Fara s pochmurnou minulostí, milostný trojúhelník a hromada nudy…
Reverend Lionel se roku 1930 stěhuje se svou manželkou Marianne na novou faru v Borley, aniž by tušil, že toto místo skrývá děsivé tajemství a má pochmurnou minulost. Společnost jim dělá údržbář a zahradník Frank, kterého právě přijali. Zatímco Lionel svou ženu dost zanedbává a věnuje se jen farnosti, Marianne podlehne svodům Franka a začne si s ním milenecký románek. Právě v tu chvíli se však v domě začnou dít podivné věci a napovrch začnou vyplouvat děsivá tajemství tohoto místa. A stejně tak se začne zhoršovat i psychika všech v domě…
Režie: Andrew Jones
Rok výroby: 2015
Délka: 88 min
Země: Velká Británie
Hrají:
Tom Bonington...(Lionel)
Suzie Frances Garton...(Marianne)
Lee Bane...(Frank)
Sarah-Louise Tyler...(žena)
Kdybych neznal mizerné kvality režiséra Jonese již dopředu (pár filmů od něj jsem už viděl a vážně patří mezi režisérské dno), možná bych se na tento film i „těšil“. Vzal si totiž na mušku mnohými děsivými příběhy omotanou pochmurnou usedlost faru Borley – která patří mezi nejděsivější místa v Británii. Bylo vidět, že si asi něco o historii tohoto místa i přečetl a použil i skutečná jména, ale jinak si jel jen svou „vlastní písničku“. Dal průchod své fantazii a bohužel jeho schopnosti jsou opravdu mizerné a tak z dobrého námětu vytvořil jen další podprůměrný brak – jeho celá filmotéka se skládá z valné většiny jen ze samých paskvilů.
Film téměř po celou dobu připomíná spíše jen jakési drama bez špetky alespoň trochu zajímavé atmosféry. Dlouhou dobu jen přihlížíme zhoršujícímu se vztahu reverenda a jeho manželky, čehož využije jejich host. Nadržená panička se nenechá moc přemlouvat, trocha nahoty, nějaké ty romantické řečičky, ale hororový fanda bude zívat nudou. Bylo pár náznaků mysteriózna v podobě divných zvuků, záhadné postavy, která se mihne v pozadí, nalezení kostry, krvavé bičování, ale jinak žádná sláva.
Následně se dozvíme od tajemné ženy i něco o minulosti farnosti a mileneckém páru jeptišky a mnicha. No a pak přišel samotný závěr. Konečně dojde i na nějaké to násilí (ovšem mimo záběr kamery), happyend se nekonal, ale to utrpení vydržet to až do konce – to nepředčilo nic. Ani nedokážu spočítat, kolikrát jsem ze zoufalství pokukoval po časomíře, kdy už tenhle „skvost“ konečně skončí a to celková délka filmu nebyla až tak dlouhá.
Hodnocení:
10%
Nejnovější komentáře