Za ginipiggu: Akuma no jikken (1985)

rp thumbCoverMain.jpeg

Tři mla­dí­ci se roz­hod­nou vyzkou­šet svůj bru­tál­ní expe­ri­ment, kolik toho doká­že vydr­žet bez­bran­né žen­ské tělo.

V prv­ním díle této šoku­jí­cí série – žán­ru zva­né­ho „Japan shock“ uvi­dí­me tro­ji­ci sadis­tic­kých mla­dí­ků, kte­ří nej­pr­ve une­sou a poté i bru­tál­ně mučí mla­dou ženu, kte­rá si musí postup­ně vytr­pět hned něko­lik dru­hů vel­mi boles­ti­vé­ho muče­ní. Přestože jsou všech­ny díly Za gini­pi­g­gu (Guinea Pig) v Japonsku pova­žo­vá­ny za kul­tov­ní díla, tak pro zby­tek svě­ta zůstá­vá jejich obsah nechut­nou a pře­de­vším nepo­cho­pe­nou zále­ži­tos­tí, kte­rou mno­zí odsu­zu­jí a dle mého názo­ru neprá­vem. V žád­ném pří­pa­dě však nejde o sku­teč­né snu­ff fil­my, jak si někte­ří mys­lí! Vše co je zde k vidě­ní, je pou­ze čis­tá fik­ce i když někte­rým může pohnout žalud­kem i to.

Režie: Satoru Ogura
Rok výro­by: 1985
Délka: 43 min
Země: Japonsko
Alternativní název: Guinea Pig: Devil’s Experiment

Přestože jsem byl obe­zná­men níz­kým hod­no­ce­ním na netu a chva­lo­zpěvy od svých zná­mých jenž tenhle prv­ní díl vidě­li, tak i já jsem byl lehce zkla­mán. Podobné sním­ky či doku­men­ty mám rád a viděl jsem již už doce­la dost, ale ten­to­krát mi pře­de­vším začá­tek při­šel těž­ko uvě­ři­tel­ný a pře­de­vším tro­chu nud­ný. Násilí na ženách se mi v reál­ném živo­tě pří­čí, ale ve fil­mu mi to ani moc neva­dí, jen­že zde sle­du­je­me prv­ních pat­náct minut pou­ze opa­ko­va­né fac­ko­vá­ní a kopá­ní do svá­za­né ženy, kte­rá poma­lu ani nevy­dá hlás­ku, za to její trýzni­te­lé si samou rados­tí cvrn­ka­jí do kalhot. V těch­to chví­lích jsem měl sto chu­tí to pře­to­čit o kus dál.

Další fáze muče­ní typu toče­ní na žid­li, pouš­tě­ní šíle­né hud­by si taky u mě moc kre­dit nezved­ly, ale když koneč­ně při­šlo na řadu pořád­né muče­ní, tak jsem rázem ožil. Trhání neh­tů sice lehce odflák­li, ale pále­ní ole­jem a čer­ví­ci už bylo pod­le mého gusta. V tu chví­li nastal konec maz­le­ní a tvůr­ci šli koneč­ně na věc. Bohužel si to násled­ně zase pohno­ji­li, ale to už je věc dru­há. Ke kon­ci sním­ku však při­šla abso­lut­ní lasko­mi­na, hod­ná pro oprav­do­vé fajnšme­k­ry. Pokud se vám do těch­to chvil zdál celý sní­mek jako nud­ná zále­ži­tost, tak tohle se těm klu­kům šik­mo­o­kým váž­ně poved­lo.

Jak už jsem pozna­me­nal před­tím, tak Guinea Pig urči­tě není pro kaž­dé­ho a ani se nedi­vím, že vět­ši­na lidí podob­né kous­ky odsu­zu­je do fil­mo­vé­ho odpa­du. Jenže je cel­kem s údi­vem, že jsou to prá­vě lidé, kte­ří v kli­du solí vyso­ká hod­no­ce­ní ame­ric­kým fil­mům, jenž sto­jí na podob­ném zákla­du. Brutalita a nási­lí je všu­de kolem nás, ale jsou to prá­vě asi­a­té jenž ve svých dílech doká­ží tyto věci uká­zat v tom nej­drs­něj­ším pro­ve­de­ní, pro­to­že to pros­tě pat­ří k jejich kul­tu­ře. Jelikož jejich hra­ni­ce boles­ti a sne­si­tel­nos­ti je úpl­ně na jiném leve­lu, než kde­ko­liv jin­de na svě­tě.

Hodnocení:
60%