Tell-Tale (2009)

Když vám srd­ce poru­čí zabí­jet…

Terry Bernard je milu­jí­cí otec malé Angely, kte­rá trpí vzác­nou dege­ne­ra­tiv­ní cho­ro­bou a pře­de­vším sluš­ný člo­věk, jenž sám nedáv­no pod­stou­pil důle­ži­tou transplan­ta­ci srd­ce. Vypadá to, že by koneč­ně moh­li být opět šťast­ní, navíc se do něj zahle­dě­la pohled­ná dce­ři­na ošet­řu­jí­cí lékař­ka Elizabeth, jenomže osud si pro něj vybral jiný úděl. Úděl msti­te­le. Terry totiž začne trpět podiv­ný­mi vidi­na­mi a zábles­ky vzpo­mí­nek své­ho nezná­mé­ho dár­ce a vše vypa­dá, že ten se stal obě­tí bru­tál­ní vraž­dy. Jakoby srd­ce tou­ži­lo po pomstě a dopa­de­ní všech vra­hů. Ač se to zdá absurd­ní, Terry sku­teč­ně začne postup­ně odha­lo­vat jejich identi­tu a stá­vá se z něj kru­tý msti­tel i pro­ti své vlast­ní vůli…

Český název: Darované srd­ce

Režie: Michael Cuesta

Rok výro­by: 2009

Délka: 93 min

Země: Velká Británie / USA

 

Hrají:

Josh Lucas...(Terry Bernard)

Lena Headey...(Elizabeth Clemson)

Brian Cox...(Phillip Van Doren)

Bea Miller...(Angela Bernard)

Jamie Harrold...(Kevin Stanovich)

...a dal­ší

Mysteriózní thriller s prv­ky horo­ru a dra­ma­tu, na němž se mimo jiné podí­lel i Ridley Scott a jeho bra­tr Tony, coby jed­ni z pro­du­cen­tů, se inspi­ro­val povíd­kou Edgara Allana Poea „The Tell-Tale Heart“. Ačkoliv se zde dá nalézt něko­lik oprav­du nelo­gic­kých momen­tů, jako celek se mi to doce­la líbi­lo. Vaše oče­ká­vá­ní však nesmí být moc vel­ké – zvláš­tě co se horo­ro­vé strán­ky týče, pro­to­že ta zde byla jak­si potla­če­na do poza­dí a spí­še to při­po­mí­ná troš­ku drs­něj­ší sci­fi detek­tiv­ku.

 

Největší domé­nou je zřej­mě samot­né herec­ké obsa­ze­ní – zvláš­tě pak ústřed­ní tro­ji­ce Josh Lucas, Lena Headey a Brian Cox (i když ten tu měl jen men­ší roli) poda­la vcel­ku solid­ní výko­ny. Příběh samot­ný nám totiž mís­ty nabíd­ne oprav­du nedů­vě­ry­hod­né momen­ty, nelo­gic­ké až směš­né prv­ky, ale i něko­lik sluš­ných scén, kte­ré při­nes­ly nejen men­ší míru bru­ta­li­ty, ale i emoč­ních situ­a­cí a dobrou atmo­sfé­ru. Prostě tako­vá vše­ho­chuť, kte­rá zce­la logic­ky nebu­de šma­ko­vat kaž­dé­mu. Samozřejmě nebu­de chy­bět ani tro­cha roman­ti­ky, výčit­ky a slzy, ale tak bez toho bychom se snad i obe­šli. Leč bylo potře­ba něčím vypl­nit děj.

 

I samot­ná myš­len­ka vzbu­zu­je tro­chu nedů­vě­ru, ale už jsme se moh­li u fil­mů setkat s ledasčím, tak proč ne s pomstych­ti­vým srd­cem, kte­ré tou­ží po spra­ve­dl­nos­ti. Jen ško­da, že ty jed­not­li­vé vraž­dy vra­hů neby­ly lépe pro­pra­co­vá­ny, ale tak reži­sér Michael Cuesta byl vždyc­ky spí­še na ty dra­ma­ta. Tady se mu však moc­krát nepo­da­ři­lo strh­nout divá­ko­vu pozor­nost něja­ký­mi vygra­do­va­ný­mi oka­mži­ky. Spíše to bylo oby­čej­ná prů­měr­ná šeď.

 

Tell-Tale tak zce­la po prá­vu zapadlo mezi prů­měr­né fil­my, kte­ré sta­čí vidět jen jed­nou a zřej­mě už od nich dáte ruce pryč. Snad jen skal­ní pří­z­niv­ci Leny Headey budou potě­še­ni její­mi křiv­ka­mi a výko­nem, kte­rý roz­hod­ně pat­řil k tomu nej­lep­ší­mu, co nám zde bylo nabíd­nu­to.

Hodnocení:

50% 

---