Hellbinders (2009)

rp thumbCoverMain.jpeg

Démoni chtě­jí otevřít brá­nu do pek­la a jedi­ní kdo se jim můžou posta­vit a vzdo­ro­vat je tro­ji­ce mužů, kte­ří jsou roz­díl­ní jako noc a den. Musí spo­jit své síly a pře­ko­nat vzá­jem­nou nedů­vě­ru, jinak zlo nema­jí nikdy šan­ci pora­zit.

Město andě­lů je ve vel­kém ohro­že­ní. Nenápadně se zde totiž shro­maž­du­jí démo­ni, kte­ří chtě­jí za pomo­ci obřad­ní kni­hy otevřít brá­nu pekel a uvol­nit tak ces­tu celé pekel­né armá­dě, kte­rá by postup­ně ovlád­la celý svět. Shoda okol­nos­tí sve­de dohro­ma­dy tři muže, kte­ří můžou zlo díky svým schop­nos­tem a bojo­vé­mu umě­ní zasta­vit dřív, než pro­ve­dou svůj plán. Cain je posled­ním žijí­cím čle­nem tem­plář­ské­ho řádu a s démo­ny boju­je již celá sta­le­tí. Ryu je nájem­ný vrah, kte­rý se sna­ží zavdě­čit své­mu mis­tro­vi a posled­ní Max udě­lá pro pení­ze všech­no. Tento chla­pík již dáv­no zapro­dal svou duši ďáblu a stal se z něj nemi­lo­srd­ný zabi­ják, kte­rý po sobě nene­chá­vá žád­né svěd­ky naži­vu. Všichni musí pře­ko­nat svou vzá­jem­nou nedů­vě­ru a spo­jit své síly dřív, než se ote­vře brá­na do pek­la. Jenže démo­ni jsou v obrov­ské pře­si­le a jen tak lehce se pora­zit nene­cha­jí.

Český název: Brána do pekel
Režie: Mitch Gould, Hiro Koda
Rok výro­by: 2009
Délka: 90 min.
Země: USA

Hrají:
Ray Park ... (Max)
Johnny Yong Bosch ... (Ryu)
Esteban Cueto ... (Cain)
Richard Cetrone ... (Samael)
Ingrid Sonray ... (Carmen)
... a dal­ší

Po dlou­hé době jsem se doce­la těšil na něja­kou akč­ní řezni­či­nu, kte­rá dle popi­su děje na zad­ní stra­ně vypa­da­la doce­la zají­ma­vě. Jenže jaké bylo mé zdě­še­ní, když jsem uvi­děl hod­no­ce­ní na csfd a pře­če­tl si jed­not­li­vé komen­tá­ře. Přesto všech­no jsem se do toho s chu­tí pus­til, ale mé nad­še­ní nevy­dr­že­lo moc dlou­ho. Již po něko­li­ka minu­tách jsem byl doce­la otrá­ven nejen dějem, ale i samot­ným ztvár­ně­ním. Připadal jsem si jako při hra­ní Max Paynea. Neustálé klá­bo­se­ní při kres­le­ných obráz­kách mi zača­lo lézt krkem a bohu­žel nepo­moh­la ani změ­na jazy­ku z češ­ti­ny do ang­lič­ti­ny. Otravné dia­lo­gy vás zce­la při­pra­ví o pro­ži­tek fil­mu, kte­rý ovšem taky nebyl bůhví­jak skvě­lý.

Nejhlavnějším prv­kem fil­mu měly být akč­ní scé­ny, jen­že ty byly doce­la trap­ně nato­če­né a jed­not­li­vé bojo­vé cho­re­o­gra­fie ověn­če­né humor­ným pod­tex­tem zača­ly brzy nudit. Opět byla k vidě­ní otrav­ná bojov­ka, kdy jeden chla­pík zabí­jí vše kolem sebe jedi­ným výstře­lem či sek­nu­tím kata­ny. Někomu se podob­né prv­ky mož­ná líbí, ale já si hned vzpo­mněl na Bladea 3 a bylo po nála­dě. Podobně směš­né byly i spe­ci­ál­ní efek­ty v podo­bě démo­nů, jenž opouš­tí lid­ské tělo, aby si v zápě­tí našlo hned dru­hé. Takže mís­to toho, aby se děj posu­nul někam kupře­du, musí­te sle­do­vat deset minut pořád doko­la ty samé seky, sko­ky a rány pěs­tí. Všechno bylo jen mís­ty oko­ře­ně­né doce­la pove­de­ný­mi gore efek­ty, ale ty lep­ší se obje­vi­ly jen pár­krát. Režiséry a pře­de­vším chla­pí­ky od efek­tů však musím pochvá­lit za pokor­nou dáv­ku krve obě­tí, kte­rá neza­chá­ze­la do obrov­ských extré­mů, jako tomu bývá u vět­ši­ny podob­ně ladě­ných fil­mů.

Asi nej­víc mě však zkla­ma­lo to, že horo­ro­vá atmo­sfé­ra stáh­la ocas a ve vět­ši­ně fil­mu se drže­la v poza­dí. Scénu totiž zce­la ovlád­la akč­nost a duchov­ní kecy. Navíc ani jeden z tro­ji­ce hlav­ních hrdi­nů není zrov­na moc sym­pa­tic­ký a já se postu­pem času těšil, kdy to koneč­ně ale­spoň jeden z nich schy­tá. No a dočkal jsem se? Jediné co mi občas vykouz­li­lo úsměv na tvá­ři byl čer­ný humor, kte­rý se na nás sna­ži­li tvůr­ci chr­lit ze všech stran. Někdy se jim sku­teč­ně poved­lo vykouz­lit něco zají­ma­vé­ho a padla sem tam i něja­ká sluš­ná hláš­ka, ale jinak to bylo nic moc. Docela mě však pře­kva­pil hudeb­ní dopro­vod, kte­rý tady v urči­tých inter­va­lech zazněl a musím uznat, že ten zde i díky prá­vě pro­bí­ha­jí­cí­mu ději doko­na­le paso­val. Jinak si však nedě­lej­te žád­né vel­ké ilu­ze o doko­na­los­ti či něja­kých vel­kých před­nos­tech toho­to fil­mu, pro­to­že ty tu nena­jde­te. Tedy kro­mě nudy. Tohle je totiž celé doce­la pro­va­ře­né níz­ko­roz­počto­vé céč­ko.

Herecké výko­ny všech pro­ta­go­nis­tů byly doce­la úsměv­né, niko­liv však již dob­ré. Až na pár výji­mek se o nich dá mlu­vit jako o veli­ce pod­prů­měr­ných. Asi nej­zná­měj­ší tvá­ří ze všech je Johnny Yong Bosch, kte­rý se obje­vil v tele­viz­ním seri­á­lu Mighty Morphin“ Power Rangers i násle­du­jí­cích fil­mech. Zde pat­řil asi k tomu nej­lep­ší­mu, na co se dalo dívat. O něco hor­ší byl jeho kole­ga Ray Park, kte­rý se obje­vil ve fil­mech X-Men, G.I. Joe: The Rise of Cobra nebo Mortal Kombat: Annihilation.

Hellbinders je veli­ce špat­ný film, kte­rý mě osob­ně sko­ro ničím neza­u­jal. Sice jsem se na něj dodí­val dokon­ce, ale jinak je to jed­na z těch nej­slab­ší akč­ních bojo­vek, kte­ré jsou lehce říz­nu­té i horo­ro­vým žánrem. Kdyby se zde nevy­sky­to­va­ly i ty humor­né pasá­že, tak bych se asi unu­dil k smr­ti. Bitvu démo­nů a tria neo­hro­že­ných zabi­já­ků jsem si před­sta­vo­val troš­ku jinak. Navíc nemám rád fil­my, v nichž si sko­ro vůbec nemě­ní­te zásob­ní­ky a stří­lí­te osto­šest, nebo se s holý­ma ruka­ma pomlá­tí­te přes hor­du nepřá­tel. Naštěstí to ale­spoň troš­ku zachrá­ni­la posled­ní pat­nác­ti­mi­nu­tov­ka, jinak bych dal čis­tou nulu.

Hodnocení:
Takhle dám slab­ších 30% za pár dob­rých gore efek­tů, hlá­šek a závěr.