly být navždy pohřbe­ny....

Sněhurčina rakev je skvě­le napsa­ný pří­běh, pro­pra­co­va­ný do nejmen­ších detai­lů, nabí­ze­jí­cí spous­tu nitek k něko­li­ka vra­hům, a vy si do posled­ní chví­le nejste jis­tí, co se před pade­sá­ti lety sku­teč­ně sta­lo. Střípky minu­los­ti, kte­ré vám auto­ři krů­ček po krůč­ku odha­lu­jí, do sebe poma­lu a jis­tě začí­na­jí zapa­dat. 

Kouzlu Sněhruky pros­tě nejde odo­lat, jakmi­le se jed­nou začte­te do toho­to str­hu­jí­cí­ho pří­bě­hu, nebu­de chtít pře­stat číst....

Sněhurčina rakev

Napsali: Roman Voosen a Kerstin Signe Danielsson

Překlad: Eva Osinová

Vydala Moravská Bastei MOBA, s.r.o.

Vydání prv­ní, Brno 2020

ISBN: 978-80-243-9176-2

---