Načítám počet zobrazení...
.jpg) |
Utrpení pro Jennifer neskončilo ani po tolika letech. Bohužel tentokrát společně s ní budou kromě její dcery trpět i samotní diváci…
Uběhla již řada let, co byla spisovatelka Jennifer znásilněna čtveřicí násilníků a následně se jim za jejich čin krutě pomstila. O svém utrpení i krvavé odplatě napsala úspěšnou knihu, porodila dceru Christy a stala se poradkyní pro mladé ženy, které rovněž někdo znásilnil. To však nedokázali překousnout pozůstalí zavražděných mladíků, kteří celá ta léta toužili po odplatě a ta chvíle právě nadešla. Unesou Jennifer i Christy a nové utrpení i ponížení může začít…
Režie: Meir Zarchi
Rok výroby: 2019
Délka: 148 min
Země: USA
Alternativní název: Day of the Woman: Deja Vu
Hrají:
Jamie Bernadette...(Christy Hills)
Camille Keaton...(Jennifer Hills)
Maria Olsen...(Becky)
Jim Tavaré...(Herman)
Jonathan Peacy...(Kevin)
Jeremy Ferdman...(Scotty)
...a další
V roce 1978 natočil režisér Meir Zarchi pro mnohé opravdu nechutný a těžko skousnutelný film, který byl v mnoha zemích dokonce řadu let zakázán. Přestože se nemělo v žádném případě jednat o horor, tak je tento film dodnes za něj označován a stal se svým způsobem “kultovní záležitostí” tohoto žánru. Camille Keaton byla v té době opravdu atraktivní ženou a brutální znásilnění čtveřicí mužů v mnohých divácích a divačkách vzbuzoval nejhlubší odpor. Brutální pomsta se pak pro ty samé stala jejich nejhorší noční můrou. Řada diváků však původní I Spit on Your Grave milovala a obdivovala a to až dodnes.
I proto poté přišlo znechucení, když se v roce 1993 objevilo neoficiální pokračování Savage Vengance, které dopadlo naprosto katastrofálně a zcela zaslouženě patří mezi odpadní záležitosti. O nápravu se pokusil až Steven R. Monroe, který v roce 2010 natočil remake, jenž si rovněž získal řadu příznivců a i já sám jej považuji za velmi kvalitní filmový počin. A to remaky moc nemusím. Když Meir Zarchi oznámil své vlastní pokračování, byl jsem dost na rozpacích. Přece jenom uběhla už opravdu dlouhá doba od natočení originálu a tento režisér následně už natočil jen jeden nepříliš známý film. Co ho na stará kolena vedlo se ještě jednou vrátit na místo činu? To opravdu nevím, ale raději měl zůstat zalezlý, tam kde celou dobu byl.
I Spit on Your Grave: Deja Vu je totiž otřesným filmem od samého počátku až do samotného konce. Kvalit svého předchůdce nedosahuje ani omylem, ba mu nesahá ani po kotníky. Camille Keaton už je starou dámou, která se tomu propůjčila snad už jen z vlastní nostalgie a její smutný konec ve mně nedokázal vyvolat žádné emoce. Natož následné trápení její dcery s bandou dementních buranů (pozůstalých). Unikání sbírka nejrůznějších individuí se těm původním nedokázala vyrovnat, charakteristika postav byla bídná, stejně tak samotná atmosféra či dialogy. Ty byli přímo katastrofální.
Téměř tři čtvrtina filmu mi přišla jako céčková parodie a teprve ke konci se dostavilo nepatrné zlepšení. I Jamie Bernadette byla donucena se na chvíli producírovat před kamerou nahá, bez toho by to nešlo, pak rychlé znásilnění a hurá na další pomstu. Ne opravdu nic originálního kromě smrti její matky nás tu nečeká. Troška té umělé krve tu přece jenom vystříkne, laciné gumové gore taky nesmí chybět a přece jenom se tu objeví i nějaká ta humornější hláška.
To je ale tak vše. Tento film je naprostou zbytečností, kterou od hororové žumpy zachránilo jen několik maličkostí a asi dva světlejší momenty. Což je opravdu žalostně málo, když si vzpomenu, jakou byl původní I Spit on Your Grave brutální až nechutnou podívanou.
Hodnocení:
30%
Podívejte se na hodnocení I Spit on Your Grave: Deja Vu na Kinoboxu.
