 |
| Singapurské pravidlo č. 1 zní: žádní duchové nejsou! Jenže co když opravdu existují a chtějí krvavou pomstu? |
Mladý policista Lee Kwok se probouzí v nemocnici. Poslední co si pamatuje je, že v podzemních garážích zastavil řidiče, ze kterého se vyklubal sériový vrah mladých dívek. Nastala přestřelka a Lee vraha zabil. A že mrtvá dívka, která byla v kufru, najednou obživla. Díky této výpovědi je přeřazen na zvláštní oddělení smíšených záležitostí, které vede inspektor Wong. Ze začátku moc nechápe proč se tak stalo, ale velmi brzy pochopí, čím se toto oddělení zabývá. Jde o případy, které se týkají nevysvětlitelných úkazů a bytostí jež by neměly existovat. Jejich prací je hlavně zametat stopy, aby se o nich nedozvěděla široká veřejnost. Lee si brzy zvykne, že se denně setkává s duchy zemřelých lidí, ale jednoho dne narazí na případ, který se stane jeho noční můrou. Ve městě řádí šílený duch, který posedne mladé dívky a donutí je spáchat sebevraždu. Pomalu mu začíná docházet, že je v tom tentokrát něco osobního. Něco co souvisí s jeho minulostí.
Český název: Pravidlo č. 1
Režie: Kelvin Tong
Rok výroby: 2008
Délka: 94 min
Země: Singapur / Hong Kong
Alternativní názvy: Rule #1, Rule Number One
Hrají:
Shawn Yue ... (Lee Kwok-keung)
Ekin Cheng ... (Inspector Wong)
...a další
Poslední dobou se stále častěji setkávám s asijskými horory, které pochází z nejrůznějších koutů tohoto kontinentu. Už to nejsou jen snímky natočené v Japonsku, Thajsku, Jižní Koreji, nebo Hong Kongu. Tentokrát se mi do rukou dostalo něco i ze Singapurské produkce. Do režisérského křesla usedl Kelvin Tong, od kterého jsem měl už tu možnost shlédnout válečný horor 1942 (2005) a moc na mě tento snímek dojem neudělal. Proto jsem ani tentokrát moc nedoufal v lepší zítřky, ale nakonec musím říct, že jsem byl docela mile překvapen.
Jde o takový mix duchařiny a krimi, která má v prvních minutách zajímavý rozjezd, ale další půlhodinku se potom nic neděje. Spíše se jen mluví, objeví se nezajímavé scénky jako tančení s gumovým dinosaurem a podobně. Všechno se však začne měnit k lepšímu příchodem sebevražedných dívek, které padají jako mouchy velmi zajímavým způsobem. Tady se konečně rozproudila hororová atmosféra a musím říct, že v některých případech mnou projelo i trochu toho mrazení na zátylku. K houstnutí atmosféry nejvíce přispěly děsivé zvuky jako třeba šílený smích, výkřiky či zmatený střih a samozřejmě dramatická hudba. Tu bych chtěl pochválit především.
Samozřejmě slovo děsivé scény musíme brát z rezervou, protože podobná show jako v Kruhu či Nenávisti se zde nekonala. Většinou jsme se museli spokojit se zbělením očí a podivnými úšklebky. Na druhou stranu ovšem musím podotknout, že scény, při nichž probíhaly jednotlivé sebevraždy, měly něco do sebe. Většinu dívek ztvárnily teprve začínající herečky, ale svých rolí se zhostily výborně. Na šílený smích při stahování smyčky kolem krku, píchání kružítkem do nohy nebo krku a hromadným skokem z budovy jsem se náramně bavil, protože tohle se filmařům opravdu povedlo. Jejich úkolem nebylo ani tak vyděsit diváky, ale spíše je pobavit svou akčností. A právě akční scény byly v celém filmu docela hojně používány. Na jednu stranu to bylo dobře, ale jak se říká všeho moc škodí. Protože když sleduje patnáctiminutovou honičku, při které duch posedne jednu oběť za druhou a policajti jen hledí, začnete se nudit. Nejvíc si to u mě pohnojili producenti úplným koncem, protože ten se mi zdál dost odfláknutý a snadno čitelný.
Herecké výkony obou hlavních aktérů bych zařadil do čistého průměru. Přestože Shawn Yue (Infernal Affairs) dostal ve filmu více prostoru než jeho kolega, byl o třídu horší, protože mi přišel stereotypní a místy dost nudný. O to víc musím pochválit Ekina Chenga (Running out of Time 2), který sice nepatří mezi nejznámější asijské herce, ale věřte že má za sebou už hezkou řádku velice zajímavých rolí. Zahrál si i v několika dalších asijských hororech, takže má docela bohaté zkušenosti s tímto žánrem a ví jak v tom chodit.
Jde tedy o průměrný asijský snímek, který vás může zaujmout svou akčností a několika velice dobře natočenými scénami. Jsem rád, že jsem u režiséra Tonga uviděl výrazný krok kupředu od jeho posledního díla, které bylo naprostou katastrofou.
Hodnocení:
Dávám 60% a doufám, že příště se vytasí z nějakou opravdovou bombou.
