Adam Chaplin (2011)

rp Adam Chaplin 2011.jpg

Italská bizar­nost urče­ná jen pro spe­ci­fic­kou sku­pi­nu divá­ků a milov­ní­ky laci­ných splat­te­rů…

Před časem mu bru­tál­ně zabi­li (upá­li­li) jeho milo­va­nou ženu, od té chví­le Adam netou­ží po ničem jiném, než se pomstít a to co mož­ná nej­kru­těj­ším způ­so­bem. Kráčí měs­tem, zane­chá­va­jí­cí za sebou hro­ma­du zne­tvo­ře­ných těl, zlo­me­ných či urva­ných kon­če­tin a uli­ce zbro­ce­né krví. Upsal svou duši démo­nic­kým silám, kte­ré mu pro­půj­či­ly nad­lid­skou sílu v jeho nelí­tost­né tou­ze po odpla­tě. Jeho zmu­to­va­ný pro­tiv­ník je však stej­ně kru­tý a nelí­tost­ný a pro jeho likvi­da­ci je ocho­ten udě­lat doslo­va coko­liv…

Režie: Emanuele De Santi, Giulio De Santi

Rok výro­by: 2011

Délka: 84 min

Země: Itálie / USA

Hrají:

Emanuele De Santi...(Adam Chaplin)

Christian Riva...(Denny Richards)

Wilmar Zimosa...(Mike Carrera)

Valeria Sannino...(Emily)

Giulio De Santi...(Derek)

...a dal­ší

Tento polo­a­ma­tér­ský splat­ter je určen jen pro spe­ci­fic­kou sku­pi­nu divá­ků, milov­ní­ky bru­tál­ní, špi­na­vé a hlav­ně bizar­ní podí­va­né – tak­že se ani moc nedi­vím, že vět­ši­na lidí dá od něj ruce pryč, nebo jej bude pova­žo­vat za neho­ráz­ný kýč. Já si však v podob­ných fil­mech doslo­va libu­ju, tak­že jsem si samo­zřej­mě vychut­nal i ten­to kou­sek. Scénář samot­ný je potře­ba hodit za hla­vu, moc o něm nepře­mýš­let (moc val­nou kva­li­tu totiž pří­běh vskut­ku nemá) a užít si bizar­ní podí­va­nou plný­mi douš­ky.

Litry pro­li­té umě­lé krve, pře­hr­šel digi­tál­ních efek­tů, ama­tér­ské gore, hro­ma­da mor­bid­ních situ­a­cí či postav – to je hlav­ní domé­na toho­to fil­mu. Fiktivní svět, vlast­ní pra­vi­dla, spous­ta podiv­ných indi­vi­duí, mutan­tů, trhá­ní kon­če­tin, roz­bí­je­ní a roz­du­pá­vá­ní obli­čejů – jo chroch­tal jsem bla­hem. Ta vata oko­lo a pokus vsu­nout do vše­ho toho maras­mu i rádo­by „srd­ce­ryv­ný pří­běh“ – to už tu bylo jak­si navíc a dost zby­teč­né, zvlášť když to nemě­li tvůr­ci zrov­na moc pro­maka­né, ale to už je věc dru­há.

Šílené a úchyl­né to ale bylo dost. Je však prav­dou, že by se tu našla i spous­ta nega­tiv­ních prv­ků. Dokážu pocho­pit, že tomu někdo rov­nou vle­pí odpad, jiný dá 100%, no a já zůstá­vám někde upro­střed. Pobavil jsem se u toho, ale našel bych tu i věci, kte­ré se mi moc nelí­bi­ly. Beru to však jako tako­vé zpes­t­ře­ní a urči­tě neli­tu­ji, že jsem tuto ital­skou bizar­nost viděl.

Hodnocení:

50%