Cradle of Fear (2001)

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Film zná­mé black meta­lo­vé kape­ly Cradle of Filth se sklá­dá ze čtyř poví­dek, jenž navzá­jem spo­ju­je oso­ba odsou­ze­né­ho vra­ha dětí Kempera, kte­rý je pod přís­ným dohle­dem za mří­že­mi psy­chi­at­ric­ké léčeb­ny. Přesto se mu podiv­ným způ­so­bem daří komu­ni­ko­vat se svým synem, kte­rý roz­sé­vá hrů­zu za něj. Inspektor Neilson má celý pří­pad na sta­ros­ti, přes­to­že roz­hod­ně nejde o vzor­né­ho detek­ti­va. Mrtvých však při­bý­vá a navíc se do toho zamí­cha­jí i osob­ní ne-sympatie obou mužů, což vyvr­cho­lí krva­vým finá­le…

Režie: Alex Chandon

Rok výro­by: 2001

Délka: 120 min

Země: Velká Británie

Hrají:

Dani Filth...(The Man)

Emily Booth...(Mel)

Stuart Laing...(Richard)

Edmund Dehn...(inspektor Neilson)

David McEwen...(Kemper)

Rebecca Eden...(Sophie)

...a dal­ší

COF mám rád (pře­de­vším jejich star­ší kous­ky) a co lze taky čekat od tako­vých bláznů, že nato­čí za film že. Já osob­ně jsem čekal ješ­tě vět­ší pro­var, ale nako­nec jsem byl cel­kem mile pře­kva­pen. Můj názor však nesdí­lí vět­ši­na divá­ků, o čemž taky svěd­čí až pří­liš neli­cho­ti­vé ohod­no­ce­ní na inter­ne­tu. Hlavní domé­nou jsou cel­kem slič­né hol­ky, kte­ré se roz­hod­ně nesty­dí (proč by taky měly, když s ero­ti­kou či soft por­nem mají boha­té zku­še­nos­ti). To však nic nemě­ní na fak­tu, že byly zají­ma­vým zpes­t­ře­ním jed­not­li­vých pří­bě­hů.

Co se týká jed­not­li­vých poví­dek, tak jejich kva­li­ta byla jako jíz­da na hor­ské drá­ze. První a tře­tí se mi líbi­la asi nej­víc. Gore scé­ny sice pat­ří do dru­hé ligy, ale zase tak hroz­né to neby­lo. Možná to jen chtě­lo o něco krat­ší sto­páž a pak by rapid­ně uby­lo nud­ných pasá­ží. První pří­běh o dvou nadr­že­ných dív­kách, kte­ré se vyda­jí lovit chla­py do klu­bu a jed­na z nich si po noci s cizin­cem (The Man) odne­se nechtě­ný dáre­ček, byl doce­la pove­de­ný. Nahota, béč­ko­vé gore i hudeb­ní dopro­vod – to vše bylo v pořád­ku a navíc to mělo i zají­ma­vou psy­cho­lo­gic­kou vlož­ku. No a samo­zřej­mě pěk­ně bru­tál­ní závěr.

Druhý pří­běh o dvou zlo­děj­kách a starém muži mě moc neba­vil. Vlastně abych šel s prav­dou ven, jsem u něj dost usí­nal. I zde se sice dočká­me leh­ké bru­ta­li­ty a „šoku­jí­cí­ho“ rozuz­le­ní, ale cel­ko­vé pro­ve­de­ní dost pokul­há­va­lo. To tře­tí pří­běh o muži bez nohy a jeho nedob­ro­vol­ném dár­ci – to už byla jiná káva. Sice to celé zavá­ně­lo čer­ným humo­rem, ale brit­ský styl humo­ru mi moc nevo­ní. Každopádně se u toho divák i poba­ví, zvláš­tě ke kon­ci. Čtvrtý pří­běh byl zřej­mě nej­zvrh­lej­ší a ostu­du ostat­ním roz­hod­ně neu­dě­lal. Mladík (syn inspek­to­ra) pro­jde psy­chic­kou pro­mě­nou a jeho posed­lost zaká­za­nou inter­ne­to­vou strán­kou a muče­ním lidí, byla pro­ve­de­na cel­kem věro­hod­ně.

Jako celek to však mělo dost chyb a nud­ných pasá­ží, tak­že chá­pu i ty, kte­rým se tohle pros­tě nelí­bi­lo. Svým způ­so­bem jde urči­tě o zají­ma­vý počin a já jakož­to fan­da sku­pi­ny COF doká­žu oce­nit i jejich pokus o herec­ké výko­ny. Dani Filth neměl chy­bu. Ve fil­mu zazní i něko­lik zná­mých pís­ní této kape­ly – však šlo i do jis­té míry o rekla­mu pro jejich album Midian. Takže když sečtu všech­na pro a pro­ti, vyšel mi z toho čis­tý prů­měr, kte­rý navý­ším o deset pro­cent za pěk­ně krva­vý závěr.

Hodnocení:

60% 

Podívejte se na hod­no­ce­ní Cradle of Fear na Kinoboxu.