Tremors 4: The Legend Begins (2004)

Píše se rok 1889. Poblíž měs­teč­ka Rejection v Nevadské pus­ti­ně je stří­br­ný důl. Horníci v kli­du kopa­jí v dole a těží stří­bro. Když najed­nou na ně něco zaú­to­čí a 17 z nich to zabi­je. Ti co pře­ži­jí, vyprá­ví jen to, že nic nevi­dě­li, ale za to cíti­li hroz­ný puch. Důl se zavře a tak vět­ši­na oby­va­tel opus­tí toto bohem zapo­me­nu­té měs­to. Zůstane jen hrst­ka lidí, kte­ří věří, že se obje­ví něja­ká záchra­na. Tou dobou při­jíž­dí do měs­teč­ka maji­tel dolu Hiram Gummer ( je to děda naše­ho hrdi­ny Burta z pře­de­šlých dílů).  Chce zno­vu otevřít důl a tak se spo­leč­ně s Juanem- jeden z pře­ži­vších hor­ní­ků vydá­va­jí k opuš­tě­né­mu dolu. Po ces­tě při­be­rou par­tu nájem­ným kov­bo­jů a jdou pro­zkou­mat šach­tu. Nic nena­jdou a tak se utá­bo­ří. Po men­ší vyvraž­ďo­vač­ce se vra­cí Juan s Hiramem zpět do měs­ta. Rozhodnou se najmout zabi­já­ka Kellyho, kte­rý by měl vyře­šit jejich pro­blém. Jenže maza­né pod­zem­ní bes­tie se jen tak něko­ho neza­lek­nou…

Český název: Chvění 4: Legenda pokra­ču­je

Režie: S.S. Wilson

Rok výro­by: 2004

Délka: 96. minut

Země:  USA

Hrají:

Michael Gross……………..( Hiram Gummer)

Sara Botsford………………(Christine Lord)

Brent Roam……………….( Juan Pedilla)

Billy Drago……………….( Black Hand Kelly)

August Schellenberg………( Tecopa)

…a dal­ší

Tento v pořa­dí už čtvr­tý díl fil­mo­vé ságy Tremors se posou­vá v ději až úpl­ně na samý počá­tek vzni­ku zmu­to­va­ných čer­vů. Je to pří­jem­né spo­je­ní horro­ru a wes­ter­nu. Po otřes­ném tře­tím díle se bylo opět na co dívat.  A to i přes­to, že se sní­mek zrov­na dva­krát vel­ké divác­ké obli­bě nedo­čkal. Sám jsem byl veli­ce zvě­da­vý, jak se s tím­to „počát­kem“ tvůr­ci pope­rou a ve finá­le to zas až tako­vá hrůza neby­la. Mám rád sklou­be­ní wes­ter­no­vé­ho žán­ru s horo­ro­vým, ale ani tady se to neo­be­šlo bez zby­teč­ných chyb a nud­ných pasá­ží. 

Asi nej­ví­ce si mě zís­kal vyda­ře­ný začá­tek fil­mu, kdy měla atmo­sfé­ra pořád­né grá­dy. Dokonce se zde obje­vi­ly i znám­ky napě­tí, kte­ré jsem ve troj­ce napros­to postrá­dal a mys­lel jsem, že se někam po dvoj­ce před Graboidy scho­va­lo. Důl byl pří­mo ide­ál­ním mís­tem k tomu­to poči­nu a při správ­ném pod­sví­ce­ní doká­za­li téměř nemož­né. Potom sice nastal men­ší útlum, kte­rý moc nepro­kr­vil ani pří­jezd zbo­hat­lí­ka Gummera, kte­rý byl na roz­díl od své­ho potom­ka totál­ní dře­vo. Bohužel musím sou­hla­sit, že Burt mě bavil pod­stat­ně více.

Tentokrát si mě koneč­ně zís­kal i hudeb­ní dopro­vod, kte­rý vykouz­lil něko­lik zají­ma­vých skla­deb na poslech. Herecké výko­ny až na pár výji­mek byli na prů­měr­né (čili uspo­ko­ji­vé) úrov­ni. Michael Gross před­ve­dl opět svůj stan­dart­ní výkon (i když jak jsem už pozna­me­nal, Burt mě bavil více – i díky své­mu arse­ná­lu zbra­ní) a musím říct, že je pro tuhle ságu nepo­stra­da­tel­ný stej­ně jako Freddy pro Noční můry. Za pří­jem­né oži­ve­ní beru i pří­chod Billyho Draga, kte­rý se rov­něž posta­ral o něko­lik zají­ma­vých hlá­šek a situ­a­cí. Tím nej­dů­le­ži­těj­ším však byl fakt, že se Graboidi koneč­ně vrá­ti­li ke své původ­ní podo­bě a divá­ci tak nemu­sí sle­do­vat jejich digi­tál­ně zhnuse­né evo­luč­ní podo­by.

Jen men­ší infor­ma­ce: měs­to se v tom­to díle jme­nu­je Rejection, ale na kon­ci ho potom pře­jme­nu­jí na Perfection – ti co vidě­li ostat­ní díly, ví, o čem mlu­vím.

Tremors 4 je sluš­ně nato­če­ný film i když je prav­da, že na horror tam bylo málo krve. Ale opro­ti troj­ce byl pros­tě lep­ší. I scé­ny kdy zabi­li něja­ké­ho Graboida byly cel­kem nápa­di­té. Ozubená pila se mi navždy zary­je do pamě­ti. Nenechte se odra­dit malým hod­no­ce­ním na CSFD a v pokli­du se na tohle béč­ko podí­vej­te!