Aragami (2003)

rp Aragami 2003.png

Nesmrtelnost je dar, ale pro něko­ho může být smrt vysvo­bo­ze­ním…

Do izo­lo­va­né­ho chrá­mu vyso­ko v horách se upro­střed bouř­ky vpo­tá­ce­jí dva zra­ně­ní samu­ra­jo­vé. Když se jeden z nich pro­be­re, zjis­tí, že jeho kole­ga zemřel a on sám se jen zázra­kem uzdra­vil. Tedy ale­spoň mu tvr­dí tajem­ný správ­ce, kte­rý toto zvlášt­ní mís­to obý­vá se svou mlčen­li­vou služ­kou. Pozve samu­ra­je k men­ší hos­ti­ně a ochut­náv­ce nej­růz­něj­ších alko­ho­lic­kých nápo­jů z celé­ho svě­ta. Mezitím mu vyprá­ví podiv­ný pří­běh, kte­rý se násled­ně změ­ní v děsi­vou žádost o boj na život a na smrt…

Režie: Ryûhei Kitamura

Rok výro­by: 2003

Délka: 78 min

Země: Japonsko

Hrají:

Masaya Katô...(Aragami / Tengu / Miyamoto Musashi)

Takao Osawa...(samuraj)

Kanae Uotani...(žena)

...a dal­ší

Možná bylo vel­ké štěs­tí, že jsem ten­to film viděl z Kitamury sbír­ky horo­ro­vých kous­ků sko­ro až jako posled­ní. Protože zatím­co ty ostat­ní se pyš­ni­li pře­de­vším pořád­ným krva­vým masa­krem a pře­hlíd­kou gore, tak ten­to si pone­chal jen akč­ní sou­bo­je, pěk­nou bojo­vou cho­re­o­gra­fii a pře­de­vším obrov­ské množ­ství zají­ma­vých dia­lo­gů. Ne váž­ně, ten­to­krát mě to neu­stá­lé kecá­ní vůbec neva­di­lo, pro­to­že prá­vě onen vypra­vo­va­ný pří­běh a násled­né samu­ra­jo­vy reak­ce jsou tím nej­lep­ším na celém fil­mu. Pokud samo­zřej­mě nebu­du počí­tat ty tři vzá­jem­né sou­bo­je o pře­ži­tí.

Doslova jsem si uží­val ono pood­ha­lo­vá­ní správ­co­vy pra­vé iden­ti­ty a všech­ny ty řeči o pří­zra­cích, Aragami, nesmr­tel­nos­ti a tou­ze koneč­ně snít a zemřít. Mělo to potřeb­né kouz­lo zají­ma­vos­ti, stej­ně jako postup­ná pro­mě­na samu­ra­je, kte­rý se zdrá­hal při­jmout svůj osud. No já bych se asi taky pěk­ně nasral, kdy­by mi vyzvo­ni­li, co že jsem to prá­vě jedl. Zas na dru­hou stra­nu tako­vá ochut­náv­ka fran­couz­ských vín či rus­ké vod­ky, inu proč ne. Navíc tajem­ná žena ve mně pořád vyvo­lá­va­la řadu otaz­ní­ků, jakou že úlo­hu tu vlast­ně hra­je.

Kitamura vidi­tel­ně doká­že zaujmout i mini­ma­lis­tic­kým kous­kem, kte­rý nemá zby­teč­ně pře­mrš­tě­nou dél­ku, boha­tě si vysta­čí s jed­ním mís­tem i malým počtem her­ců a nepo­tře­bu­je k tomu ani hro­ma­du vypá­le­ných náboj­nic nebo gore. Co však nezmě­nil je jeho styl natá­če­ní a i ten­to­krát si pro nás akč­ní kame­ra při­pra­vi­la hoto­vé hody. Společně s bojo­vý­mi kre­a­ce­mi a herec­ký­mi výko­ny obou hlav­ních pro­ta­go­nis­tů mi při­pra­vi­la neza­po­me­nu­tel­ný záži­tek. Jen ten konec mě troš­ku zkla­mal, ale co už.

Aragami je beze­spo­ru nad­prů­měr­nou podí­va­nou, kte­rá si jis­tě najde své pří­z­niv­ce. Pokud však nemá­te rádi fil­my, kde se víc mlu­ví než děje, tak to asi nejste na správ­né adre­se. Protože prá­vě dia­lo­gy jsou tím nej­dů­le­ži­těj­ším v tom­to pří­bě­hu o nesmr­tel­nos­ti a tou­ze zemřít.

Hodnocení:

60%