 |
| Na této nemocnici je něco tajemného..... Přežívá v ní někdo, nebo něco- co vám nedovolí odejít. Je potřeba poodhalit minulost, aby mohl člověk přežít součastnost!!! |
Do ostrovní nemocnice Mercy Falls přijíždí na výpomoc mladá sestřička Amy. Nemocnice se bude brzy zavírat, ale ještě zde zůstalo několik dětí, které potřebují lékařskou pomoc. Ač se to na první pohled nezdá, na tomto místě něco zvláštního. Děti mají z něčeho strach, ale nikdo jim nevěří. Amy se brzy zblíží s dívkou Maggie, která jí vypráví o záhadné Charlotte, která prý žije v uzavřeném druhém patře. Je to jen výplod dětské fantazie, nebo skutečnost? Amy začíná mít zanedlouho po svém příjezdu pocit, že se v nemocnici odehrává skutečně něco zvláštního. V noci jsou slyšet divné zvuky, věci se hýbou aniž by se jich někdo dotýkal, slyší záhadný hlas a k tomu všemu začnou umírat lidé. Amy začne pátrat na vlastní pěst a zjistí, že klíč by mohl ležet někde v nemocniční minulosti. Je si už teď pevně jistá, že tohle místo ovládá neviditelné zlo, hněv a zloba. Někdo nebo něco nedovolí nikomu, aby zůstala nemocnice prázdná. Sestřička je jediná, kdo tohle všechno může zastavit a nebohé děti zachránit. Nejdřív se však bude muset vyrovnat se svou vlastní minulostí, která je rovněž zahalena mlžným oparem.
Český název: Nepřemožitelné zlo
Režie: Jaume Balagueró
Rok výroby: 2005
Délka: 98 min
Země: Španělsko
Alternativní název: Fragile
Hrají:
Calista Flockhart ... (Amy Nicholls)
Richard Roxburgh ... (Robert Marcus)
Elena Anaya ... (Helen Perez)
Yasmin Murphy ... (Maggie)
Colin McFarlane ... (Roy)
Karmeta Cervera ... (Charlotte)
...a další
Po dlouhé době jsem si zase pustil španělský film a udělal jsem dobře. Barcelona nemá jen skvělý fotbalový klub, ale i režiséra světové extratřídy. Je jím Jaume Balaguéro. Možná si řeknete, kdože to proboha je – toho vůbec neznám. Pokud vám však něco říká film [REC] věřte, že oba filmy má na svědomí právě on. Měl jsem tu čest vidět několik jeho filmů a musím říct, že skoro všechny patří do lepšího průměru. A ani tentokrát tomu nebylo jinak. Scénář filmu sice není příliš originální, ale bylo zde vsazeno na osvědčené téma, které nikdy nezklame. Díky tomu také film vyhrál sedm ocenění a na několik dalších byl nominován. Většinu pobral sám režisér, který byl tak odměněn za skvělou práci.
Tato velice příjemně zpracovaná duchařina si především usmyslela, že diváka už jen tak něco nevyleká a tak je potřeba dost přitvrdit. Děj je zasazen do ošuntělé nemocnice v jejímž okolí už ani vlci nedávají dobrou noc. Kromě několika pracovníků a hrstky lidí zde už nikdo není. Tedy skoro nikdo. Začátek filmu se nese v docela tajemném a hlavně i děsivém tempu, kdy sledujeme zvláštní chování dětí a lámání kostí. Jenže potom jakoby to všechno někdo utnul a dostavila se hodně nudná půlhodinka. V té se seznámíme s naší milou sestřičkou Amy a sledujeme její první minuty v novém zaměstnání. Začal jsem mít divné tušení, že tentokrát si to u mě režisér pokazí. Naštěstí však dostal rozum a poslední půlhodinka opět ukázala, že jsem se spletl. Opuštěné druhé patro přímo svádělo k brutální jízdě, která zaútočí na všechny smyslové buňky a do jisté míry jsem si připadal jako při sledování Silent Hill (na netu jsem zjistil, že nejsem sám komu se to zdálo). S příchodem ducha se přepnulo na vyšší level. Po delší době musím říct, že jsem byl docela znechucený a trochu mnou otřásl i pocit znechucení (to myslím v dobrém slova smyslu). Za přispění dunivé atmosféry, skvělého hudebního doprovodu a neuvěřitelných hereckých výkonů malých herců a hereček jsem si začal film skutečně užívat. Do toho všeho mě ještě potěšila i Calista Flockhart, kterou jinak moc nemusím. Její výkon byl rovněž přesvědčivý a rozhodně se mi líbila víc než v tom trapném seriálu.
Zapněte si původní znění s titulkami, hoďte si to na sluchátka, přilepte oči na monitor a věřte, že se vám noc změní v nepopsatelný zážitek. Tedy pokud přežijete první půlhodinu. Ne vždycky jsou duchařiny jen o řevu a děvách s vykuleným bělmem, které na vás vybafnou – k navodění atmosféry úplně stačí ponuré nemocniční chodby, zaprášené druhé patro, blikající zářivky a slušné dětské herecké výkony. I když jak se říká „po desátém pivu je každá bohyně‘‘. Já byl s tímto filmem spokojený a určitě se na něj brzy podívám znovu.
Hodnocení:
70%
