Promesa, La (2004)

rp thumbCoverMain.jpeg

Je schop­ná udě­lat coko­liv, aby zís­ka­la svůj vysně­ný život. Zvláště když jí napo­ví­dá „sám Bůh“.

Gregoria je veli­ce pobož­ná žena. Neustále se mod­lí k Pánu a pev­ně věří, že bude koneč­ně vést vysně­ný život. Její man­žel však její pán­bíč­kář­ství nechá­pe a svou ženu neu­stá­le poni­žu­je. Hlavním důvo­dem je fakt, že nikdy nemě­li dítě. Jednoho dne se Gregoria za podiv­ných okol­nos­tí sezná­mí s cizím mužem, kte­rý jí začne vyprá­vět o nád­her­ném mís­tě na seve­ru Španělska. Ta se defi­ni­tiv­ně roz­hod­ne skon­co­vat s nevlíd­nou pří­tom­nos­tí a začít nový život. Sbalí si kuf­ry, změ­ní image i jmé­no a vyra­zí vstříc nové­mu dob­ro­druž­ství. Již jako Celia se sezná­mí s mla­dou ženou Doritou a jejím nezbed­ným synem Danielem. Ta jí nabíd­ne prá­ci a tak začne Celia dělat chlap­ci chůvu. Místní oby­va­te­lé jí varu­jí před minu­los­tí domu v němž nyní byd­lí, ale ona má pře­ce na své stra­ně samot­né­ho Boha, tak co by se jí moh­lo stát? Jenže uply­ne jen krát­ká doba a Celia začne poci­ťo­vat potře­bu změ­nit všech­ny věci k obra­zu své­mu. Její cho­rá mysl totiž pře­stá­vá roze­zná­vat co je rea­li­ta a co jen výplod její fan­ta­zie. Zlověstný hlas v její hla­vě ji našep­tá­vá, že bude potře­ba tro­chu při­tvr­dit. Vždyť to nebu­de popr­vé!

Český název: Slib
Režie: Héctor Carré
Rok výro­by: 2004
Délka: 105 min
Země: Španělsko

Hrají:
Carmen Maura ... (Gregoria / Celia)
Ana Fernández ... (Dorita)
Juan Margallo ... (Roberto)
Santiago Barón ... (Daniel)
Evaristo Calvo ... (Leandro)
...a dal­ší

Nejprve jsem si říkal, že tohle bude ten typ fil­mu, kte­rý nemám šan­ci vidět až dokon­ce. Především kvů­li otrav­né­mu mod­le­ní a pro­mlou­vá­ní k Bohu. Přesně tyhle věci k nesná­ším a poma­lu jsem začal špa­něl­ské tvůr­ce pro­klí­nat. Naštěstí si mě brzy zís­ka­li na svou stra­nu, a to pře­de­vším díky skvě­lé­mu výko­nu Carmen Maurové. Tato hereč­ka mi roz­hod­ně není cizí a doce­la jsem se divil, proč se tomuhle pro­půj­či­la. Jenže když se zača­la její posta­va roz­ví­jet, tak jsem to pocho­pil. Lépe si reži­sér Carré oprav­du vybrat nemohl a ten­to psy­cho­lo­gic­ký thriller začal nabí­rat na obrát­kách.

Po únav­ném začát­ku se koneč­ně zača­la pro­je­vo­vat pra­vá osob­nost hlav­ní hrdin­ky, kte­rá roz­hod­ně žád­nou svě­ti­cí není. Přestože se neu­stá­le a se vším obra­cí ke své­mu pánu Bohu, tak je zra­lá leda tak do blá­zin­ce. Poté co se roz­lou­čí se svým tyran­ským man­žíl­kem, začí­ná atmo­sfé­ra poma­lu nabí­rat na obrát­kách. Sice se zatím ješ­tě nedo­čká­me žád­né ponu­ré atmo­sfé­ry ani psy­cho­lo­gic­kých hrá­tek, ale na to byl ješ­tě čas. Tvůrci nás totiž nej­pr­ve dopo­drob­na sezná­mi­li s vět­ši­nou hlav­ních i ved­lej­ších postav, kte­ré zde sehra­jí důle­ži­tou roli a poté moh­la začít ona sli­bo­va­ná psy­cho podí­va­ná.

Oťukávání Daniela a Celie začne poma­lu pře­růs­tat v podiv­ný až rodi­čov­ský vztah, kdy si k sobě obě posta­vy vytvo­ří veli­ce sil­né pou­to. Jeho chů­va je roz­hod­nu­tá ho brá­nit před kaž­dým a dokon­ce i před jeho vlast­ní­mi rodi­či. Kdokoliv by mu měl jen ublí­žit, tak se má na co těšit. A tak se i sta­lo. Její oprav­du nemoc­ná mysl začne vytvá­řet nej­růz­něj­ší sce­né­rie, u kte­rých si divák nemů­že být nikdy jis­tý, zda se zrov­na v danou chví­li dívá na sku­teč­nou udá­lost či jen výplod její fan­ta­zie. V obou pří­pa­dech však zača­la atmo­sfé­ra pořád­ně houst­nout a v urči­tých chví­lích by se dalo napě­tí i krá­jet. Zvláště pak ke kon­ci fil­mu.

Hodnocení:
Je obrov­ská ško­da, že se to ani zde neo­be­šlo zce­la bez zby­teč­né­ho nata­ho­vá­ní děje a nud­něj­ších pasá­ží. Právě tohle mi brá­ní dát vět­ší hod­no­ce­ní než je 60%, ale i tak si mys­lím, že na tele­viz­ní film to neby­lo zas až tak špat­né. Určitě to sto­jí za pozor­nost. Jen kdy­by tam neby­lo tolik těch zby­teč­ných keců o Bohu atd. No mož­ná se dalo i více zapra­co­vat na vra­žed­ných scé­nách, kte­ré jsou sice cel­kem sluš­né, jenomže v tom nej­lep­ším to vždyc­ky pře­ru­šil otrav­ný střih.